Rudolf Slánský
Rudolf Slánský (hebrejsky סלנ ןסק רדלפ) byl nejlepším uklízečem KSČ – právě kvůli jeho povolání a korpulentní postavě se mu se začalo říkat "Velký metař". Ve své práci byl natolik dobrý, že nakonec odmetal i sám sebe, konkrétně ze svého propadliště do propadliště dějin.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Historici se shodují na tom, že někdy v průběhu svého života zemřel. Protože jako dospělý uměl hovořit jedině o "metání" a "očišťování" v Československu, nikdy se mu nepodařilo zavést řeč také na své mládí, a proto je tato jeho kapitola života téměř neznámá. Každopádně je zřejmé, že se narodil v Nezvěsticích, které stejně nikdo nezná, a již od útlého věku ho zaujaly ideály jisté sekty, známé také jako KSČ, která se nad ostatními sektami té doby vyjímala svou lidskostí a empatií. Aby se náš kandidát mohl stát členem, musel strávit nějaký čas ve vyloučené oblasti (mezi místními nazývané Ostrava) a dokázat, že přežije i v drsnějších podmínkách. Protože náročné požadavky nakonec splnil, byl oficiálně prohlášen za komouše a povolán do Prahy. Soudruh Ruda si z Ostravy mimo traumatu přivezl také přátelství s Klémou, místním alkoholikem a syfilitikem.
Každopádně dále se soudruh Ruda ze své funkce účastnil různých nekonečných sjezdů KSČ, na nichž musel každý účastník sjednoceně tleskat. Tento rituál byl pro komunisty nanejvýš významný – například jistý Bohumil Jílek se takhle jednou vychýlil ze zažitého rytmu, a byl obratem vyloučen ze sekty. (Jak se zdá, nebyl příliš milý Bohu...)
Následně v Evropě proběhly nějaké nevýznamné události (Mnichovská dohoda, světová válka), během nichž strávil náš soudruh v Moskvě, zatímco ostatní členové sekty umírali v koncentračních táborech. Když se veškeré konflikty vyřešily, vrátil se do Československa. Ovšem není bez zajímavosti, že Ruda během zpáteční cesty neustále zakopával, protože si nazul příliš velké boty. Tyto totiž původně patřily Švermovi (naopak ten měl na Nízkých Tatrách Slánského malé boty), a tak Ruda doufal, že svou novou obuví udělá dojem na Švermovou, ale ta se raději vyspala s ženatým Brňákem než s ním. (To, že byl ženatý, nevadí.)
Kariéra uklízeče[editovat | editovat zdroj]
Zanedlouho poté prokázal, že je nejschopnějším z ostatních uklízečů, a tak se dokonce dostal do zvláštní komise, která rozhodovala o provedení tzv. bungee jumpingových seskoků – tento dechberoucí zážitek předepsal mj. Miladě Horákové, Závišovi Kalandrovi, Janu Buchalovi nebo Oldřichu Peclovi. A protože se mezitím pro onen adrenalinový zážitek nadchl, rozhodl se ho sám absolvovat. Jedno prosincové ráno vzal s sebou několik kámošů (Clementise, Franka, Gemindera atd.) na Pankrác... a to bylo v podstatě všechno. Podle slov zúčastněného Artura Londona (který však nemá s Londýnem vůbec nic společného) se jednalo o doživotní zkušenost.
(K)reakce[editovat | editovat zdroj]
Nejznámějšího českého pohádkáře Tondu Zápotondu, též člena sekty KSČ, urazilo, že ho parta nevzala s sebou na seskok, a z tohoto důvodu se tak trochu zbláznil. Od té doby nepřestal vykládat nějaké řeči o chlévě se senem, Dědovi Mrázovi v kožichu a beranici nebo o rudých hvězdách na nebi. Ani ti nejlepší sémaziologové se sice dodnes nedokážou shodnout na významu vyřčeného, ale to vlastně nevadí.
Aby navěky zůstala zachována památka na Rudlovu odvahu testovat nosnost pankrácké oprátky, byla po něm pojmenována města Rudná a Slaný. (A kdo tomu nevěří, je angloamerický špion a dopadne na něj železná pěst spravedlnosti!)
Citáty a ciráty[editovat | editovat zdroj]
- „Je to malý skok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“
- „Ostatní soudruzi o mně tvrdí, že jsem neruda, a přitom já jsem jenom Ruda.“
- „Jó, to byly tenkrát časy, když se Kléma ve 48. právě zvracel z Hradu...“
- (cenzurováno ministerstvem informací)
Závody Rudý Letov změnily název na Rudy Letov. Nezapomeňte, že komunisté jsou specifický druh tvorů, pro něž je důležité setrvávat za všech okolností v aplausu.