Březnice
Tento článek stojí za jednu zlámanou grešli. Je třeba jej převést na konvertibilní měnu, nebo na zlato, případně na sůl, která je nad zlato. |
Březnické městské císařství Prdel | |
---|---|
vlajka | |
základní data | |
status: | Autoritativní monarchie, klerikální absurdistán, vězeňská velmoc, |
kraj: | Měsíční krajina |
okres: | Středočeské Palermo |
historická země: | Malosovětská říše |
katastrální výměra: | 4 km² |
obyvatel: | 3.635.000 |
zeměpisná šířka: | 49.559739 |
zeměpisná délka: | 13.948803 |
nadmořská výška: | cca 5000 m |
PSČ: | 666 66 |
adresa úřadu: | Obecní dům, Řiťoslavické náměstí Kokota XII. 1, 666 66 Prdel |
starosta: | Tajemník MNV č 821-B7 |
VÝSTRAHA[editovat | editovat zdroj]
Tento článek nemá nic společného s územím Březnice okres Příbram.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Březnice je nesvrchovaný městský stát. Taktéž se řadí k autoritativním monarchiím, a to už od doby svého vzniku, přibližně v 13.století. Nikdy zde plně nefungovaly žádné politické strany krom NSDAP a KSČ . Občané fanaticky milují svoje císařství a svého tajemníka. Tajemník spolupracuje s krutovládci pracovního tábora a naopak. Stát je prošpikovaný udavači a zvrhlými přisluhovači svých pánů. Denním rozkazem slepičího krutovládce pracovního tábora z roku 1993 se "pojmem 'Prdel' rozumí 'Březnice' a naopak". Jelikož v lágru může kdykoliv skončit kdokoliv, byl tento rozkaz veřejností přijat neutrálně a nikdo mu raději neodporoval. Ke dni 11. 12. 2009 zde údajně žilo 3.635.000 obyvatel. Těžko říci, jestli tam započítávali i zvířata a případě která. Záleží také na tom, jestli sčítací úředníci (kteří pro zajímavost nepocházejí z tohoto krutostátu) byli střízliví a byli-li to vůbec lidé (podobně jako Franz Kafka )
„ | Písek je lepší, než ňákej pochcanej smradlavej tábor —Amnestovaný vězeň. |
“ |
Za zmínění stojí i to, že navzdory oficiálnímu počtu obyvatel jsou ve městě dvě ghetta(!), synagoga, 2 hřbitovy a obrovská katedrála na buzer-platzu, do kterého stejně nikdo nechodí. Používá se pouze k funusům krutovládců. V roce 2010 vzniklo pod strání u bývalé pobočky místního pracovního tábora , kus od velehnusné pevnosti, druhé/cikánské ghetto. Ghetto je prosté pojmenování okolních občanů. Je vyhlášeno téměř po celém okolí a jeho příslušníci každé ráno systematicky táhnout na blízkou skládku u opilecké vesničky Chrást. Vesnička ta je známá pro svůj kravín, jenž slouží k zaměstnání těm největším nemehlům v okolí středočeského Palerma. Na okraji Prdele směr Vykuřmitál se nachází Norma, Benzina a pracovně-vzdělávací tábor , díky kterému je toto socializující město téměř nezaměnitelné s jakýmkoliv jiným v světě. Toto místo následně vyniká také díky vysoké úrovni toxikomanie, taktéž pak vysoké úrovni místních putyk (kde Vás seřvou za to, že na jídelním lístku je včerejší datum). V Prdeli se nachází 2 mosty přes žumpa-potůček Vlčava. Drží po hromadě jen z dobré vůle. Čí asi... Svépomocí zde bylo postaveno Kulturní středisko a bůh ví, co ještě. Ale je to poznat. Jezdí tam také autobusy- v naprosto nevhodnou dobu, Vrakosy a vždy přeplněné romy- a dokonce i vlaky-za podmínkou dobrého počasí v celé republice. Na vlak tu nikdy nepospíchejte! Dispečeři a boží prosřetelnost totiž zajistí, že Vám vlak ujede nebo bude mít dvouhodinové zpoždění-inu prašť je jako uhoď. Na řiťoslavickém (hlavním) náměstí se nachází Veřejný dům, kus od něj porno-papírnictví a pobočka Černé pošty. Naproti veřejnému domu je funus-shop.
