Svačina

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chutná a zdravá svačinka.

Svačina je slangové slovo používané zejména na Gymnáziu Svitavy. Jedná se o univerzální podstatné jméno, popřípadě i sloveso (svačit). Můžete číst dále, ale upozorňujeme, že článek má filozofický přesah, ketrý mohou slabší a nehumanisticky zaměřené povahy špatně snášet.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Dějiny tohoto slova sahají až do třetího kvartálu roku 2012, kdy se skupině osvícených mladých intelektuálů zdálo, že jejich slovní zásoba nedosahuje dostatečné výše. Dali hlavy dohromady a počali svačit. Po namáhavé práci a hodinách úsilí se mladým učencům povedlo cosi vpravdě zázračného. Díky nespornému talentu a invenci mladého ducha přivedli na svět ono Slovo (The Word; nezaměňovat s MS Word). Slovo, které musíme vyslovit alespoň dvakrát za minutu. Hrdinní věrozvěstové se však nespokojili s pouhou domácí svačinou a rozhodli se o ni podělit s celým širým světem (The World; povšimněte si prosím podobnosti s The Word... toho si snad i vy, zabedněnci a političtí impotenti z prognostického ústavu, musíte všimnout). Bohužel ve svém svatém poslání narazili na neočekávaný lowSWAG. Nepřátelské mozky se dozvěděly o jejich nové víře a už z důvody škodolibosti, závisti a pomstychtivosti se rozhodli založit svoji novou víru na bázi večeře. (The Word 2.0) Základem jejich víry bylo nejen slovo večeřet, ale i to, že nutili svačináře při použití jejich Slova pít alkohol. Svačinřái se však nezalekli a i pod hrozbou tvrdé ranní kocoviny svačili dál. To večeřníky posvačilo takovým způsobem, že se zalekli, opustili svoji víru a emigrovali do Kanady. A jestli svačináři ze svitavského gymnázia nedosvačili, tak tam svačí dodnes.

Jiné možné počátky[editovat | editovat zdroj]

Někteří moderní filozofové tvrdí, že latinské prapředky tohoto slova má na svědomí jistý antický filozof a to sice Georgiás z Leontín, který vyřkl níže zmíněnou větu, když sledoval pokusného člověka v izolované místnosti, ve které bylo 98% věcí otrávených a zbytek byl nepoživatelný jak z hlediska estetického, tak i chuťového a čichového.

Původní text

  • Se Nihil gustulum
  • Si aliquid gustulum, non edulis posset esse
  • Si edulis posset esse, quod est repulsive.

Překlad:

  • On nic nesvačí.
  • I kdyby něco svačil, je to nejedlé.
  • I kdyby to bylo jedlé, je to odporné.

O mnoho staletí později použil toto slovo jiný filozof (jistý [:René Dekárt:]) ve svém známém citátu "Gustulo, ergo sum." (Svačím, tedy jsem).

Příklady užití[editovat | editovat zdroj]

  • Tos posvačil(a).-->To se ti povedlo.
  • Tos posvačil(a).-->To se ti nepovedlo.
  • Posvačeno?-->Hotovo? (Vyřízeno?)
  • Piš 5. Svačím.

Cizojazyčné alternativy[editovat | editovat zdroj]

V komunikaci s cizincem, který hovoří anglicky můžete použít náhradou za podstatné jméno "snack" a za sloveso "to snack".