Odin

Ódin, dříve zvaný "Lugh devíti řemesel a desáté bídy (v keltštině je to kratší)" alias Prafotr, Jedinečný, Ještědalší etc. etc. se rozhodl vystoupit z anonymity a poskytnout Necyklopedii odpovědi na často kladené otázky.

FAQ

Jak se stalo, že Ódin přišel o oko?

• Hledě v studánku pod jedním z kořenů stromu světa, kde prýští všechna radost, moudrost, dobrota, zášť, lež i nectnost, Otec Veškerenstva nepostřehl okamžik, kdy gejzír rozkoši vytryskl mu v oko levé. Oko se mu zanítilo, až na něj nakonec přestal vidět. A od doby té dívá se Praotec na svět jen analyticky chladným okem pravým.

Jak přišel k přízviskům Praotec, Otec Veškerenstva?

• Byl Ódin ve svých mladších letech, než se na něm projevili následkové dlouhodobého užívání zlatých jablek, velice aktivní bůh. Brzy poté, co rozkrájel na kousky obra Ymiho a stvořil z jeho údů svět, vysloužil si mnoho přízvisek a jmen. Ale Otcem Veškerenstva a Praotcem začali ho zváti až nějakou dobu poté, když se zjistilo, že snad na světě není nikdo, komu by se nestihl státi otcem, dědečkem či alespoň některým z pradědů.

Jaká byla ta další jména a jak k nim přišel?

• Nestojí ani za řeč vyjmenovávat všechna jeho jména. Měl jich věru požehnaně, neb si vždy z nějakého slova, jež mu první přišlo na jazyk, vytvořil přezdívku, kdykoliv někam nově přišel, neb byl povahy takové, že nikde nebyl příliš oblíben. Zvlášť pro příchylnost cizích žen k němu, kteroužto jim nikdy neváhal opětovat. A jeho pověst ho vždy daleko široko předcházela.

Co je pravdy na pověstech, že měl Ódin dva ptáky?

• Není na nich pravdy než té, že měl Ódin na rameni každém havrany dva, Paměť a Myšlenka zval jich, a měl tudíž Praotec ptáky tři.

A jaké povahy jsou ta zlatá jablka, že jich užívá, i když mu neprospívají?

• Jablka ta Iduna hlídá, žena Bragiho, který je největší ze skaldů a kterému Starý též se říká, neb on má vous neuvěřitelné délky, která by též nepochybně musila být zapsána v Guinnessově knize, kdyby Bragi nebyl diskvalifikován jako smyšlená postava.
  Vypráví se anekdota o tom, kterak Bragi přirovnával vnady Iduniny ke zlatým jablíčkům a kterak z toho vzniklo manželské nedorozumění. Vyprávění je to dosti dlouhé a neskonale poučné a končí šťastně, když se Bragi a Idun nakonec v manželském loži tomuto nedorozumění svorně zasmějí.
  Otázka ovšem zněla, co jsou zlatá jablka zač. Inu, nedá se říct, že by jen škodila. Čeho si na nich Ásové nejvíc cení, že prodlužují jejich již tak dlouhý život a chrání je před stářím. Co ovšem nedokáží – zachovat chuť k životu i po tisících let, anžto působí v tomto směru dokonce opačně, když se jich užívá přes míru. Chuť jejich je výrazná, ale cit tento se jejich pravidelným požíváním velmi otupuje. A nejen cit tento – též rozum doznává úhony a pružnost kloubů. Jejich nejmocnější účinek je bezpochyby jejich návykovost.

Ásové? Má to něco společného s jistým anglickým slovem?

• To věru nemá. Ásové je jméno bohů a bohové nazývají se Ásové. Jestli je tu nějaká souvislost, pak tedy žádná, neb ta, co dvojznačnost slovu biskup dává.

Holduje Ódin ještě jiným návykovým látkám?

• Odjakživa hodně chlastá. Všechno, co teče. Nemálo vtipů o jeho se vypráví o tom, co všechno je ochoten pít. Kdysi často chodíval chlastat k veverákovi, co žije na Yggdrasilu, světa nejprvnějším stromě. Ratatosk bylo jméno toho veveráka a ten, co byl vždy ochoten přinést hostu něco ostřejšího k pití, zván byl Ratatosk.
  Jednou přišla ke stromu Frig, manželka Ódinova, a pravila: „Raději piješ veverákovy chcanky, než bys trávil čas se mnou?“ Načež Otec Veškerenstva jsa v rozpoložení zvláštním hodil po ní oštěpem svatým a odvětil: „Tak mne zab, jak tady na té větvi stojím. Přinesla jsi mi už mnoho radostí i trápení a teď mi můžeš darovat věčný pokoj!“ Vzápětí byl přišpendlen vlastním oštěpem ke kmeni Yggdrasilu, vesmíru nejposvátnějšího stromu. Osvobozen byl o devět dní později, když se Ratatosk na mol ožralý konečně probudil a sehnal pomoc. Těch devět dní žízně a hladu byl pro Ódina zážitek tak nepříjemný, že si pořídil pivovar.

Jaký pivovar si pořídil?

• Kozu. Umístnil ji na střechu Valhaly, domu svého a nechal ji spásat listí stromu. Ta koza pak dávala hojnost piva pro něj a sem tam něco zbylo i pro návštěvy.

Devět dní o hladu a vodě – to svědčí o tuhém kořínku. Bude mít Praotcův život vůbec kdy konce?

• To je ovšem pěkně hloupá otázka. Všechno má svůj konec, jak ví teď už snad každý.

Jaký tedy bude Ódinův konec?

• Na konci světa, v poslední bitvě ho sežere vlk.

Obzvláště povedení potomci

• Jan Berwid-Buquoy
• Báldr
• Thór