Státní svátky Česka

Česko má hned několik dnů tak důležitých, že jsou oslavovány jako státní svátky. Když je státní svátek, tak nikdo nemusí pracovat. Skoro nikdo.

• 1. ledna – oslava ztráty třetiny rozlohy státu;

slaví se pouze za tmy, a to hromadným zvracením a pokusy o zapálení sousedů raketami

• 8. května – oslava příchodu Rusů;

neslaví se, protože je to tak dávno, že už si to nikdo nepamatuje

• 5. července – oslava dvou chlápků, kteří vymysleli písmo, kterým nepíšeme;

neslaví se, protože vždy vychází na sobotu nebo neděli

• 6. července – oslava upálení jednoho náboženského fanatika, jehož náboženství vyznává jen malá část populace;

neslaví se, protože vždy vychází na sobotu nebo neděli

• 28. září – oslava zavražedění našeho jediného svatého panovníka;

státní svátek slaví pouze jedna z církví našeho sekulárního státu, a to projevy a zpěvy na místě vraždy; prezident se ožere doma na Hradě

• 28. října – oslava vzniku dnes již neexistujícícho státu;

prezident předává odznáčky kamarádům, kteří ho dostali do fuck the duck, ostatní ho poučují, komu je měl dát spíš

• 17. listopadu – oslava uzavření českých vysokých škol nacisty.

slaví se zapalováním svíček na pražské Národní třídě, ačkoli tam nikdo nezemřel.

Kromě toho existují tzv. Ostatní svátky. Tehdy také nemusí pracovat nikdo. Dokonce ani politici, kteří o výše zmíněných svátcích musí někde klást věnce, nebo vyjídat slavnostní recepce. Mezi tyto svátky patří:

• 1. ledna – Nový rok. Ač je tento svátek v obou kategoriích, volno je jen jeden den;

jak již bylo řečeno, slaví se hromadným zvracením a pokusy o zapálení sousedů raketami

• velikonoční pondělí – oslava toho, že je každý rok jiný den;

slaví se mlácením žen vrbovými pruty

• den vítězství v ledním hokeji – pokud zrovna den rok došťouchá jedna skupina boháčů na jednu stranu umělého rybníka víc placiček než jiná

slaví se podobně jako 1. ledna, ale zapojí se i politici a kocovina trvá déle

• 1. května – Svátek práce

oslavuje se tím, že se nepracuje

• 24. až 26. prosince – oslava narození někoho, kdo se v tyto dny nenarodil, pokud se vůbec narodil;

slaví se několik dnů až měsíců předem nakupováním zbytečností lidem, kteří o ně nestojí.

Dále jsou v kalendáři takzvané Významné dny. O těch se pracovat musí (pokud nepřipadnou na sobotu nebo neděli), takže nikdo neví, kdy jsou, proč jsou a jestli vůbec jsou.