Palivec

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

„To jsem opravdu rád. Já jsem věděl, že ten pán bude držet slovo, když vám říkal, že si pro vás přijdou. [1]

- budoucí polní maršál Josef Švejk hostinskému Palivcovi, když ho zavřeli. (HAŠEK, J. V zázemí)

Hostinský Palivec[editovat | editovat zdroj]

Hostinský Palivec byl odjakživa výčepním U Kalicha. Naléval každému, říkal: ,, „Host jako host, třebas Turek. Pro nás živnostníky neplatí žádná politika. Zaplať si pivo a seď v hospodě a žvaň si, co chceš." [2] Sám jako živnostník se snažil nezajímat se o politiku. Bohužel však byl zatažen agentem c. k. tajné policie Brettschneiderem do vykonstruovaného procesu Fliegescheißecausa ( česky: případ muších hoven ), a skončil za mřížemi.

Fliegescheißecausa[editovat | editovat zdroj]

Vázací akt a velezrada[editovat | editovat zdroj]

V době, kdy byl spáchán atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, to jest 28. června 1914, seděli Brettschneider, feldkurát Katz a Jaroslav Hašek U Kalicha, ochutnávaje tamější speciality. Zkrátka chlastali jak zjednaní, vyjma Brettschneidera, který lišácky pil jen vodu vydávaje jí opilým společníkům za vodku. Feldkurát byl odvolán k modlitbám za zesnulého, a tak v hostinci osaměli Hašek s tajným agentem společně s paní Palivcovou a hostinským Palivcem.

A tehdá podepsal v opojení Hašek vázací akt. Jak mu z ruky odpadlo pero, zavolal Brettschneider domovníka, a ten si odvedl Haška v záchvatu opilecké melancholie.

Krátce po té přišel Švejk: ,, „Ve Vídni dneska taky mají smutek.“[3] " a objednal si jedno černý pívo. Nakonec se budoucí maršál v rozhovoru s tajným agentem dopustil velezrady, výrokem „A už to půjde. Válka bude, víc vám neřeknu." [3]Nato šel na policejním ředitelství, kde se přiznal, že spáchal atentát na arcivévodu Ferdinanda.

Urážka císaře pána[editovat | editovat zdroj]

Sám Palivec byl zatčen krátce po Švejkovi, neboť v rozhovoru s Brettschneiderem se dopustil urážky císaře pána.

„ „Tady kdysi visel obraz císaře pána,“ ozval se opět po chvíli, „právě tam, kde teď visí zrcadlo.“

„Jo, to mají pravdu,“ odpověděl pan Palivec, „visel tam a sraly na něj mouchy,“

„Oni vám už toho císaře pána vyženou z hlavy.“[3]

A opravdu, Palivec putoval na policejní ředitelství stejně jako Švejk, ale na rozdíl od něj nebyl puštěn zpět do civilu, ale naopak jej zavřeli a odsoudili k smrti provazem. Alespoň nemusel rukovat na vojnu.

Naštěstí před vykonáním trestu se odebral do věčných lovišť František Josef I, a nový císař Karel vyhlásil amnestii. Mezi mnohými nepopravili a následně propustili významné osobnosti Rašína, Kramáře, Hilsnera a konečně i Palivce. Ten se vrátil ke Kalichu k ženě, jíž zanechal před válkou živnost, rece: „„Neplač, neřvi, co mně mohou udělat kvůli posranýmu obrazu císaře pána?“[3]

Josef Švejk[editovat | editovat zdroj]

Ke Kalichu šel po svém propuštění z policejního ředitelství Josef Švejk, usmyslel si, že bude v těžkých chvílích paní Palivcové pomáhat, hlavně od rumu. Dozvěděl se, že před oběšením mu byl vymezen trest deseti let těžkého žaláře.

