Regál:Zemědělství/Přemek/Archiv

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Přemek Podlaha.jpg


Fruit-clock.jpg
Ovocné hodiny

Určitě jste někdy zažili, že vás váš digitální budík nevzbudil, protože mu došly baterie. Jistě máte také zahradu plnou zralých citrusů, pro které nemáte využití (o tom, jak mít hojnost citrusů jsme informovali v květnu). Ačkoli to zní neuvěřitelně, můžete se zbavit obou těchto problémů najednou. Jak na to?

  • Otevřete budík a vyhoďte staré baterie
  • Vytáhněte drátky, které vedly k baterii, pokud nejdou vytáhnout, tak je prodlužte jinými.
  • Na jeden drátek připevněte desetikorunu, na druhý kancelářskou sponku.
  • Desetikorunu i sponku na drátcích zapíchněte do citrusu.
  • Voilá! Budík funguje!

S ovocnými hodinami už nikdy nebudete potřeobvat baterie, na pohon budíku vám totiž hravě stačí vaše nadměrná úroda citrusů, pro které nemáte jiné využití.


Univerzální stroj
Oldengine1.jpg

Náš věrný divák Rudolf Krautnarbenger z Uherského Brodu nám poslal zajímavou fotografii, na které můžeme obdivovat univerzálního domácího pomocníka, který vznikl v jeho kutilské dílně a který dokáže opravdové divy. Pan Krautnarbenger v přiloženém dopise vysvětluje, co všechno stroj dokáže: vrtání - za pomoci kladiva i příklepové, vystružování, frézování, soustružení, broušení, superfinišování a řada dalších. Panu Krautnarbengerovi slibujeme, že do Uherského Brodu přijedeme s celým štábem. Navíc náš konzultant, korepetitor Josef Tesárek z Českých Velenic navrhuje, že stroj by šel použít i jako Sharon Wild Fucking Machines.


Problémy s rosničkou okurkovou

Náš pravidelný čitatel Rudolf Řepa z Benic nás ve svém dopise prosí o radu, jak se zbavit protivných žab. Tyto žáby totiž v noci šplhají po stoncích oharků a přespávají na mladých plodech. Okurky jsou pak odporně oslizlé. Panu Řepovi doporučujeme radu, kterou nám zaslal náš spolupracovník František Diblík z Benešova:

Na rosničku okurkovou je nejlepší nastražit každou noc kolem ohařiště asi 15 pastí na myši a stonky oharků natřít vazelínou. Chycené rosničky lze využít jako krmivo pro slepice, nebo je kompostujeme.


Odstraňování pařezů

Máte-li na svém poli pařez který musíte s vaším domácím kombajnem objíždět, jistě z toho máte pramalou radost. Také náš divák, pan Jaroslav Šíša z Napajedel se ptal na biologický či chemický způsob likvidace pařezů. Docent Jaromír Chuchvalec z pražské botanické zahrady všem postiženým radí:

Nejneobhospořadovatelnější pole jsou pole pařezovatá. Pařezů se nejekologičtěji zbavíme nasazením známé houby pařezožerky sametonohé. Houbu sbíráme od června do srpna. Použijeme jen plodnice. Třeně, kterým lidově říkáme pyje, usmažíme s vejci. Hřiby pomeleme strojkem na maso a na 42 hodin namočíme do láku na okurky. Po přecezení hmotu naneseme do prohlubně horní části pařezu. Za 3 - 5 let je pařez vyžrán až do konečků kořínků. Vznikající díru průběžně zahazujeme chlévskou mrvou s příměsí jílu.