Slovník sprostých slov

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

POZOR! Pokud patříte mezi individua zastávající mluvu slušnou, nemáte tu co dělat. Prosím, odejděte a buďto se naučte mluvit sprostě, nebo už se nevracejte.[editovat | editovat zdroj]

Co to jako je?[editovat | editovat zdroj]

  1. Slovník sprostých slov je kniha
  2. Slovník sprostých slov je literární dílo řazené do kategorie naučné literatury, podkategorie lingvistika
  3. K jeho úpravám dochází každý měsíc pátého, pokud ovše pátého vychází na víkend, termín se přesouvá na nejbližší pracovní den

Historie[editovat | editovat zdroj]

Slovník sprosých slov se začal psát roku 1976 v nádražní hospodě na Dolním nádraží v Brně, kde také sídlí Hlavní štáb Ústavu pro jazyk sprostý.

Problémem bylo, že slovník v podobě pivních tácků, ubrousků, toaletního papíru a popsaných jídelních lístků byl poněkud nepraktický. S řešením přišel Jozef Sprosťák, který se rozhodl všechny tyto materiály schromáždit a ucelit. Za peníze, které ukradl dvěma průvodčím, si v papírnictví pořídil prázdný sešit a začal všechna sprostá slova zapisovat a řadit.

V roce 1983 došlo k významné renovaci. Jelikož ani jozefův sešit už nestačil, Ústav pro jazyk sprostý se rozhodl na vlastní náklady pořídit prázdnou knihu, do které se všechno znovu přepsalo a aktualizovalo.

Významná událost se stala na Vánoce roku 1995, kdy nezmámý dárce daroval Ústavu pro jazyk sprostý slovníkovou knihu. Šlo o slovník, kde bylo vše přichystáno, sloupečky, tabulky a další hovadiny. Stačilo jen vepsat slova.

Dalším významným milníkem bylo pořízení prvního počítače a tiskárny, v roce 2002. V tuto chvíli byl celý slovník převeden do digitální podoby a vytisknut v nové podobě.

Nyní je slovník uschován na Dolním nádraží a jeho kopie byly rozeslány na všechny pobočky Ústavu. V digitální podobě samozřejmě. Venca, náčelník hlavního štábu, však stále střeží všechny fyzické kopie pod svou ochranou.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Slovník je rozdělen do těchto podkategorií:

  1. Sprostá slova obecně
  2. Seznam sprostých slov od A po Z
  3. Skloňování sprostých slov rodu mužského, ženského i středního
  4. Časování sprostých sloves
  5. Přizpůsobení pro vybraná území (Praha, Moravistán, Slezácko, Slovensko)

Tyto kategorie zajišťují lepší přehled a snadnou orientaci v knize (e-knize).

  • V kapitole "Sprostá slova obecně" jsou rozebrány původy vybraných slov, jejich historická stopa napříč slovanskými jazyky a zajímavosti o nich
  • V kapitole druhé jsou sprostá slova uspořádána abecedně, začínají slovem abrahámokurva (slovo složené, vytvořené na nátlak židovského občanstva), a končí slovem zygotopleb (slovo dostupné pouze na Moravě)
  • V kapitole číslo 3 je rozebíráno hlavně skloňování slov rodu mužského a ženského, jelikož sprostá slova rodu středního jsou ve výrazné menšině
  • Časování sloves je kapitola velmi dlouhá, zahrnuje totiž různá nářečí
  • Poslední kapitola není v některých slovnících uvedena vůbec, protože vznikají regionální příručky

Využití[editovat | editovat zdroj]

  1. Slovníku sprostých slov se využívá při soudních sporech při napadení cti občana, jelikož pokud bylo sprosté slovo vysloveno špatně, přestává být urážlivé
  2. Jde o historický písemný pramen, má tedy nedozírnou hodnotu
  3. Mladé lidi je potřeba naučit moderní mluvě a taky zajistit, aby byla sprostá mluva užívána správně