Botásek
| Botásek obecný | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 páreček botásků
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| botas universalis (Tomáš Baťa, 1925) |
„Podívejte se na mě, jestli jsem přišel jako od táboráku, nebo jako člověk, jehož oblečení má nějakou hodnotu. To oblečení něco stojí – boty, šaty, košile.“
Botásek (v odborné literatuře se užívá heslo Botásek obecný) je živočich žijící v symbióze s člověkem (homo sapiens sapiens). Taxonomicky spadá do třídy obojobuvníků, i když se lze setkat také s pojmem obuvníci či obuvníkové. Botásci jsou monogamní, žijí výlučně v páru.
Botásci se často nachází v lidské domácnosti, můžeme je opatrně nazvat jako domácího mazlíčka. Ve volné přírodě se takřka nevyskytují, neboť vlivem silné fixace na lidi nemají v přírodě mnoho šancí přežít. Dožívají se průměrně několika let, obvykle cca v rozmezí 4 až 16 let. Na chatách se mohou dožívat až mnoha dekád. Potravou je zpravidla lidská tkáň. Neživí se však ponožkami (to je jenom rozšířený mýtus), ty mívá na svědomí buď ponožkožrout, pračkožrout nebo lidská zapomětlivost.
Botásci nejsou sice druhem ohroženým, přesto jsou terčem lovců a pytláků, což jejich lovení činí dost kontroverzním tématem. Botásci jsou terčem lovení kvůli své kůži, kterou obuvnický průmysl využívá k výrobě obuvi, aby si arogantní a bezcitní sobci s rétorikou uvedenou v záhlaví tohoto článku mohli nějakou tu značkovou obuv zakoupit. Silná lobby ze strany průmyslových koncernů jako Adidas, Nike nebo Reebok se často snaží, i mediálně, téma lovu botásků bagatelizovat.
V lidském obydlí bývají terčem útlaku ze strany koček (především koťat) a i psů. Naopak s prasopsy si botásci rozumí. Jejich anatomie částečně zůstává záhadou, valnou většinu informací o botáscích opatřil světu český badatel a zlínský rodák Tomáš Baťa. Jeho značné celoživotní úsilí přispělo k tomu, aby bylo s botásky zacházeno přeci jenom trochu důstojněji, alespoň v oblasti Evropy. Mimojiné nechal sepsat vůbec první edici botáskopedie.
O botáscích se zmiňoval rovněž Baťův současník Karel Čapek, který je jistý čas doma choval. Ve svém velkolepém díle R.U.R. představuje tzv. robotáska — botáska-kyborga.
V Evropě na přelomu 20. a 21. století dochází k imigraci např. botásků arabských.
Poddruhy[editovat | editovat zdroj]
- Botásek pruhovaný (botas adidas) — relativně rozšířený, původem z Německa
- Botásek český (botas bohemias) — především na území ČR
- Botásek mořský (botas aquae)
- Botásek krokodýlí (botas dentata)
- Botásek arabský (botas arabica)
- ...
Galerie[editovat | editovat zdroj]
ilustrační obrázek botásčí dvojice, který zcela příhodně využívá i šablona umístěná vespod článku
vědci se už roky přou, zda-li je papuč stejného rodu jako botásci
narozdíl od papučí je boltásek vědeckými kruhy uznáván jako blízký příbuzný botásků, na obrázku je boltásek jamajský
botásci byli uctíváni mnoha civilizacemi starověku
botásek brněnský v symbióze s mechem
velmi starý botásek zlínský
botásek krokodýlí je velmi nebezpečný a masožravý predátor
botásek arabský náleží mezi orientální botásky
botásek mořský plave velmi zdatně
tento botásek je již mrtvý a zetlelý
Související[editovat | editovat zdroj]
Vzdálení příbuzní[editovat | editovat zdroj]
| Tenhle článek stojí za starou bačkoru. Můžeš pomoci Necyklopedii jeho rozšířením do přijatelné podoby. | 
|