Zdeněk "OKD" Bakala
Zdeněk Bakala, celým jménem Zdeněkmotr Ostravsko-karvinský von Trautenberk (*7. února 1961, Opava, Československo) je český podnikatel, veřejný nepřítel č. 2 a arcinemesis prezidenta Miloše Zemana. Do širšího povědomí se dostal zejména v souvislosti s kauzou privatizace důlní společnosti, nesoucí jeho jméno.
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Zdeněk Bakala se narodil do bohaté tunelářské rodiny, živící se především tunelováním důlních štol, šachet a státního majetku.
Toto podnikání však začalo brzy po jeho narození upadat, neboť v oblasti hlavního zdroje příjmů - tunelování státního majetku, nebyl rodiný podnik schopen držet krok s tehdejším státním podnikem - KSČ. Jelikož KSČ dosáhla brzy téměř 105% efektivity v tunelování tohoto sektoru, poznal Zdeněk Bakala, že jeho naděje v ČSSR nejsou valné a rozhodl se emigrovat.
Jako nový domov si zvolil USA, kde vystudoval několik prestižních škol, škol a „ škol“. Toto vzdělání mu zcela rozšířilo obzory a tak se, po bankrotu KSČ, s.p. v roce 1989, rozhodl vrátit zpět do ČSSR.
Podnikání po návratu do ČSSR[editovat | editovat zdroj]
Po návratu do ČSSR nejprve monitoroval situaci v těžebním sektoru. Brzy zjistil, že i přes úpornou tunelářskou snahu KSČ, zde stále ještě nějaká majetková ložiska zůstala. Rozhodl se nezahálet a této situace využít.
Za tímto účelem založil těžební společnost Ostravsko-karvinské doly, kterou skromně pojmenoval po své maličkosti a téměř ihned zahájil tunelování. To bylo velice úspěšné, proto následovaly další a další tunely, které brzy učinili z Bakaly miliardáře.
Kauza bytů OKD[editovat | editovat zdroj]
Byznys se mu brzy rozjel natolik, že začal přemýšlet o dalším rožšíření tunelovacího portfolia. Tehdy mu padly do oka byty místních horníků. Jelikož se právě v této době seznámil s veřejným nepřítelem č.1, svým ďábelským našeptávačem, arciďáblem a škůdcem Zemí Českých - Miroslavem Kalouskem , není zcela zřejmé, kdo z nich je skutečným autorem projektu tunelování bytů OKD. Jelikož však byl projekt (opět skromně) pojmenován po Zdeňku Bakalovi, bývá za jeho autora tradičně považován on. Je však třeba zmínit, že výzkum vedený předním bakalistou Jaromírem Soukupem , může brzy přinést podrobnější detaily.
Samotné tunelování bylo s velkou slávou zahájeno v roce 2008. Při této příležitosti Bakala pronesl, že tento projekt ho učiní nesmrtelným. Dodnes není zcela jasno, zda měl na mysli nesmrtelnost metaforickou, nebo faktickou.
Projekt se, s podporou a pod ochranou Bakalova mecenáše Miroslava Kalouska, slibně rozjel a horníci brzy zjistili, že již nežijí v bytech ale v tunelu. I přes jejich protesty však projekt pokračoval a Bakalovi zisky se začaly nebezpečně blížit ziskům Andreje Babiše a strýčka Skrblíka.
Tehdy už se však horníci odhodlali a obrátili se se svou stížností na Ministerstvo financí České republiky. To všechny stížnosti zamítlo a udělilo Zdeňku Bakalovi dotaci, s jejíž pomocí mohl koupit takzvaná „Bakalova média“.
Vrchol kariéry[editovat | editovat zdroj]
Tehdy se zdálo, že jeho snu (naplnit obří trezor zlatými mincemi, v nichž se bude moci koupat) už nestojí nic v cestě. Výnosy z tunelování dosáhly rekordního růstu, Bakalova média se stále rozrůstala a jeho nenasytnost dosáhla bezednosti a stále se prohlubovala.
Útlum podnikání a přechod do utajení[editovat | editovat zdroj]
Právě tehdy se však začaly o jeho činost zajímat i jiné než spřátelené a namazané úřady a podnikání začalo váznout. Obzvláště pád jeho patrona Miroslava Kalouska ho tvrdě zasáhl. Tunelování se začalo zpomalovat a vyšetřování naopak rozjíždět. Trpěla i jeho média, vytlačovaná z výsluní pravdomluvnými, lidovými weby jako Parlamentní listy nebo později Aeronet.
Tehdy se rozhodl dočasně utlumit své podnikání a stáhnout se z veřejného prostoru. Jelikož však zájem o jeho osobu nepolevoval, rozhodl se, ve spolupráci s Kalouskem, začít prostřednictvím své mediální žumpy očerňovat poctivé, nezkorumpovatelné a hlavně lidové politiky Andreje Babiše a Tomia Okamuru. Jeho zlovolný plán by byl vyšel, jenže nepočítal s jednou věcí. Do celé věci se vložil táta českého lidu (milost)pán prezident Miloš I. Zeman .
Jeho prudký nástup a ještě prudší postup nemohl Bakala zvládnout. Bylo zřejmé, že je otázkou času, než bude muset před všelidovým prezidentem dolních 10 miliónů kapitulovat. Ve své prohnanosti se rozhodl se nabídnout smír.
Vyslal tedy své havrany na Pražský hrad s nabídkou míru, vykoupeného půlkou Bakalova tunelářského impéria a sňatkem Bakalovi nejstarší dcery se Zemanovým Ovčáčkem. Nepočítal však s tím, že prezident, hnán neskonalou nenávistí k nepříteli lidu a svatou přísahou chránit dolních 10 milionů, nabídku odmítne a navíc prohlásí Bakalu ekonomickým zmrdem a na jeho hlavu a levou ruku vypíše štědrou odměnu. Od té doby se Bakala ukrývá na neznámém místě, snad pod ochranou tajemného spolku zvaného Pražská kavárna a jeho velmistra Kalouska.