Ústecké metro
Ústecké metro je nejnovější a zároveň nejnemožnějším systémem metra v celé České republice. Jejím provozovatelem je sesterská společnost DPmÚL, DPmÚpL a.s.(Dopravní podnik města Ústí pod Labem akciová společnost), a zaměstnává okolo 2323 lidí. Ústecké metro obsahuje 2, někdy 3, občas 4 linky, to záleží na tom jakou nohou ráno vstane dispečer metra. Ústečáci volí spíše metro než povrchovou jízdu Vrakobusovými a Trolejbusovými linkami. Díky metru získal místní DP ocenění "nejvíce nasrávající dopravní podnik v České republice". Plánuje se rozšíření o další linku Mírkov - Suchá. V současné době se tuneluje, tedy podle prohlášení DP, spíše se tuneluje místo tunelu kasa města a DP.
Stavba metra[editovat | editovat zdroj]
Počátky stavby lze datovat někdy kolem roku 1813, kdy se armáda francouzského císaře Napoleona snažila vykopat tunel, který by vedl až za nepřátelské linie, a tím oklamat nepřítele ze zálohy. V dobových záznamech a olejových malbách je zaznamenáno, že pár dní po zahájení výkopu došlo k závalu tunelu a tím pádem k úmrtí všech dělníků pracujících uvnitř, v dnešní době je lze potkat v tunelech metra jako duchy.
Oficiální počátek stavby metra se datuje ale až roku 1987, kdy už komoušům teklo do bot a chtěli si udělat kamarády aspoň na severu. A tak se tedy v létě léta páně 1988 začalo stavět.
První linka se měla podle prvních plánů jmenovat Stalinova a měla vést z hradu Střekov přes Větruši a končit uprostřed závodu Spolchemie. Už tehdy se projektantům povedlo výbordelně vyprojektovat trasu metra tak, aby nasírala co nejvíce lidí. Samotná stavba byla unikátní v celém tehdejším východním bloku, možná i v celé Evropě.
Místo nákladných razicích štítů zaměstnali stovky místních obyvatel. Bohužel většina z těchto dělníků nikdy nedržela krumpáč v ruce, a když ano, tak neuměli česky, tyto faktory ovlivnily pracovní morálku, kvalitu tunelu, rychlost stavby a neustálé zvyšování nákladů za dokupování samovolně mizejících ocelových profilů. Po následném proškolení všech dělníků za státní peníze se stavba urychlila natolik, že se za celý rok stihlo postavit celých 2,5 kilometru první linky. Během roku 1989 byla linka dostavěná, dodělávalo se pouze depo v centru střekovské osady, bylo projektováno pro 139 vozů, což se podepsalo na jeho rozloze, proto už poté žádná střekovská osada nebyla, ale pouze střekovské depo.
Zahájení provozu[editovat | editovat zdroj]
1.7.1989 ve 12:00 byl spuštěn provoz linky metra Stalinova. Řidiči hned pár minut po zahájení provozu zaznamenávali nasranost lidí kteří si stěžovali že řidiči jezdí jak s hnojem popř. s dobytkem a jezdí si jak chtějí, což byla pravda protože ještě týden po zahájení, provozu nebyly ve stanicích jízdní řády.
Události po roce 1989[editovat | editovat zdroj]
Pozor
Dalších několik odstavců obsahuje některé výrazy, které nemusíte znát, doporučuju vám přečíst článek o MHD
Fakt ... nebo budete rozumět leda tak velký hovno
Dá se tedy shrnout, že prvních několik měsíců metro plnilo víceméně svůj účel, ale postupem času nasranost lidí začala klesat. Lidi si začínali zvykat, že metro jezdí jak se mu zachce, ba dokonce začali tolerovat čím dál častější „náhodné poruchy“ či argument řidičů „stojíme, protože máme červenou“, což se samozřejmě nelíbilo vedení DP, a tak se musely vymýšlet nové metody na nasrání více lidí, a když už ne to, tak aspoň udržení konstantního stupně nasranosti. Výsledkem bylo proražení několika dalších tunelů a zavedení zcela nových zbytečných linek.