Okresní správa asociálního zabezpečení

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search

„Jak bys mohl dobro ocenit, nebylo li by zla?.“

- Neznámý mudromilec antický

Tak, jako světlo potřebuje temnotu, aby ještě lépe vynikla jeho záře, stejně tak řádný občan potřebuje nějaké to společenské bahno, vůči němuž se může bez většího vlastního úsilí skvěle vymezovat.

Proudy společenského bahna vlivem nezadržitelného pokroku klimatických změn beznadějně vysychají

Jenomže s nezadržitelným postupem pokroku, mířícího ke šťastným a světlým zítřkům, onoho nezbytného společenského bahna neustále ubývá. Bahno ono vysychá a asociální bažiny se stávají vyprahlými (v zemi moravské vybrněnými) bezútěšnými pustinami. Slušní lidé a řádní občané tak ztrácejí možnost se proti onomu společenskému bahnu vymezovat, jsou tím frustrováni a začínají si vyhledávat pro své vymezování náhradní cíle.

Proto, aby byl udržen potřebný klid na práci, musel být zřízen orgán, který zajistí dostatek patřičně kvalitního asociálního společenského bahna a jeho průběžnou a rovnoměrnou distribuci do všech okresů, zajištěnou příslušnou okresní správou.

Brodit se společenským bahnem je těžký, fysicky náročný, leč svrchovaně záslužný úkol.

Každá z okresních správ asociálního zabezpečení spadá pod celostátní zastřešující orgán, jímž je Ministerstvo práce asociálních věcí, řízené příslušným resortním ministrem. Resortní ministr, jak již z jeho označení vyplývá, po dobu své funkce dlí v některém vyhlášeném resortu, jímž pravidelně bývá egyptská Hurgada, Bahamy, či některý z kouzelných ostrůvků archipelagu Nieuw Køpmannæhafn. Toto opatření má za účel vzdálit ministra od každodenního chodu asociálních věcí, do kterého by svým neodborným zasahováním stejně vnášel jen zmatek, a zanechává mu možnost plně presentovat či representovat svůj úřad, aniž by byl zatížen nežádoucí znalostí přízemních fakt.

Okresní správa asociálního zabezpečení (OSAZ), dříve též Okresní správa sociálního zanebezpečení (OSSZN) , je tak okresní pobočkou instituce zajišťující to, aby potřební asociálové, jako jsou alkoholici, bezdomovci, narkomani a Romové, mohli mít dostatečnou životní úroveň pro vykonáváni své nelehké činnosti. Prostředky k dosažení tohoto cíle jsou široké: asociální bydlení, asylové domy... a v neprvní řadě neposlední též peníze na jídlo, chlast a děvky. Tyto prostředky se souhrnně nazývají krycím pojmenováním sociální dávky.

Specielně Romové mají být záplavou asociálních dávek podněcováni k tomu, aby více a zjevněji kradli, a politici tak zdánlivě kradli méně. Účinek však, jak je už na bíledni, je zjevně zcela opačnej - Romové totiž, přes veškerou snahu příslušných orgánů, studují a pracují stále více a více, přičemž kradou stále méně a méně, naopak politici pracují méně a méně, zjevně však kradou čím dál tím víc. Opatření typu III (Import Imaginárních Imigrantů) mají v zastírání této neblahé skutečnosti jen časově omezený účin. Bude tak v budoucnu třeba zapojit veškeré prostředky, které nabízí nejmodernější technologie zpracování pravdy na to, aby mohl být tento nebezpečný trend zvrácen. Je jisté, že příslušná místa na tomto nelehkém úkolu již s veškerým úsilím pracují.

Pobočky v Čechistánu[edit]

Pobočky v Moravstánu a Slizsku[edit]

Související (a)sociální články[edit]