Carnivora virtus Hiding

Carnivora virtus Hiding
Carnivora druhu Chlorophyta
Vědecká klasifikace
Říše: Rostliny (Plantae) Podříše: Nižší rostliny Oddělení: zelené rostliny (Viridiplantae)

Carnivora virtus Hiding, známá téže pod jménem Krýva masožravá, je velice zvláštní a specifický druh mořské řasy. Jedná se o heterotrofní oraganismus, žijící v symbióze s podmořskými houbami.

U Carnivory se předpokládá příbuznost s Adelaide kratzmari. Tyto rostliny se vyznačují produkcí kyseliny rybonukleové, kterou syntetyzují z ulovených mořských ryb.

Výskyt

Carnivoru můžeme nalézt ve všech světových oceánech a mořích a také ve všech klimatických podmínkách. Daří se ji především na písčitém povrchu 20–200 m po hladinou, můžeme ji ovšem nalézt až ve hloubce 3 km. Řasa se vyskytuje v koloniích tzv. Coloniae stratum, v jedné kolonii se odhaduje průměrně na 25000 jedninců.

Charakteristika

Vzrůst Carnivora virtus Hiding je různý (10 cm – 10 m). Carnivora má pak červené nebo zelené zbarvení, nelze ji tudíž jednoznačně přiřadit k řasám červeným (Rhodophyta), nebo zeleným (Chlorophyta).

Rostlina se od ostatních řas liší svojí masožravostí. Loví přednostně ryby, protože jen ty, mají látky potřebné k syntetizaci kyselina rybonukleové, živočichy Carnivora rozloží a získává z nich potřebnou energii.Necykloverzita nedávno oznámila, že kyselina rybonukleová umožňuje u Carnivory fotosyntézu.

Lov

Lov ryb je u Carnivory velice specifický. Řasa potravu nikterak neláká, ale pouze vyčkává, než se nějaká ryba do řas schová, jakmile tak učiní, řasa začne vylučovat přírodní lepidlo Herkulesum, které se zachytává na povrchu řasy. Řasa pak rybu začne omotávat a lepit ke svému tělu. Poté přijdou na řadu houby, se kterými žije řasa v symbióze a ty rybu začnou rozkládat. Při rozkladu ryby pak vzniká kyselina rybonukleová.

Kyselina rybonukleová (RBA)

Je málo známá a probádaná kyselina, kterou ve velikém vylučuje Carnivora virtus Hiding. Bez této kyseliny by nemohla rostlina fungovat. Rostlina potřebuje 1 mg této kyseliny denně, problém je ten, že jí je schopná vyloučit až 100 g denně což vede k znečišťování oceánu touto umělě syntetyzovanou látkou. RBA je silně toxická a v kontaktu s vodou uvolňuje značné množství tepla, což v globálním měřítku přispívá k oteplování moří a posléze celé planety.

• 

  Mladá Carnivora virtus Hiding snažící se ulovit želvu.

• 

  Neustálé oteplování oceánů, zapříčiněné RBA, neoprospívá ledovcům.

• 

  Extrémní případ uvolňování tepla z RBA na mořské hladině (foto z Mexického zálivu).

Válka Carnivory virtus Hiding s Moravstánem

Flotila Moravistánu se vrací z války (v popředí fotografie loď V1).

Postupujícím oteplováním planety se začal cítit ohrožen Moravstán a rozhodl se jednat. Kmenová konfederace schválila nasazení MOA. Proti zákeřným řasám a experti vymysleli plán. Jelikož předpokládaný výskyt nepřítele byl pod mořem, postavil Moravstán válečnou flotilu, aby se k nepřátelům lépe dostal.

Základ flotily tvořila dvojice těžkých lodí PV1 a PV2 (plovoucí vrak jedna a dvě). Tyto lodě byli podpořeny torpédoborci V1–V6 (vor jedna až šest).

Námořní svaz se vydal na moře 11. 3. 2003 (všimněme si, že všechny tři čísla jsou prvočísla, též jejich součet jest prvočíslo). Do místa kde se předpokládal výskyt Carnivory dorazil o 20 dní později.

Po prvním ohledání bitevního pole se kmenoví vůdci shodli, že terén je zcela nevhodný pro pozemní operace, což je donutilo přepracovat původní bitevní plán. O dva dny později byla zahájena operace s krycím názvem „obklíčení nepřátelských sil“. Tento odvážný plán ovšem ztroskotal na absenci 1500 lodí v moravstánské flotile, kterých by bylo potřeba k oblíčení území o rozloze půlky Moravstánu.

Po neúspěchu operace „obklíčení nepřátelských sil“, byli narychlo vycvičeni dva potápěči, kterým byli věnovány jediné potápěčské komplety v námořním svazu. 26. 3. se potopili pod hladinu moře s úkolem zlikvidovat nepřítele. Tyto muže už nikdo nikdy neviděl, tudíž se dá předpokládat, že svůj úkol nesplnili.

Následujícího dne, přišla bouře a PV1 se potopil společně s V3, V4 a V6. Po této katastrofě nařídil Vrchní velitel pěší přesun zpět do Moravstánu, načež byl zbaven funkce.

Zbytky moravstánské flotily dorazily poté domů bez úhony.

Podle expertů zavinilo porážku Moravstánu především:

1. Nízká zkušenost v boji se „statickým nepřítelem“
2. Špatné vybavení vojska pro podmořskou válku
3. Nezkušenost s bojem na moři
4. Velení tuzemských velitelů
5. Používání zbraní domácí výroby
6. Podcenění průzkumu

Tento článek stojí za jednu zlámanou grešli. Je třeba jej převést na konvertibilní měnu, nebo na zlato, případně na sůl, která je nad zlato.