Děd dement

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Pedofil. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

„No dětičky a teď... Co jsem to chtěl říct?“

- Děd dement

POZOR! Děd dement neustále upravuje tento článek aby ho vykreslil v co nejlepším světle, nevěřte ničemu co zní až moc dobře!

Děd dement poté co zapomněl že již není vojákem

Na životní cíle ale nezapomíná...

Jeden ze štříbrných vlasů Děda dementa uchovaný ve skleněné ampuli

Děd dement je hlavní (spíše 2. hlavní) postava z světoznámé Československo-severokorejské pohádky horroru dětského pornofilmu "Čtyři stříbrné vlasy Děda dementa". Je zlým dvojčetem Děda vševěda a jeho hlavní charakterovou vlastností je to, že si jako jakýkoli jiný důchodce nic kromě svého životního cíle nepamatuje. Děd dement je velice drobnotomilný, možná až moc. Jeho nádherná bílá dodávečka obsahuje přes 8kg bonbónků, 168 štěňátek, 97 koťátek a 12hl zmrzlinky. Sklípky Dědečka jsou velice prostorné a mají skluzavečky z každého patra. Dědeček dokonce i povoluje svým rozmilým dětičkám koloběžky! Dědeček miluje všechny své milé dětičky rovnoměrně, ať už je to holčička nebo chlapeček. Jeho stříbrné vlasy mají hodnotu cca. 5 000 000 Kč za kus, nicméně jsou prakticky neprodejné jelikož se takového hnusu skoro nikdo ani nechce dotknout (proto bývají uchovávány v skleněných ampulích).

Život

Děd dement se nenarodil, byl nakreslen talentovaným malířem Adolfem Hitlerem a prodán japonsku. V 2. světové válce bojoval Děd dement na straně japonska, přežil 4 sebevražedné útoky a po 4 byl za své opakované urážení císaře těmito akcemi vyhoštěn do korei. Po konci 2. světové války se v korejské válce zasekl na straně korei severní a tak musel zůstat v sovětském svazu s Kim Il-sungem, kde se z hladu naučil umění lovu dětí. Děd se chtěl stát v tu dobu spisovatelem, jelikož ale uměl jen Korejskou hatmatilku a ne azbuku, těžko se mu psalo v Sovětském svazu, a tak hned po severokorejské "prohře" šel jako první oznámit že Kim Il-sung válku vyhrál a stal se hlavním správcem sirotčinců. Jelikož však v severní korei nejsou žádní sirotci, nýbrž jen a pouze děti Kim Il-sungovy, brzy tuto práci vyměnil za svoje oblíbené spisovatelství. To ho ale moc daleko nedostalo, poněvadž i mozkově dementnější a prázdnější než Děd dement severokorejské obyvatelstvo brzy poznalo že jeho knihy obsahují pouze opakované používání slova "dítě" v nepříjemně podrobných kontextech, a tak ho chtěli vyhostit k japoncům, s čímž Děd dement nadšeně souhlasil protože japonci by jeho díla zcela určitě ocenili. Za tento názor byl však k jeho překvapení odsouzen k vyhladovění v "pracovním" táboře, kde ale uzavřel smlouvu o spolupráci s Pedomedvědskou legií Severní korei a pomocí odlákání Kimových dětských vojáků chránících bránu na bonbónky, utekl. Dnes lze Děda dementa spatřit jedině na mnohých akcích severokorejské mládeže ovšem nedoporučujeme se dívat do zákulisí.