Národovci
„My jsme mysleli KONEČNĚ řešení a ne konečné řešení romské otázky!“
„Nic než národ“
„Znám ještě pár národních písniček jako Zachovej nám Hospodine, Když jsme táhli k Jaroměři a Tisíckrát pozdravujeme Tebe“
Vlastenectví je jistě na místě, ale takové normální, prostě hrdost na vlast, nijak zvlášť stavěná na odiv. Tedy s mírou. Ne tak u národovců, což je zvláštní, naštěstí nepříliš početná a nepříliš oblíbená skupina jakože vlastenců, kteří si však pletou pojmy vlast a nádor. Jako správní národovci propagují čeští národovci své vlastenectví pokud možno v zakázaných barvách císařského a nacistického Německa (černá, bílá, červená).
Vůdce[editovat | editovat zdroj]
Aby národovci mohli aktivně fungovat, potřebují ke své činnosti nezbytně vůdce. Vůdce bývá na rozdíl od řadových národovců vzdělán, bohužel v životě příliš neuspěl a tak se vrhl na politiku, musí si tedy nějak léčit své komplexy a mindráky. V zásadě za jeho problémy mohou oni (doplň podle potřeby). Vůdce ovšem musí mít jakési charisma, to mu nelze upřít, bez toho by nebyl vůdce. Vůdce formuluje cíle a prostředky hnutí. Nejdůležitější je poukázat na ty kdo za všechno mohou - oni a navrhnout co nejjednodušší řešení problémů, jako vyhnat, zavřít, zmlátit, atp. Čím říznější a ráznější navrhne řešení, tím větší úspěch má u svých příznivců.
Charakteristika národovce[editovat | editovat zdroj]
Národovec sám o sobě je nic. Pouze v davu svých spolubojovníků za spravedlivou věc nalézá sílu a odvahu. Většinou je mladý, nevalného vzdělání, prostší mysli. Národovec miluje oděv, který jakkoliv připomíná uniformu. Běda však tomu, kdo by jej chtěl navléci do armádní uniformy a nutit jej k vojenské službě, se zlou by se potázal. Kázeň to není nic pro národovce.
K dosažení správné míry vlastenectví potřebuje národovec pivo a kořalku, bez tohoto povzbuzení by to jaksi nebylo ono. Alkohol dodává národovcům křídla, říznost a ráznost projevu. Národovec je vždy zásadní rasista a xenofob. Debaty správný národovec zásadně s nikým nevede, jeho argumenty jsou pěsti, kopanec, klacek, řetěz, atd. Je jasné, že takovému argumentu porozumí každý, i naprostý blbec. Pokud se zrovna nekoná vlastenecké shromáždění či pochod, národovec se oděje v barvy svého fotbalového klubu (opět uniforma) a jde projevit svůj vlastenecký zápal na fotbalové utkání, a to zpravidla tak, že se porve s ostatním vlastenci, rozmlátí sedadlo, případně něco podpálí. Pokud je chycen a nucen uhradit škodu, za nic nemůže, to oni. Jeho nejmilejším protivníkem jsou anarchisté, kteří oplývají rovněž vyhlášenými rváči a výtržníky. Nedej bože, když skupinu povzbuzených národovců potká někdo, kdo se jim jakkoliv nelíbí. Takový člověk má prostě smůlu a končívá zpravidla v nemocnici, prostě aby věděl, co je to správné vlastenectví.
Národovec je tvor kolektivní. Miluje srazy, kde alkohol za zpěvu vlastneckých písní teče proudem a hlavně, když je po ruce někdo, koho může zmlátit. Projít městem za řevu hesel, asistence policie a televize, co víc si může přát, to je na vrcholu blaha. Pochod je nutno zakončit řádnou oslavou jeho zdaru a kde jinde, než v hospodě.
Závěr[editovat | editovat zdroj]
Že demokracie je věc správná, nepochybuje jistě nikdo. Jsou ovšem situace, kdy má i ona své meze. Jak pravil jistý krejčí: "Všeho s mírou" a zmlátil ženu metrem. Je jenom dobře, že národovce lidi moc neberou a doufejme, že to tak zůstane i nadále.
