Horoskop

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klasicka koncepce aktivního horoskopu.

Horoskop je měřící přístroj sloužící k orientačnímu měření výšky hor, velehor, pohoří, pahorků a kopců. V zásadě se rozděluje na dva druhy: pasivní a aktivní.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První horoskop si 2. října 1608 nechal patentovat holandský optik Hans Lippershey. Kdyby v té době žil Jára Cimrman, jistě by jej vynalezl taktéž a to nejdříve jednu minutu po Lippersheyovi a nejpozděj následující den. Horoskop dále zdokonalil Johannes Kepler. Jeho účelu začalo kupodivu hojně využívat nejprve námořnictvo (aniž by si uvědomilo, že z moře se hory pozorují podstatně hůře než z pevniny) a následně armáda k lepší orientaci v terénu. Obrovské uplatnění nalezl v astrologii 17. století ke geografickému průzkumu planet a hvězd pro budoucí kosmické programy. Usnadnil tak hledání vhodných míst pro přistání.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Horoskop pro geologický průzkum vesmíru.
  • aktivní – skládají se převážně z vhodně upravené optiky kulového tvaru, která vytváří zvětšovací efekt a přibližuje nám tak vzdálený předmět pro bližší zkoumání. Je možné je použít okamžitě a kdekoliv tam, kde to dovolují světelné podmínky.
  • pasivní – neumožňují přímé pozorování objektu, je nutné do nich nejprve vložit tzv. kotouček s malýma fotkama. Jejich výhodou je možnost zkoumání hor odkudkoliv na světě (hospoda, záchod, vojenský bunkr v Teheránu, poušť Gobi, studovna Necykloverzity atd.), dále pak možnost podsvětlení a především pak plastičnost zobrazených objektů. Nevýhodou pak nutnost kotoučků.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Budoucnost horoskopů je v přímém ohrožení díky moderní digitální technice, která tuto 400 let starou technologii postupně vytlačuje. Pasivní horoskopy už se dnes prakticky nedají sehnat a proto jejich cena letí vzhůru, zatímco mnohem lepší, kvalitnější a praktičtější digitální přístroje se zlevňují.