„Dali - mu - deset - let - před - tejdnem.“

„Nu vida,“ řekl Švejk, „tak už má sedum dní za sebou.“ “[4]

Po válce, kdy již Palivec opět naléval ve své hospodě, zacházel tam Josef Švejk, v té době již jako polní maršál ve výslužbě. Kromě čerpání vojenského důchodu se živil U Kalicha jako štamgast. Vykonával toto povolání i dlouho po té, co Palivcovým podnik znárodnili a co Palivec odešel na boží pravdu.

Bosenský pluk[editovat | editovat zdroj]

Dávno před první i druhou světovou válkou se Palivec za mlada angažoval v Bosně, kterou Rakousko-Uhersko nejprve okupovalo (1878) a pak i anektovalo (1908-9)[5]. Vyprávěl o tom svému hostovi Brettschneiderovi: „ „V tuhle dobu bývá v Bosně a Hercegovině strašný horko. Když jsem tam sloužil, tak museli dávat našemu obrlajtnantovi led na hlavu.“[3]

Když se jej host slušně zeptal, u kterého pluku sloužil, Palivec dotěru odpálkoval:

„Na takovou maličkost se nepamatuju, já jsem se nikdy o takovou hovadinu nezajímal.“[3]

Za Císaře Pána[editovat | editovat zdroj]

Jisté však je, že Palivec ze skromnosti pomlčel o hrdinských kouscích, které podnikl při anexi Bosny a Hercegoviny. Také se nepochlubil, že je jistě autorem textu vojenské lidové písně: ,,Za Císaře Pána a jeho rodinu, museli jsme vybojovat Hercegovinu. "[6] Její autorství je mylně připisováno Jaroslavu Haškovi, který ji pouze opsal a zachoval pro další generace. Palivec jistě sloužil u pěšectva, neboť se zpívá:

,, Hercegovina, lautr rovina, tu musela vybojovat infanteria. "[6]

Palivcovo autorské právo ostatně potvrzuje Palivcův příkrý pálivý slovník, v dnešní době odsouzeníhodný:

,,Tyhle Turkyně, tlustý jak svině,

Císař Pán je nerad vidí ve svý rodině."[6]

Kdyby chudák hostinský věděl, že ten samý dobrák Císař Pán nerad uvidí i autora výroku: ,,sraly na něj mouchy"[3]


Reference:

  1. HAŠEK, Jaroslav. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války [online]. Virtuální muzeum Jaroslava Haška & Josefa Švejka, Zdeněk Mahler, Klub novinářů Pražského jara 1968, členský zpravodaj 4/2007 [cit. 2024-1-17]. Dostupné z: https://www.svejkmuseum.cz/I_02.htm
  2. HAŠEK, Jaroslav. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války [online]. Virtuální muzeum Jaroslava Haška & Josefa Švejka, Zdeněk Mahler, Klub novinářů Pražského jara 1968, členský zpravodaj 4/2007 [cit. 2024-1-17]. Dostupné z: https://www.svejkmuseum.cz/I_01.htm
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 HAŠEK, Jaroslav. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války [online]. Virtuální muzeum Jaroslava Haška & Josefa Švejka, Zdeněk Mahler, Klub novinářů Pražského jara 1968, členský zpravodaj 4/2007 [cit. 2024-1-17]. Dostupné z: https://www.svejkmuseum.cz/I_01.htm
  4. HAŠEK, Jaroslav. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války [online]. Virtuální muzeum Jaroslava Haška & Josefa Švejka, Zdeněk Mahler, Klub novinářů Pražského jara 1968, členský zpravodaj 4/2007 [cit. 2024-1-17]. Dostupné z: https://www.svejkmuseum.cz/I_06.htm
  5. Kolektiv autorů. Bosenská krize [online]. Wikipedie, stránka byla editována 25. 9. 2023 v 10:55 [cit. 2024-02-01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bosensk%C3%A1_krize
  6. 6,0 6,1 6,2 Pixy.cz. za císaře pána [online]. Pixyho Zpěvník [cit. 2024-02- 01]. Dostupné z: https://stanicek.com/zpevnik/?id=3243