Dvoupatrové nádraží
|
Tento článek nemá nic společného s článkem Dvoupatrový nízkopodlažní autobus. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit. |
Dvoupatrové nádraží je jedním z mnoha úspěchů sovětské vědy a techniky.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První nádraží se začala stavět brzy po Velké říjnové socialistické revoluci. Důvodem bylo lepší využití prostoru železničních stanic. Bolševičtí vůdcové také chtěli světu dokázat převahu komunismu. Stavební práce probíhaly uspokojivým tempem. Sovětské a ruské ženy jsou dobré zednice. Muži tou dobou bojovali v občanské válce a ve válce proti interventům. Ti co přežili, byli beztoho brzy pozatýkáni a posláni do gulagu. Tam pracovali zadarmo.
První neúspěchy[editovat | editovat zdroj]
Carští inženýři neměli důvěru strany, vzdělaní lidé byli jedním z úhlavních nepřátel bolševiků. Samostatné myšlení je nežádoucí. Není divu, že projektová dokumentace neoplývala přesnými výpočty. Většinou se stalo, že parní lokomotiva, která najela do druhého patra, se brzy ocitla v patře prvním. Stavitelé vše sváděli na buržuje - Angličana Isaca Newtona a jeho gravitační zákony. (Tyto poznatky byly využity při stavbě skokanského můstku pro tramvaje v Řepích)
Řada viníků těchto sabotáží byla popravena a situace se pomalu začínala lepšit. Po zmnohonásobení betonové a ocelové výztuže první patra vydržela. Nehody, jaké ukazuje přiložená fotografie, byly spíše výjimkou.
Ústup ze slávy[editovat | editovat zdroj]
Když všechnu moc pevně do svých rukou uchopil Stalin, byl to začátek konce dvoupatrových nádraží. Tento paranoik se neustále bál o svůj život a zároveň rád jezdil vlakem. Není se co divit, že měl strach, že se vlak opět propadne. Poslední nádraží bylo postaveno v Novoperdelkinskotěrkenskaněvskoje-Nevyslovitelnoje, kde stojí doposud, jako památka na zlaté časy NEPu.
Dnešek[editovat | editovat zdroj]
Dnes na tato skvostná díla vzpomínají již jen šotouši a výrobci hraček z Číny. Je záhodno oživit slavné tradice sovětského stavebnictví.
Zašlou slávu dvoupatrových nádraží oživil Dopravní podnik hlavního města Prahy, když v roce 1998 otevřel stanici metra Rajská zahrada. V ní jsou nástupiště pro opačné směry oddělena a situována ve dvou úrovních nad sebou. Ve třetí úrovni se nacházejí restaurace, bary a toalety. V nejbližší době bude stanice Rajská zahrada rozšířena o další dvě nadzemní úrovně, v nichž bude nová železniční zastávka Praha–Rajská zahrada.
Aby náhodou Brňákům něco nechybělo, plánované periferní Nové Brněnské Nádraží by mělo být postaveno také uvedenou patrovou metodou. Kolegové v Dojčlandu však Brňáky předstihli a už v roce 2006 uvedli do provozu dvoupatrový Hauptbánhóf v Berlíně. Na první propady nástupišť se ale stále s velkou nadějí čeká.
V Budějcích mají dokonce třípatrové nádraží, ovšem jezdí na něj autobusy.
Dvoupatrová stanice pražského metra (Rajská zahrada)
Projekt nástupišť pro Nové Brněnské Nádraží
Němci v roce 2006 otevřeli vlastní dvoupatrové nádraží
