Šišoid

Rozdíl mezi Mandelbrotovou množinou (vlevo) a šišoidem (vpravo). Pro nematematiky jsou odlišnosti poměrně jasně viditelné na detailním výřezu ve spodní polovině obrázku.

Šišoid (anglicky sheeshoid) je dvourozměrný kvazifraktální geometrický objekt charakteristický svou nepravidelností a exaktní nepopsatelností.

Za počátky do Německa

Šišoid vděčí za svůj vznik výzkumu fraktálů, tedy složitých matematických množin, jejichž každý, libovolně velký kousíček je shodný s originálním celkem. Nejznámějším z fraktálů je takzvaná Mandelbrotova množina, díky které právě šišoid vznikl.

Stalo se to tak, že když s definicí Mandelbrotovy množiny začal jistý Francouz Fatou, uvědomili si němečtí matematici, že když jde o něco, co se bude jmenovat po někom (množina se jmenuje po Benoîtu Mandelbrotovi, americkém to matematikovi - pozn. red.), jehož jméno zní německy, měli by to umět určitě lépe, než nějací Francouzi. Vlivem úporné snahy a nedostatku kvalitních mandlových chlebíčků se však během popisování této množiny několikrát zmýlili a to, co nakonec představili světu jako matematickou definici dnes nejslavnějšího matematického útvaru, se ukázalo býti ubohým beztvarým útvarem - šišoidem.

Významný americký výsměch

Samotný název šišoid začal užívat právě pan Benoît Mandelbrot. Uvádí se, že název sheeshoid odvodil z faktu, že celý německý výzkum nestojí ani za jednu stránku jeho práce - stránka se anglicky řekne sheet. Zlí jazykové vidí kořeny názvu ve slově shit, seriózním odborníkům je ale jasné, že něco takového naprosto nepřichází v úvahu. Je tedy pravděpodobné, že zlí jazykové mají pravdu.

Netrvalo dlouho a Mandelbrotův satirický název se začal užívat nejen pro onen konkrétní německý šišoid, nýbrž i pro všechny geometrické útvary původní šišoid připomínající.

Související informace obsahuje Regál Osvěta©

Šišoid v populární kultuře

Porovnání ikosaedru a rotačního šišoidu. Všem je asi jasné, proč mají plastové lahve takový tvar, jaký mají.

S nástupem takzvaného pop-artu v 50. a 60. letech 20. století pronikl šišoid do masového spotřebního průmyslu, neboť se ukázalo, že rotační šišoid je velice snadno vyrobitelný tvar - na rozdíl od takového ikosaedru jej dokáže vyřezat, vyfoukat, nebo třeba slepit i retardované pražské děcko a když přece jen nedokáže, nějaká ta odchylka, chyba či nepřesnost se dá snadno prohlásit za záměr.

Vodní dýmka nezapře, že její tvar vděčí za vznik právě šišoidu, v tomto případě nekolikanásobně zopakovanému a v horních částech zkomolenému.

Když se přidal ještě i fakt, že Mandelbrotem zahanbení němečtí vědci si nenechali šišoid patentovat, ani se nijak jinak nehlásili o autorská práva k němu, začalo se ve tvaru šišoidu, rotačního šišoidu a dvojose rotačního šišoidu dělat prakticky všechno - od věcí tradičních, jako byly dudlíky a čepice, přes podlouhlé gumové věci, o kterých se ve slušné společnosti nemluví, až po zcela nové vynálezy, jako byly plastové lahve a vodní dýmky. Nejspíš i díky šišoidnímu tvaru se vodní dýmky staly tak oblíbenými po celém světě, že se některé národy rozhodly mystifikovat svou minulost a včlenit je do nejstarších tradic své kultury (stalo se tomu tak v Indii a mnoha státech arabského světa). Důkazem tohoto výroku budiž fakt, že vodní dýmka je zvána též sheesha, česky vyslovováno šíša.

Jakékoliv heslo na téma Šišoid byste na české Wikipedii hledali marně.