Ústav pro jazyk sprostý
Za to možou pražáci pičo!
- neznámý ostravák
Tento článek je potřeba pěkně dojebat a upravit.
Potřebné úpravy: nebyly zadány
Co to je a kde to je?[editovat | editovat zdroj]
Ústav pro jazyk sprostý je vědecká instituce zabývající se výzkumem, úpravou a optimalizací českého jazyka sprostého.
Jedná se o úřad lingvistický, proto není považován za oficiální výzkumné středisko. Má celkem čtyři pobočky, z nichž expanduje dále do území českého království, Moravistánu a Slezákova.
Hlavní štáb sídlí v Brně, na druhém nástupišti tzv. Dolního nádraží. Ředitelem hlavního štábu je Venca, bývalý průvodčí a světoznámý buzerant. Jeho zástupcem je Jaroslav Sprosťák, jehož hlavním úkolem je zastupování Vency na důležitých jednáních, je li Venca zrovna opilý a nemůže se hýbat (nutno podotknout, že jde o velmi standardní situaci, nestandardní situace nastává když Venca ve spánku přestává dýchat).
Pobočka číslo pět (všimněte si, že jde o prvočíslo), zvaná První pobočka, sídlí na tuv. Odvrácené straně Prahy. Tato se zabývá modifikací pražského nářečí, jeho zneslušněním a kontrolou nových jazykových prostředků.
Pobočka číslo sedmnáct (opět prvočíslo) sídlí v Ostravě. Její hlavní úloha spočívá ve výzkumu slova "pičo".
Poslední z poboček, kterou byli zakladatelé líní očíslovat, se nachází na neznámém místě na Slovensku. Tato zkoumá jazyk slovenský a občas přejímá nějaké to sprosté slovo do našeho vlastního dialektu.
Jak to funguje?[editovat | editovat zdroj]
Tvorba nových sprostých slov[editovat | editovat zdroj]
U tohoto bodu je potřeba se pozastavit a vysvětlit si, jak tvorba nových sprostých slov probíhá:
- Nalezení vhodného kandidáta
- Diskuze s Komisí pro úpravu jazyka sprostého
- Tvorba gramatiky
- Uvedení do slovníku
Lidé si často myslí, že sprostá slova vznikají sama od sebe, což je ovšem velký omyl. Správné sprosté slovo je vždy vytvořeno podle pravidel uvedených výše a kdokoli vytváři sprostá slova bez souhlasu Ústavu, tomu hrozí trest pověšení za koule do průvanu.
Vezměme si pro příklad slovo kripl:
- Toto slovo označuje člověka nějakým způsobem tělesně postiženého, nejčastěji neschopného chodit (od toho odvozená tzv. kriplkára)
- Po diskuzi s Komisí v roce 2004 bylo rozhodnuto, že bude jeho definice přeměněna a bude zahrnovat jak fyzická, tak mentální postižení
- Už před Vánoci 2004 bylo sestaveno sprosté skloňování slova kripl: kdo: kripl, bez: kripla, ke: kriplovi, vidím: kripla, oslovuji: kriple, o: kriplovi, s: kriplem
- Slovo kripl bylo v lednu 2005 zařazeno do slovníku sprostých slov na stránku 172 do sekce K3
- V březnu 2005 byla oficiálně zavedena i slova od něj odvozena: kriplkára, kriplon, kriplouš, kryprokripl, kriplokomora nebo kriplický stav
Úprava pravopisu[editovat | editovat zdroj]
Ústav pro jazyk sprostý samozřejmě musí pravopis sprostých slov nejen tvořit, ale také přizpůsobovat různým územím.
Například v Praze je pravopis slova pičo úplně jiný než například na jihu Ostravy.
V roce 2007 byly vydány jediné čtyři oficiální gramatické učebnice, a to pro Prahu, Brno, Ostravu a Slovensko.
V těchto učebnicích jsou řešeny hlavně tyto problematiky:
- Různá nářečí, kterým se musí sprostá slova přizpůsobit
- Kolísavá inteligence obyvatel
- Nadměrné užívání některých sprostých slov na určitém území (na Moravě je slovo vole nejčastěji užívané sprosté slovo, zatímco v Ostravě vládne pičo)
- Zákaz některých sprostých slov na určitém území (Slováci chtěli v roce 2009 zavést slovo čech jako sprosté, to však bylo zakázáno a viníci byli povešeni za koule do průvanu)
Monitoring aktuálních trendů[editovat | editovat zdroj]
Jakožto správná lingvistická instituce jde i Ústav pro jazyk sprostý správně s dobou, konkrétně s pěti až sedmiletým zpožděním.