Don Ožralý
Pravděpodobně nejúspěšnější milostná tragédie divadelních prken 18. století. Její autor není znám. Někdy je autorství přidáváno Salierimu, snažícímu se té době pokořit Mozartova Dona Giovanniho. Don Ožralý byla nejkratší divadelní hra všech dob, předchůdce dnešních reelů a shortů na sociálních sítích. Její zpracování i omezená délka lákala diváky z celé Evropy, kteří si pak její tragicky končící děj vykládali po svém, zejména však proti své vrchnosti. Jednoduchá veršovaná hra, nenáročná na pochopení a zároveň tak poetická, se celá dala zahrát s dvěma herci a rekvizitou kuchyňského nástroje, takže ji mohli prakticky hrát kdekoli. Bohužel však leckdy končila smrtí jednoho z aktérů.
Rok uvedení | cca 1787 |
---|---|
Hodnocení od diváků | 100% |
Hodnocení od kritiků | 1,1% |
Počet repríz v divadlech | cca 100 000 |
Autor | Neznámý |
Odkaz v kultuře | Nesmírný |
Děj[editovat | editovat zdroj]
První obraz, Bez polibku[editovat | editovat zdroj]
Dvě osoby se procházejí.
On: Proč pláčete?
Ona: Nepláču, jen brečím.
On: Přece se nebudem oddávat trpkým řečím. Povězte, na rámě se mi pověste, ať zvládnete to říci,
povězte co ve vás hlodá jak potkan v popelnici.
Ona: Vy jste romantik, pane milý.
On: Pro pochvaly sem mé nohy nechodily. Pověste se mi na pevnou šíji a vyřkněte ta slova.
Ona: Povídám vám to znova! Jste romantik pane, a dříve než se to stane, dovolte obnažit váš tenký krk, ať mohu...
On k sobě: Proč zrovna teď myslím na hospodu? / On nahlas k ní: Nemám krk mytý, radši abych zašel domu.
Ona: Cožpak nemilujete vážných pletek?
On: Nechci se s vámi líbat. To zmůže i sňatkový zmetek. Dejte mi závazek.
Ona sundavá střevíce, svlékne punčochy.
On: Vidíte, že to jde. Dovolte madam, ať odváži Vám podvazek...
Druhý obraz, S polibkem, ale pořádným[editovat | editovat zdroj]
Nocí prochází On, Ona jej čeká v uzavřeném prostoru.
On klopýtá z krčmy vážně filosofuje: Hospoda je dobrá věc, byl jsem tam dnes na pokec.
Dneska jsem dal rundy čtyry, nevím přesně, čeho byly. Však v rychlosti se vypařily, pívo taky, škoda, že už nemám prachy.
Noc je temná, únavou se klíží zraky, nad domovem černý mrak.
Ona u okna: Jen počkej, já ti vytřu zrak.
Vstoupí a ona jej vmžiku válečkem k zemi sráží.
On: Co to pálí chudou šíji? Proč se smysly rozostřily? Pročpak vidím všechny svaté. Proč mi s ránou spadly gatě!? Copak takhle pálí polibek dámy, polibek, to kouzlo neznámé? OdSTUP ode mě Satane!
On se válí mrtev s přeraženým vazem, ona pláče, válí se na zemi a v zoufalství líbá svého muže.
Odkaz v kultuře[editovat | editovat zdroj]
Zatímco autor chtěl tímto dramatem poukázat na to, že není dobré se hned unáhlit, společnost ji pochopila jako návod na zinscenování vraždy. Už týden po premiéře bylo rakouské civilní správě nahlášeno 62 úmrtí mužů ve středním věku, z toho jen sedm se prokázalo za oficiální herce vídeňských divadel. Hra měla na jevištích celého světa 100 000 repríz, v kočovných divadlech a mezi ochotníky i soukromníky však stokrát víc. Pravděpodobnost úmrtnosti mužského herce činila 1/6, čímž dala později vzniknout šestistrannému revolveru a ruské ruletě. Úbytek obyvatelstva se později sváděl na Napoleona, na Americkou revoluci, která převzala ideály dramatu pro dosažení nezávislosti, i na jeden převrat ve Francii. Tam byla hra vyložena jako rebelie proti králi a vůbec pánům. Myšionáři vynalezli na základě přeražení krční páteře gilotinu, původně určenou jako past na krysy. Se sílící oblibou francouzského vyložení Dona Ožraly však začala tato zbraň sloužit k úplně jinému účelu.
Don Ožralý přivedl i revoluci do lékařství, v němž došlo k definitivnímu potvrzení objevu smrti způsobené přeražením krční páteře.
Podobný dramat Maryša vzniknuvší o sto let později neměl už tolik tragických pokusů o napodobení, i přes to však dosahoval podobné oblíbenosti. Jestli dala hra podnět vzniku feministického hnutí, nebylo nikdy odhaleno.
Bylo vědecky dokázáno, že při této hře nezemřela žádná žena.