Předčarská vlastivěda

Článek pojednává o předčarském regionu jehož hlavním nekorunovaným městem a ostudou je město Předčary. V článku se seznámíte s dalšími obcemi regionu, geografickými zajímavostmi a urbanistickými zhůvěřilostmi. Tento článek vznikl proto aby matiční stránka Předčar na Necyklopedii nebyla zbytečně veliká.

Co je Předčarsko?

Spolehlivá mapa předčarska neexistuje, proto jsme ji vytvořili v umělé inteligenci. Ruku na srdce, je to ten nejakurátnější plán co máme k dispozici.

Areál Předčarska je těžko vymezitelné území, nyní ho etnografové a řidiči autobusu vymezují prostorem mezi Aší a Ostravou. Což už je přeci jen pokrok. Obyvatelé Předčar, což je přirozené centrum regionu, tvrdí, že předčarsko je všude tam kam až došel místní národní bard Věnčeslav-Adalbert Novák. Území dle tohoto kritéria se dá vytyčit hůře, protože tento bard býval dny k nezastihnutí.

Prameny (Ne ty říční!)

Ha, zkuste si tady něco nají! Předčarský archiv je neprobádatelný především proto, že slovo katalog je spojováno pouze s pojmy jako Quelle nebo Popron.

tzv. Předčarský kodex

Bichle ohromných rozměrů, mnoha stránek, vyzdobená nejrozličnějšími materiály od kovu, přes všelijakou geologii (polodrahokamy, čtvrtdrahokamy) až po libovolnou kůži. Prý to je skvostné dílo! Jenže... Jenže ho nikdo dlouho neviděl. Pro svoji vzácnost byl uložen do obecního archivu a tam se ztratil. Někde nicméně je! Ještě před tím, než byl pravděpodobně zaskládán jinými knihami byl pořízen tzv. Opis, který je spíš záznamem toho kdo si kodex vypůjčil. Lidé jsou nezodpovědní i na Předčarsku a kodex před jeho zašantročením poškozovali. V Opisu tedy čteme, kdo si ho půjčil, zničil a proč tak činil. Opis tedy je spíš obsáhlým výslechem, kdy evidentně naštvaný archivář tahal z lidí přiznáni. Archiváře (kterého neznáme) zajímalo vše a tak se v přiznáních dovídáme o proviněném, odkud pochází, jak je movitý, kolik měl doma vepřů a podobně. O starých předčarsku mezi středověk a novelověkem a okolí spíš víme z Opisu a o Předčarském kodexu víme vlastně taky pouze z Opisu a to jen, že existoval

tzv. Atlas

V závěru 19. století se předčaranstvo rozhodlo zjistit co je jejich město a okolí zač a tak se rozhodli dát dohromady:

"Celistvé dohromadné dielo o Przedcaraach a uokolnyjch obcich povssechnych s ohledem na TYPYCKU MORAVSKU KULTURU PYČO! (...)O vetééch, stromčekách, tam co trativuod Velemírská vede. O povšechnostách vůkol stojících a ležících."

Titul tzv. Atlasu uvádíme ve zkrácené podobě. V originále má dva a půl stránky. Tučně psaná pasáž nám prozrazuje, že titulní list tzv. Atlasu zvandalizoval moravofašista Voža Kocórek. Stať byla zároveň zakládací listinou komitétu pro výtisk tzv. Atlasu, který ji dával tisknout i do korespondenčních listů. V důsledku toho vypadal jeden dopis, jako arch regionálních inzertních novin a předtištění jednoho korespondenčního listu bylo nákladné. Stalo se, že na bádání, sběr informací, korektury, vazbu, typografii atd, nezbylo skoro nic. Veškeré materiály se tedy jen shromáždili, obrázky a mapy se nakreslili tuží s tím, že si je čtenář mohl vybarvit, text vysázel jedním typem písma a to celé se vytisklo na lakmusový papír. Výsledná kniha se svázala pročesávaným rákosem. Proto tzv. Atlas vyšel s řadou chyb a to jak geografických, tak gramatických. Z toho důvodu se pro knihu vžil název "Matlas". Navzdory chybám se dočkal reedice.

• Galerie Předčarského atlasu a jeho vydání.
• 

  První atlas se kvůli chybám dočkal reedice.

• 

  Reedice se týkala hlavně změny názvu.

Města a obce

Problémem na předčarsku je, že se těžko určuje co je obec a co město, přestože model samosprávy je totožný s tím co máme v České republice. Vzhledem ke specifickému hospodářskému a kulturnímu vývoji vypadá ves jako město a naopak.

