Atmosférický tlak
„Pa Pa Pa …“
Je tlak v atmosféře, který nemůže existovat mimo atmosféru. Podle atmosférického tlaku určujeme podtlak, protlak a přetlak (pozn. VTN: přetlak se dá vytvořit např. dlouhodobějším nechozením na malou při pití většího než malého množství piva).
Vznik atmosférického tlaku[editovat | editovat zdroj]
Na prapočátku všeho nebylo ve vesmíru nic. Až na Létající špagetové monstrum a Aštara Šerana. Aštar vytvořil celý svět; trvalo mu to 6 hodin. Nakonec umístil Zeměplochu na hřbet posvátných želv a sedmou hodinu odpočíval. No a v nestřežené chvíli, kdy už se Aštar těšil na oběd a přemýšlel nad zrozením Venuše, které měl v plánu na odpoledne, přiletěla špagetová příšera a nad Zemi přinesla enormní objem vzduchu. Ač byl odteď na Zemi možný život, z dnešního hlediska byla tato její operace ekologickou katastrofou, protože tím velmi mnoho přitížila posvátným želvám. Dnes totiž hmotnost Zemědesky odhadujeme na 5,974 × 1024 kg, zatímco zemská atmosféra váží 5 × 1018 kg. Toto zvětšení zátěže o 0,00000083696 % zkrátilo životnost želv na polovinu a zajistilo vypršení záruky na posvátné želvy v roce 2012.
Význam atmosférického tlaku[editovat | editovat zdroj]
Nezměřitelný. Bez neustálého působení tlaku na naše organizmy bychom nedokázali nejen dýchat, ale ani vydržet na zlomek sekundy vcelku. Nemohli bychom si hrát s Magdeburskými koulemi. Nebylo by žádné rozumné předpovědi počasí (to není ani tak). Torricelli by asi sotva vztyčil svoji trubici. Zvýšení atmosférického tlaku obvykle znamená příchod slunečného počasí s malou oblačností létajících želv.
Konec atmosférického tlaku[editovat | editovat zdroj]
Jak jsme již zjistili, atmosférický tlak tlačí na Zeměplacku (a ta tlačí na želvy). A co tlačí, to defekuje.
ATMOSFÉRICKÝ TLAK SE JEDNOHO DNE POSERE
A to bude, vážení přátelé, konec lidstva.