Čerstvý vzduch
„Ve zdravém těle zdravý vzduch“
Vzduch je to, co nás obklopuje, co dýcháme, co potřebují rostliny a živočichové ke zdárnému rozvoji. O vzduchu však panuje mnoho pověr a ničím nepodložených mýtů. Pokud se na problém podíváme z vědeckého hlediska, dojdeme k překvapivým závěrům, že všechno je poněkud jinak.
O vzduchu obecně[editovat | editovat zdroj]
Složení vzduchu je notoricky známo, ovšem v poslední době, díky výzkumům Necyklopedie, je jistě každému vzdělanci známo, že kromě známých plynných prvků vzduch také obsahuje prdík a smrdík, a to v různé koncentraci v závislosti na druhu konzumované potravy, početnosti skupiny a velikosti prostoru.
Spotřeba kyslíku[editovat | editovat zdroj]
Je rovněž známo, že člověk spotřebovává při dýchání pouhá 4 % kyslíku z 20 % kyslíku obsaženého ve vzduchu a proto lze bezduché křísit dýcháním z plic do plic, skrze hubu. Efektivnější je však použití vydýchaného vzduchu s větším obsahem smrdíku, oživení nastává rychleji, mechanismus tohoto jevu však nebyl doposud plně objasněn. Není také prokázáno, že tyto plyny jsou skleníkové. Z výše uvedeného pak vyplývá, že kyslíku nemusí být ve vzduchu příliš mnoho. Námitka, že při zvýšené tělesné námaze potřeba kyslíku roste je lichá, tělo ho spotřebuje stále jen 4 %. Pokud někteří sportovci tvrdí, že se jim při špičkových výkonech nedostává vzduchu, je to jejich problém, ať tedy dělají jiný sport. Viděl již někdo, že by se snad někdo zadýchával při kulečníku nebo hře v šachy, při mariáši a jiných bohulibých činnostech? A také jsou to sporty.
Historie vzduchu[editovat | editovat zdroj]
Je známo, že vzduch je nepůvodní, uměle přinesenou látkou, vyskytující se přirozeně pouze v Rusku. Na našem území se vyskytovalo tzv. povětří, případně velmi rozšířený luft (tento německý výrobek dosahoval ve své době značné obliby). V rámci uzavření Rusko-brněnské dohody v roce 1837 (nutno poukázat na to, že jde o prvočíslo) však bylo smluveno, že bude vzduch nanošen do Prahy za účelem zmatení Pražáků a narušení obrany města, čímž vzduch vstoupil do historie jako první chemická zbraň, kterou kdy Brňáci použili – dobové zápisy jsou sice neúplné, historici se však domnívají, že bylo provedeno tzv. plošné zaprdění tímto plynem. O tomto vojenském manévru se nám však dochovaly jen fragmenty, takže jeho přesná technika nám není známa. Útok na Prahu skončil neúspěchem, avšak následky byly zřejmé: celá Praha byla vzduchem záhy naprosto zamořena. K velkému překvapení Brňáků, kteří již doufali, že chemickým náletem učinili Prágl prostředím neslučitelným se životem, si však Pražáci vzduch brzy osvojili a rozšířili téměř po celém území Českozlodějska; tuto epochu dnes známe jako Velkou vzdušnou expansi. Dnes je povětří již jen na některých odlehlých místech, např. v určitých oblastech Kérkonoš v zákonem chráněných nalezištích.
Záliba v čerstvém vzduchu[editovat | editovat zdroj]
Je s podivem, kolik se najde jedinců neustále se dožadujících čerstvého vzduchu. Zde panuje podezření, nejedná-li se již o chorobnou posedlost (obsedanci), tady pozor. Příklad: zcela odlišný náhled na potřebu čerstvého vzduchu má jistě nic nedělající úředník v přetopené kanceláři a zcela jiné stanovisko bude zastávat promrzlý pracovník, který se vrátil uprostřed zimy z venkovního pracoviště. Ten se spíše přikloní k názoru – smrad, ale teplíčko. Zrovna tak nebyl zazanamenán příklad, že by se vehementně dožadovali čerstvého vzduch hospodští štamgasti.
Průvan[editovat | editovat zdroj]
Průvan vzniká otevřením protilehlých otvorů v místnosti do průvanu. Odnáší papíry ze stolu, zháší zápalky, svíčky, vyvolává rýmu, při delším trvání třas (je-li ledový). Jedná se tedy o velmi nebezpečný a nežádoucí jev, proti kterému je nutno bojovat všemi prostředky. A to nejdůležitější: průvan je vlastně prudký příliv čerstvého vzduchu. Zde je nepochybně důkaz toho, že čerstvý vzduch není to nejlepší, co by si měl člověk dopřávat.
Závěr[editovat | editovat zdroj]
Jako všeho na světě by rozumný člověk (homo sapiens) měl čerstvého vzduchu užívat uvážlivě a s rozvahou, aby si nepoškodil zdraví, které je již tak ohroženo ze všech stran, například prací, zdravou výživou a sportem. S čerstvým vzduchem je třeba zacházet velmi opatrně jako s velmi nebezpečnou látkou. Konec konců většina lidí se bez čerstvého vzduchu docela dobře obejde. Je ostatně docela možné, že se v brzké době najde šikovný výrobce, který bude zájemcům čerstvý vzduch prodávat v šikovném, možná i rodinném balení za rozumnou cenu.