Současná vláda[editovat | editovat zdroj]
Nyní je město, jak jsem výše nakecala, řízeno tajemníkem a pod ním společně s SNB MNV. To je oficielně. Neoficiálně však město řídí nadmíru vychcaný slepičí krutovládce tábora se svým kyselým xichtem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Středověká historie není moc podstatná a ani zajímavá. Ta novodobější je jistě lepší (v určitém slova smyslu). V dobách Rakousko-Uherska bylo zajímavé, že nesvrchovaný stát měl dva vládce, dva císaře. Prdelní císař se chtěl osamostatnit, ale František Josef podnikl jednorázové obsazení bez boje. Tehdejší krutovládce císař Kokot IX. se schovával na řiťo-tvrzi. Druhého dne byl oběšen na modré svastice v prdarku. Od roku 1880 bylo město přímo pod K.u.K správou a tamní trestnice přešla do téže správy.
Po první světové válce na rozdíl od zbytku země město nepřešlo na demokratické zřízení, nýbrž stále prohlubovalo svůj autokratický monarchistický systém. Zlom přišel až s nacisty v roce 1939. V té době okupační orgány zatrhly prdelvládu a zavedli zde tzv. „Nový německý pořádek“. Začínal se proslavovat zdejší špinavý lágr, kam byli posíláni odpůrci čehokoliv, mučeni a likvidováni. Po osvobození americkou armádou zde plnou silou propukla krutovláda Kokota XII.z Prdele. Navíc se zde tvořil po vzoru Olomouce Socám. Krvavé rituály, kde byly ve velkém vražděny kočky se zachovaly v místech tábora do dnes. Od doby vzniku socámu je březnický císař hlavou socialistické církve. Veškeří odpůrci znovu končili v zdejším gulagu. V roce 1990 funkci císaře přejal tajemník MNV. Dynastie Kokotů se přesunula do pracovního tábora, kde vládne dodnes (Kokot XVI.).
Normalizace je zastaralé pojmenování procesu utužování režimu v Březnickém učení, zejména pak obnovení neprodyšné cenzury, uzavření hranic, přerušení obchodních styků, vyhladovění sebe sama, zřízení mnoha ozbrojených i neozbrojených sborů.
Důvody normalizace[editovat | editovat zdroj]
Prvotním důvodem pro zavedení neonormalizace byla uvolněná atmosféra ve vězeňském kolektivu, možnost lepšího stravování a jakési základy shromažďovacího práva, které si nevědomě vězni vymohli ve svém parlamentu za nepřítomnosti krutovládce Maryáše Buřtíka. Další záminkou byla skutečnosti, že ani dozorci již nevěří tradičnímu Socámu a porušují vědomě, ale hlavně nevědomě, Březnické zákony (pozn.skleničky při pietě za soudruhy Stalina a Lenina a Hitlera již necinkaly deset minut, ale půl hodiny). Zejména tím, že se začali s krutovládou tábora soudit u zahraničního soudu v hlavním městě Centrální Zemányje Palermo.
Průběh normalizace[editovat | editovat zdroj]
První fáze[editovat | editovat zdroj]
Krutovládce v krátké době otrávil část bachařů kočičím projímadlem a za následnou neochotu dozírat na nucené práce je počal propouštět anebo terorizovat svým slepičím pohledem a kárnými dopisy. Když se začali soudit i další, zavedl tuhý režim, v němž zakázal používání elektrického proudu, čímž podle známého filozofa BrDr.Ťamana uvrhl tábor do středověku. Císař Kokot VII. to zdůvodňoval tím, že se musí důsledně plnit nemožná nařízení ministerstva lásky a nucených prací.
Druhá fáze[editovat | editovat zdroj]
Druhou fází bylo omezení pestrosti krmiv v táborové krmírně, tedy od konce léta Páně 2O12 se vaří dokola pouze dvě jídla. Aby vězni měli alespoň menší změnu, střídají kuchařky kočky s kožichem, bez kožichu, uleželé a čerstvé. Závěrečnou fází je nastolení neobuřtíkysmu, provézt obrození Socámu a plně využívat výhod jeho rychle se šířící fanatičnosti.
Třetí fáze[editovat | editovat zdroj]
Cílem třetí části normalizace je naprosté utužení vlády pevného pařátu Maryáše Buřtíka po vzoru Jižní Koreje. Naprosto se nyní upustilo od náznaku demokracie a otevřeně se zde aplikuje totalitní učení strýčka Stali(o)na. Ve volbách do slepičí krutovládního komisariátu tábora se přihlásili 4 dozorci, avšak nakonec se zjistilo, že ani kandidovat nechtěli, a tak byla "zvolena" protáborová dozorkyně Borovičková.
Příjmy státu[editovat | editovat zdroj]
Hlavním zdrojem je stejně jako v místním pracovním táboře DAŇ Z PRÁVA NA ŽIVOT 1Březnickou marku denně. Vzhledem k tomu, že tu žije něco přes 3 milióny obyvatel si tak přijde město, potažmo tajemník, na pěkný prachy. Rovněž se navzájem uplácí s krutovládcem tábora.