Brdeček

Osada, kam moravofašista Voža Kocórek unesl Adalberta Věnčeslava-Nováka. O umístění osady panují značné dohady.

Bukovce

Trampská osada s pružným počtem obyvatel. Sídliště čítá jeden srub, latrínu a proměnlivý počet stanů, celt a přístřechů. Osada má své PSČ a na rozdíl třeba od Brdečku a některých obcí má tekoucí vodu. Jedná se o řeku Velemíru, ale koho to zajímá. Na poměry předčarska se jedná o sídlo s pokročilou vybaveností a proto je považována za obec ba i městys.

Dolgočierno

Fotografie Dolgočierna z roku 1937. V této obci dělal četníka děd Věnčeslava Adalberta Nováka Stanoslav Novák četníka. Vepředu praděd Ferka Demétera Dežo Kradič Demeter.

Romská osada a nejodlehlejší obec regionu. Rekrutují se odtud zpěváci, houslisté a špeditéři kuřat. Pochází odtud Fero Riga Karatić.

Hukokoza

Jedna z předčarských osad o které Josef Albrecht Klimkovický tvrdí, že to je ve skutečnosti více vsí srostlých k sobě. Osobně to chtěl dokázat obecní pitvou.

Kokotín

Obecně se má za to, že to je druhá největší obec na Předčarsku. Pochází odtud přítel Adalberta Věnčeslava-Nováka Bořivoj Zvratek z Kokotínska a sídlí zde okresní geneaolog. Z obce pochází i slavná krytina střech “Kokotínská dlažka”, kterou je pokryta většina domů ve městě. V důsledku použití této krytiny má toto sídlo poměrně nízkou siluetu, kdy má většina domů pouze přízemí.

Ilustrace samoty Loh do předčarského atlasu, který byl publikován s řadou chyb a to jak geografických, tak gramatických. Z toho důvodu se pro knihu vžil název "Matlas".

Loh

Samota, která vznikla vybourání stejnojmenné vesnice v důsledku výstavby první silnice. Nachází se zde i první Předčarské parkoviště a sídlí zde Budivoj Vintíř. Původně se obec jmenovala Loch, což znamenalo díra. Tamní Jazykozpytci tvrdí, že název skvěle vystihuje charakter této lokality.

Načechrany

Nejspíš třetí největší obec Předčarska, místo ležení místní vojenské posádky.

Předčary

Hlavní město regionu, největší obec v kraji, nerozmotatelný dopravní uzel, kulturní centrum s pružným počtem obyvatel. Sídlo soudní stolice, Ethnografické komis, Výboru pro nejstarší řemeslo a řady podniků jako Prasena, drůbežáren, okurkových plantáží.

Předčary III

Pohled na městskou část Předčary III, kde vynikne její urbanistická struktura.

Městská část budovaná v době socialismu, kdy bylo plánováno postavit 20 panelových domů. Nakonec jich bylo zbudováno pouze 19, protože materiál na stavbu dvacátého byl použit k opravě kostela sv. Václava. Čtvrť se vyznačuje gulášovito-perkeltelovitou urbanistickou strukturou. Jejím autorem je Přeslen Kumpolt (otec pedela Víta Kumpolta), který se rozhodl plánování převzít do vlastních rukou. A to doslova. Vzal hromadu kostek, vrhnul je na zem, vzniklou strukturu vyfotil a poslal inženýrům ke zpracování. Heslo celé výstavby bylo “Kostky jsou vrženy” potažmo “Město si plánovat nedáme.” Na okraji Předčar III a historického centra stojí Křesinův kuturní dům (Šikmý panelák).

Dolní Předčary v době blátodárných záplav. Uprostřed honosný Křesinův statek.

Dolní Předčary

Místo narození Antonína Křesiny, prvního starosty Předčar a velkého prasáka. Dolní Předčary byly rovněž předměstím, kterému dominoval honosný Křesinův statek. Dolní Předčary se nacházejí v zátopovém území řeky Velemíry a proto se jim tak dvakrát do roka říká Předčarské Troubky či Benátky, což závisí na rozhledu hovořícího.

Pohled na radniční maringotku v době úředních hodin, které bývají narušeny řidiči silných aut, kteří více důvěřují více navigaci než svým očím.

