Mühlfaitův paradox

Ukázka uplatnění Mühlfaitova paradoxu v praxi. Sice je před školou platný zákaz kouření, ale Rusko má taky pocit, že má nárok na Krym.

Mühlfaitův paradox (nezaměňovat s Mühlfeitovým, či snad MILFaitovým) je znepokojující jev zpozorovaný už v roce 1992. První, kdo však tento jev dokázal souhrnně popsat a zanést do análů byl přední český expert muzikantského podsvětí a naprosto bezvýznamný umělec Stanislav Mühlfait.

Za jeho odborný článek získal řadu cen, jmenovitě Cenu Ministerstva zdravotnictví za objev roku, Cenu redakce OperaMínus za Obohacení o fakta, na která se nikdo neptal, či ocenění z herecké obce za Hajzla roku, kvůli kterému „se museli při kouření začít schovávat”. Studie popisuje poměr oblíbenosti kouření v návaznosti na jednotlivé obory konzervatoří.

Úvod

Kouření, ať už konvenční, které je na ústupu, elektronické, vapování, sáčky, hulení či další formy aktivního přijímání nikotinu je v českých zemích a Moravistánu naštěstí stále ještě zcela přirozená a frekventovaná činnost. Alespoň maj zdravotníci práci. V posledních letech můžeme pozorovat evidentní trend omezování kouření: Například už se nekouří ve škole, ale alespoň před ní. Tento neustupující zvyk pochopitelně zasáhl i Pražskou konzervatoř.

Je všeobecně známo, že muzikanti mají větší sklon k požívání omamných látek, i když nikdo vlastně neví proč. O důvody se vědecká obec stále pře a neshoduje se na jednotném závěru. Na čem se ale shodují je jev popsán v této studii. Studie se kromě samotné problematiky zaobírá i pestrostí matroše, který studenti vypouštějí do ovzduší a který dělá trable hlavně nekuřákům.

Metodologie a cíle studie

Metodologie

Výzkumná část studie probíhala od 11. září 2022 do 30. června 2025 na půdě (no tam naštěstí ne), tedy primárně před půdou Pražské konzervatoře. Výzkumu se zcela nevědomě zúčastnily všechny osoby trávící zde z nějakého důvodu dobrovolně čas. Informace tedy pochází od všech studentů, pedagogů, uklízeček i dalších druhů zaměstnání, co ústav nabízí. Po důkladné diskuzi s odbornou veřejností lze konstatovat, že paradox platí na všechny konzervatoře minimálně v České republice a ve Slovenských končinách.

Cíle studie

1. varovat před trendem konzervatoristů hulit jak továrny
2. popsat přímou úměru obliby kouření s jednotlivými obory vyučovanými na konzervatoři

Výsledky

Co se kouří a jak často?

Nabídka materiálu k inhalování je bezedná. Jakože tyvole fakt, před školou je to totální diskotéka smradů.

Na prvním místě se umístily tradiční cigarety ve formě slim, fat, short, long, s filtrem, bez filtru, s příchutí i bez příchutě (do života). Výběr kuřiva vychází z toho, jak moc si daní jedinci přiznají svou závislost. Lehčí případy kouří slimky, vyhulený trosky bez iluzí ubalí i bordel co smetou ze schodů.

Druhou příčku obsadila vapa, která posílila až v posledních dvou letech. Zkušení mazáci dokáží používat vapa i cigarety zároveň. Takoví kuřáci jsou prostě zvířata a tohle se nedělá. I bisexuálové si vyberou jenom jedno pohlaví se kterým zrovna tráví čas.

Poslední a nejméně časté jsou pak nikotinové sáčky, ale ty zkrátka nemají ten vibe. Stát a kouřit si přímo do obličeje je jednoduše nenahraditelné.

Frekvence kouření se opět odvozuje od síly návyku. Ti kteří kouří pouze ráno, v poledne a večer jsou považováni téměř za abstinenty. Většina studentů kouří „když je čas a chuť”, nejtěžší případy ani nepotřebují chuť, ale každou přestávku spolehlivě využijí. Závislost je natolik ovládá, že jim nevadí následně vycházet 114 schodů do třetího patra, které, v tomto stavu závislosti, pochopitelně nejsou schopni udýchat.

Mühlfaitův index

Takzvaný Mühlfaitův index slouží jako varování k potenciálním problémům budoucí kariéry hudebníků. Index absolutně nezohledňuje zdraví a nebere na něj ohledy. Jednotka indexu byla podle tabulky SI stanovena na mF (Mühlfait).

Vzoreček pro výpočet vypadá následovně:

$pKP\times pP\div pUT+x$

pKP – počet kuř pauz za den, pP – počet potahů, pUT – počet udýchaných taktů za pomoci zpěvu či hry, zadržení dechu se nepočítá!!! (4/4, BPM 60), x dle oboru

obor	body
klávesové nástroje	+200
chordofony	+200
bicí nástroje	+250
elektronické nástroje	-100
aerofony	+450
zpěv	+450
herectví	+100
skladba	+200

Př.: 4 (kuřpauzy za den) × 80 (potahů) ÷ 1,5 (zazpívaných taktů) + 450 (zpěv) = 663 mF

Škála ohrožení

mF	Důsledky
0	Sice nekouříte, ale pravděpodobně chlastáte první ligu
1 - 70	Občasní kuřáci, kariéra může za předpokladu stagnace, nebo poklesu indexu rozkvétat v plné parádě
70 - 300	V kouření se začíná objevovat, nebo se již objevila jistá pravidelnost, první stupeň výstrahy
300 - 600	Pravidelní kuřáci, dá se s tím žít, ale rozhodně vám to v kariéře nepomůže
600 - 1100	Vášniví kuřáci, pravděpodobně závislí, kariéra na druhém stupni ohrožení
1100 - 1600	Adepti na léčení ze závislosti, kariéra na třetím stupni ohrožení
1600+	Nenapravitelní, hulí jak Prunéřov, kariéra definitvně v prdeli

Důsledky

Zdravotní potíže spojené s kouřením snad není třeba opakovat. Je na místě ale opět zdůraznit, že studie má zdraví absolutně na párku a řeší jen budoucnost hudebníků. Na PK jsou stejně všichni totální kariéristi. Úbytek kapacity plic je ale seriózní problém a studie zcela nezávisle konstatuje, že „to prostě neni normální, proč ty zpěvačky hulej jak protržený. Ať radši kouřej třeba houslisti, tam je to samej egomaniak, tak to nikomu nebude líto.”

Co si ale nikdo neuvědomuje, protože jsou všichni akorát zahledění do svého cigára, je klimatická změna odehrávající se přímo nad budovou Rejdiště. Před školou se totiž vypustí do vzduchu takový množství sraček, že je díky porovnání satelitních snímku ČHMÚ (Českého hudrohudro meteorororologického úúúřadu) vidět opravdu už KRITICKÝ stav ozonové vrstvy. Dle vyjádření ÚMHČ (Ústav monitorující hleny čoudící) bude tímto způsobem v roce 2028 nad školou vyhulená ozonová díra.