Znak státu[editovat | editovat zdroj]
Ve středu znaku státu můžeme, ale nemusíme, vidět typické totalitní rysy. V pravé polovině je znak městské policie BUŘTAPO, vlevo nahoře znak socámu a pod ním znak pracujícího lidu (z pracovního tábora).
Zábava a kulturní život[editovat | editovat zdroj]
Kulturní život v Březnici se zaměřuje na MDŽ, svátek práce, výročí narozenin a úmrtí V.I.Lenina, oslavu pětiletky, den březnických matek, den březnických zkurvysynů, den Socámu a na březnickou Televizi (TV Breznitz). Jejím výhradním pořadem je výhradní pořadProsráno !.
Bezpečnostní sbory v Prdeli / Sbor Národní neBezpečnosti[editovat | editovat zdroj]
Policie / Fízlárna[editovat | editovat zdroj]
Březnická policie slouží výhradně krutovládci pracovního tábora, a to jako společnost při kávě. Dále pak prošetřuje veškerá udání ze strany führera tábora. Pokud si jiný občan (na příklad vězeň z pracovního tábora nebo okradený občan ČR) dovolí stěžovat na cokoliv a dožaduje se spravedlnosti, končí okamžitě v cele poběžného nadržení a následně je předán projednávací komisi prdelní-socialistické prokuratury. Stejnokroje fízlů jsou žluté. Nosí se tílko, slipy s opaskem a řemenem přes levé rameno a kožené holínky.
KuřTaPo[editovat | editovat zdroj]
Kuřecí tajná policie. Byla založena krutovládcem Kokotem XIV. v roce 1939 a velmi obstojně konkurovala gestapu. To nakonec ve své činnosti předběhla a pořažené gestapo, jež mělo v prdeli tolik příznivců, se s brekem stáhlo do Příbrami. Když se dynastie Kokotů přesunula do pracovního tábora, Kuřtapo nezměnilo svého náčelníka a následovalo ho tamtéž. V současnosti slouží Kokotu XVI. Donáší mu do jeho výsostné slepičí kloaky vše, co se kde šustne. Krutovládce tábora tak ví-neví- naprosto všechno. Ti, co jednou něco prásknou, jsou okamžitě považováni za agenty této drůbeží složky a zfanatizováni donáší do konce svého bídného života.
Sbor hasičů na Prdeli[editovat | editovat zdroj]
Co dodat... Hasí žízeň.
Sbor dozorců na Prdeli[editovat | editovat zdroj]
Je přímo podřízen slepičímu krutovládci Maryši Buřtíkovi, Kokotu XVI. z Prdele. Vykonává mučící práce v pracovním táboře, socialisticky osvětovou činnost tamtéž a zároveň i politická školení.
Dynastie Kokotů[editovat | editovat zdroj]
Není známo, kde se vzala. Pravděpodobně nějaký středověký maniak si usmyslil, že se stane šlechticem, a tak si zvolil toto jméno. Později, asi od Kokota IV. to byly pouze pseudonymy, podobně, jaké používá papež, hlava satanášské sekty. Titul Kokota, pořadí, vlastní jméno, léta prdelvlády, ostatní tituly:
- Kokot I. (slovy:první) neznámo
- Kokot II. (slovy:druhý) neznámo
- Kokot III. (slovy:třetí) neznámo
Abychom nemuseli stále vypisovat Kokot xtý (slovy:xtý) ' ' nenámo ' ', domyslete si 6 kokotů
- Kokot IX. (slovy:devátý) 1870-1880
- Kokot X. (slovy:desátý) 1900-19??
- Kokot XI. (slovy:jedenáctý) 1918-1925
- Kokot XII. (slovy:dvanáctý) 19?-1971
- Kokot XIII. (slovy:třináctý) 1972-198? Franz Freiheit, tajemník KSČ, generální zástupce pro věci politické, dědek z Prdelic
- Kokot XIV. (slovy:štrnáctý) 198?-1989, nenzámo
- Kokot XV. (slovy:patnáctý) 1990-1993, vrchní velitel všeho dozorctva na Prdeli, inženýr kurníkárenských věd, samozvaný krutovládce pracovního tábora s rozšířenou působností, vojvoda ze slepičárny
- Kokot XVI. (slovy:šestnáctý) 1993-2008 Jaromir Eigelb
- Kokot XVII. (slovy:sedumnáctý) 2009-současnost Maryáš Buřtík, drůbeží ředitel Pracovně-vzdělávacího odborného tábora Prdel, krutovládce Pracovního tábora Březnice, inženýr kurníkárenských věd, dosazený krutovládce s neomezenou pravomocí, Die Führer, přeslavný pán Kuřtapa, svobodný vyslýchatel