Horní Předčary

Původně předměstí Předčar, posléze samostatná obec, pak opět součástí Předčar, pak opět osamostatněná a zase připojená. Určena k demolici a přestavbě na sídliště, po odstřelení obecního úřadu pro potřeby výstavby sídliště došlo ke krachu firmy, která měla stavět nové domy. Obec od té doby úřaduje v marigotce, pro případ dalšího odtržení od Předčar. Sídlí zde Albín Jarek, vedoucí odboru údržby silnic.

Zbiroh

Současné sídlo Bořivoje Zvratka z Kokotínska, kde žije i jeho rodina. Obec je zemědělským střediskem regionu.

Geofrafické úkazy

Zde vidíme foto "výmlatu" kuřat. V době nouze se k mlácení kurů používalo ledasco.

Mlatokur

Jeden ze dvou největších rybníků, který sloužil do druhé světové války k mlácení drůbeže pro tamní drůbežárnu. V době socialismu sloužil k rekreačním účelům.

Drůbežářský rybník

V první polovině 19 stol. začali slepice vybíjet tím, že je zahnali do rybníku, který tenkrát neměl jasně dané místo. Říkalo se mu prostě “rybník” nebo “kyslá močka” případně “tam co se zrovna utopil…”. Kuřata, která se neutopila zvlášť otrlí občané dobýjeli-mlátili vším co bylo po ruce, sbíjecí koulí, řemdihem, kočkou atd. Mlácení přeživších kuřat pochopitelně probíhalo též na vodní hladině. Kuřice se následně lovili podběráky. Kolem roku 1860 byl rybník částečně zahrnut tak aby nebyl tak hluboký a zároveň aby voda v něm byla teplejší. Vymlácené kuřice se nechávaly až hodinu plavat v teplé vodě díky čemuž se lépe škubaly a z těch které ve vodě zůstali nejdéle peří opadalo úplně. Díky tomu šla cena za kus dolů a staly se bezkonkurenčním vývozním artiklem předčarska.

Po zestátnění

Rybník určen pro rekreaci, zapomnělo se však na to, že je poměrně mělký. Tento fakt měl fatální důsledky pro skokanský můstek, který byl pro plavce zbudován.

Štikodav

Jeden ze dvou největších rybníků, který je napájen z koryta řeky Velemíry. První písemná zmínka o rybníku je z roku 1345 v proslulém Předčarském kodexu. Název je dle zdejších jazykozpytců odvozen od "dávení štik". Ryby se jak známo špatně topí, čili se pro jejich usmrcení vžila metoda, že se po výlovu nechali ležet na zemi. Rybář poté čekal až se vylovený jedinec "zadáví" na čerstvém vzduchu.

Palivec

Pravděpodobně nejvyšší bod na Předčarsku. Bratři Karmníkové zde poprvé a naposledy vypustili svoji vzducholoď.

Pičulín

Pahrbek, kopec, vyvýšenina, záleží na úhlu pohledu. Na jeho úpatí se nachází ovčín, který byl dříve první nevěstincem v kraji.

Velemíra

Jediná řeka na Předčarsku, která stojí za řeč. Její vodnatost závisí na počtu aktivních odpadů v obci. Napájí zdejší rybníky.

Stavby

Silnice je v mapových aplikacích vedena jako řeka. Dokonce ani místní si nejsou jistí.

I/898

Silnice první třídy, která je v GoogleEarthu vedena jako řeka, pro svůj špatný technický stav. Obecně převládá názor, že to je silnice a tak ji uvádíme i my.

Nejstarší "bordel" na Předčarsku, který je dnes ovčínem. Budova je předmětem zápisu do UNESCO v rámci zápisu Nejstaršího řemesla do světového dědictví.

Hampejz na Šukačce pod Pičulínem

V současnosti ovčín a původně první hampejz na Předčarsku.

Hospoda "U červené lucérničky"

Dnes již zbořený bordel, kde po studiích vykonávala “nejstarší řemeslo” Květoslava Jebavá-Nováková.

Křesinův kulturní dům “Šikmý panelák”

Architektonicky cenou stavbou je Křesinův kulturní dům zvaný též jako "Šikmý panelák". Nikdo z odborníků na inženýřinu ani místních nedovede jasně říct, jestli je jeho vzhled odrazem architektovy geniality, nebo pouhým optickým klamem. Problém by šel vyřešit pouhým přiložením olovnice. Bohužel se v Předčarech žádné nevyskytují po místní "železné krizi".  V kulturním domě sídlí folklorní soubor Předčaranka, ethnografická komise a "Výbor pro nejstarší řemeslo" Který se snaží tamní prostituci zapsat do  kulturního dědictví UNESCO.