Studium medicíny

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Digitální fotoaparát.png Tomuto článku sa nedostává fotka. Kdo béváte het, bléskněte to.

Studium medicíny je velmi časté a závažné onemocnění mladé populace, výjimečně postihující i starší osoby. Mezi dvacetiletými se vyskytuje s četností cca 1:25.

Symptomy[edit | edit source]

Choroba postihuje všechny orgánové soustavy, nejvíce však nervovou soustavu. První symptomy jsou zpravidla psychologické - úzkost, vyhýbání se společnosti, pochybování o smyslu života, chorobný pesimismus. Tyto nejsou na škodu, neboť tím se pouze potvrzuje inteligence postižené osoby.

U zhruba 25% se vyskytují i vážnější problémy - jmenujme například sociofobii či závislost na alkoholu, kofeinu či jiných lehkých drogách. Ačkoliv nemoc nesnižuje naději na dožití (nebo ji naopak díky pravidelnému dohledu odborníků zvyšuje), kvalita života může být doživotně snížena.

Druhy choroby[edit | edit source]

Rozlišujeme tři základní typy:

a) typ familiární[edit | edit source]

(lat. studentus medicinalis geneticus)

AD dědičnost s neúplnou penetrancí. Osoba zdědí onemocnění od svého rodiče, díky neúplné penetranci někdy i od prarodiče. Takto nemocní mají většinou dobrou podporu od rodiny, ne vždy ale zvládají onemocnění dobře, protože jim může chybět osobní motivace. Doporučená je konzultace s psychologem, protože tito pacienti často viní z vlastního chatrného stavu osoby, od kterých chorobu zdědili.

Dalším postupem je návštěva genetika, který sestaví rodokmen a konzultuje s pacientem riziko přenosu do další generace.

b) typ vědecký[edit | edit source]

(lat. studentus medicinalis viedatorus)

Jedná se o multifaktoriální onemocnění. Nemocní musí mít genetickou predispozici, k přesáhnutí prahu projevu nemoci však dopomáhá celá řada vnějších faktorů. Nejčastějšími jsou nadšení učitelé biologie, biologické olympyjády, možnost maturovat z biologie či chemie a další výdobytky dnešní zvrácené společnosti. Tento typ se projevuje prudkým nástupem onemocnění s tzv. mozkovým zápalem. Naštěstí se zápal nejčastěji do 1 roku sníží sám od sebe, přejde do latentní fáze a umožní tak standardní průběh choroby.

c) typ skautský (získaný)[edit | edit source]

(lat. studentus medicinalis pioneerus)

Tento typ získal svůj název proto, že se (pravděpodobně) přenáší mezi členy dobrovolných organizací známých jako Skaut, Junák, Pionýr, DDM, Svěcci Jehovovi, Uctívači kultu nejvyššího Ampéru, Harekrišňáci apod. Hlavním příznakem je až chorobná touha pomáhat ostatním. Díky doposud neznámému mechanismu se nemoc špatně zmírňuje, experimentuje se v oblasti terapie nihilismem (nihilotherapia, např. Smutný et al.). Jako nejprogresivnější léčebná metoda se stále jeví tzv. preventivní odstřel.

Terapie[edit | edit source]

Jediná účinná léčba je interrupce studia, většina nemocných ji však odmítá, zčásti z vlastní vůle, většinou však pod tlakem rodičů, sponzorů či jiných zájmových skupin. Zpravidla se proto léčí jen symptomaticky - např. zvyšování sebevědomí alkoholem, nošením bílého pláště, oslovováním "pane doktore" atd. Nemocné se nedoporučuje informovat o tom, jaký plat má začínající lékař, neboť se mentálně slabší jedinci uzavírají do sebe, odmítají opustit své vyhřáté brlohy a jeví sklony k ukvapeným rozhodnutím. A krematoria jsou již takhle zavalená prací.