Průmyslová revoluce

Průmyslová revoluce, ostravsky pyčo rachot, je označení pro odbobí 18. a 19. století, v němž docházelo k výrazným proměnám v oblasti hospodářství. Zásadní změnou si také prošla práce. Před průmyslovou revolucí se většina obyvatel živila v zemědělství za malou výplatu. Po revoluci mohli dělníci (honosně přejmenovaní zemědělci) pracovat v obrovských fabrikách za ještě méně peněz a s ještě menší motivací. Ti méně šťastní mohli za úplně nejmenší – nulovou – výplatu pozorovat, jak za ně makají stroje. Nesmíme však kromě menších mezd a motivace opomenout i hezké části historie, kdy se něco zvětšuje. Zde jde třeba o prodlužování délky pracovní doby a nejen s tím spojený strmý nárůst pracovních úrazů.

Pro průmyslovou revolucí je charakteristické zavádění výroby do strojů, stěhování práce do obyvatel za městy a výroba modernizace.

Důležité momenty

Parní stroj

Klíčovou roli v revoluci sehrál parní stroj, který byl vlastně vynalezený omylem. První parní stroj v českých zemích na počátku 19. století sestrojil František Josef Gerstner.

Doma totiž žil se ženou, která do něj neustále hučela a co se týče domácích prací všeho druhu, nebyla při nich velmi účinná. Gerstner byl však na tehdejší dobu velmi vyspělý a uvědomoval si, že k ženám se má chovat se vší úctou a respektem. Proto spory v domácnosti neřešil hrubým násilím ani nadávkami, ale svou vynalézavostí. Dá se konstatovat, že svůj problém vyřešil velmi kreativně a klidně, ale rozhodně se s ničím nepáral (kromě páry).

Parní stroj, který vynalezl, se od jeho exmanželky příliš neodlišoval – účinnost zůstala mezi 5 (všimněte si, že se jedná o prvočíslo) a 15 %, mohl pracovat v mnoha pracovních režimech a samotný stroj velmi hučel. Zásadní rozdíl byl však ten, že parní stroj šel na rozdíl od manželky vypnout či přesunout.

Ničení strojů

Luddité, kteří utvořili sociální hnutí zvané luddismus, byli nespokojeni s tím, že jim stroje berou práci, a tak se proti tomu rozhodli zakročit tím, že je začali ničit. Jejich snaha lze přirovnat k diskusím ve 21. století o tom, že práce bere cizince místním, kteří jim nemohou venku, kde se místní povalují, nadávat.

Luddité byli v ničení strojů na rozdíl od moderních facebookových bojovníků proti Ukrajincům, kteří Čechům "berou práci", úspěšnější. Luddité skutečně nějaké škody na strojích napáchali a přinesli podnikatelům problémy. Oproti tomu naši hrdinové a flastenci moc úspěšní nejsou. Jednak proto, že se se svými 150 kg pomalu ani nezvednou z gauče a jednak kvůli tomu, že se Ukrajinec oproti tkalcovskému stroji umí bránit.

Dětská práce

Dříve na polích pracovalo mnoho dětí. Když už ale na polích nebyly potřeba, přesouvaly se do továren, kde v určitých případech tvořily většinu pracujících.

Naštěstí si toho vlády v různých koutech světa (resp. Evropy) začaly všímat, a tak postupně práci dětí omezovaly či zakazovaly. Děti tak mohly stroje z dálky sledovat. Protože se ale moc moc chtěly do své práce vrátit, bylo nutné postupně zavádět školky a základní školy, kde mohly být poslušně drženy v lavicích.