Miroslav Kalous

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Split-arrows.png Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Miroslav Kalousek.

To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak.


Miroslav Kalous (30. 6.1936 - 10. 4.1998) byl významný český politik, filantrop, podnikatel a generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Je také jedním ze zakladatelů značky Moskvič. Byl také známí pod jménem Otomar Kalous, pod kterým byl zaměstnán jako úředník. Měl dva syny: Miroslava Kalouska, u kterého díky své krátkozrakosti napsal jeho příjmení špatně, a syna Václava.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Kalous se narodil 30.6.1956 Konradu Kalousovi a Evženii Kalousové. Jako každý hrdý obyvatel obce Kozodírky měl Miroslav Kalous dosti mírumilovné dětství. S jeho dědem, Dariem Kalousem, imigrantem z Nigérie, absolvoval cesty po světě, kde se mladý Miroslav seznámil s mnoha slavnými osobnostmi, např. Pamela Anderson, Halina Pawlowská, Usáma bin Ládin a další.

Rok 1968[editovat | editovat zdroj]

Při jeho návratu v roce 1968 byl již dospělý Miroslav, nyní členem ÚV KSČ, svědkem vpádu sovětských vojsk do ČSSR a stal se jedním ze členů vlády ČSSR, kteří byli odvezeni do Moskvy. Zde byl spolu s Alexandrem Dubčekem několik dní vězněn a poté byl donucen podepsat Moskevský protokol.

Období generálního tajemníka[editovat | editovat zdroj]

Hned, jakmile se vláda ČSSR vrátila z Moskvy do Prahy, byl ze strany vyloučen František Kriegel, Miroslavův dlouholetý přítel, který jako jediný odmítl podepsat Moskevský protokol. Po jeho vyloučení se konaly předčasné volby na nového generálního tajemníka KSČ, kdy byl zvolen právě Miroslav. Na sjezdu, na kterém byl zvolen, pronesl tyto slavná slova: „Vidím pivo veliké, jehož sláva hvězd se dotýká“. Dodnes není jisté, jaké pivo tím myslel, ale vzhledem k tomu, že měl předky z Plzně nejspíš

. Funkci generálního tajemníka zastupoval až do 7.12.1977, kdy kvůli zdravotním problémům musel odstoupit.

Období mezi 1978-1989[editovat | editovat zdroj]

Po jeho rezignaci na post generálního tajemníka se Miroslav na rok přestěhoval do velebného městečka Chánov. O jeho pobytu zde se však moc neví. Jakmile se nastěhoval zpět do Prahy, uvědomil si, že stál celou dobu na špatné straně. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77 a velmi ostře kritizoval dosavadní komunistický režim. Díky tomuto chování začal být pronásledován StB.

Rok 1989 a dění poté[editovat | editovat zdroj]

V roce 1989 celé dění vyeskalovalo a stala se takzvaná Sametová revoluce, při které nikdo nezemřel (zemřelo spousta lidí, všechno zatajil Soroš a Bakala). Právě Miroslav stál v jejím čele. Revoluce se nakonec povedla a komunistický režim byl svržen. Za své zásluhy o navrácení demokracie dostal Miroslav Řád Bílého krtka. V roce 1993 se v nově vzniklé České republice přidal do ODS a po výhře ve volbách se stal premiérem až do roku 1998, kdy na něj byl spáchán atentát fanatickým komunistou.