Zrcadlo
Zrcadlo (angl. the mirror, alb. pasqyrë, hant. špígl) je povrch dostatečně hladký na to, aby jím prošel obraz předmětů a dějů v jeho nitru, a které se podobají předmětům před ním. Slouží jako vizuální kontrola reality, do které nemůže v daný moment směřovat ohnisko našeho oka. Používá se výjimečně tam, kde je ho potřeba, ale hlavně tam, kde ho potřeba není. Má zvláštní význam v mytologii a magii, indiáni v něj nevěřili. Jeho rozbití znamená vždy smůlu.
Princip[editovat | editovat zdroj]
Celá staletí nám fyzikové lživě tvrdili, že zrcadlo pracuje na principu odrazu a lomu světla. Je to samozřejmě holý nesmysl. Pokud by tomu tak bylo, muselo by zrcadlo světlo odrazit, a tudíž by zobrazovalo pouze tmu.
Ve skutečnosti je zrcadlo projektorem jiných vesmírů, někdy paralelního, jindy inverzního. Otázkou však nadále zůstává, proč by nám fyzikové takovou dobu lhali. Podle jedné z mnoha konspiračních teorií by veřejné zjištění možnosti přímého kontaktu a spojitosti s paralelním vesmírem dovedlo společnost a tudíž lidstvo ke zkáze. Lidé by například přestali chodit do práce, pracovali by za ně přece "ti druzí z paralelního vesmíru", brali by si peníze od svých bohatších "já" a naopak by byli okrádáni svými chudšími "já", využívali by partnerů svých úspěšnějších "já" atd. V komunistické politice "neomezených možností" by byly následky takových možností nedozírné.
Rozdělení[editovat | editovat zdroj]
- Zrcadla rovinná (jsou v drtivé většině případů rovná)
- Dutá (uvnitř zrcadla je úschovný prostor)
- Vypuklá (jsou prasklá a střepy čouhají ven).
- Kouzelná
Poruchy zrcadel[editovat | editovat zdroj]
Občas se stává, že se některé zrcadlo pokazí a zobrazuje jiný než paralelní nebo inverzní vesmír. Může se pak stát, že si při pohledu do něj ženy myslí, že jsou krásnější, než ve skutečnosti jsou, muži svalnatější, starší lidé mladší atd. Dalším příkladem poruchy jsou tzv. věštecká zrcadla, která zobrazují budoucnost a minulost (časově posunuté paralelní vesmíry).