Jan Čulík
Jan Čulík (* 2. listopadu 1952), úředně Jean-Marie Culik, je velšská/ý feminist(k)a, sluníčkář/ka a prorok/yně českého původu známá vypjatým nacionálním šovinismem a rasismem. Patří k transgender osobám, v tomto případě „FtM“ (tj. z ženy na muže). Trpí xenofilií a profesně působí v novinařině s ambicí usilovat o rehadebilitaci nejen české společnosti.
Je to vysokoškolský profesor ve Skotsku, ale přesto vůbec nic nezná. Např. komunistický režim v Československu označil za pravicový a oponenta za hlupáka. O několik hodin později označil Husákův režim dokonce za ultrapravicový.
Ve svých kázáních ohlašuje pravidelně brzký příchod konce světa, potopu, sucho, hlad, mráz a vedra. Z deseti milionů Čechů, kteří jsou jí/jemu zvláštním trnem v oku pro jejich údajnou hloupost, lenost a neschopnost, za deset let svého veřejného působení nepomluvila pouhých sedmnáct, z nichž jedenáct tvoří její příbuzní a šest přispěvatelé Britských listů. S manželkou Fredou Culik žije ve velšském Gwylethu, kde na místní vysoké škole přednáší cosi, co nikoho nezajímá.
V lednu 2016 vyhrál/a soudní spor s Necyklopedií a ta byla nucena odstranit jeho/její fotografii s obnaženým ohanbím. (Soubor:Janculik.jpg)
Britské listy[editovat | editovat zdroj]
V roce 1996 Jan Čulík založila internetový informační server Britské listy, původně s úmyslem propagovat velšskou kulturu. S příchodem Štěpána Kotrby se její nenápadné osobní stránky brzy vyvinuly v robustní popravčí nástroj určený k pronásledování odpůrců myšlenek komunismu a brzké apokalypsy. Podle formálního názvu se jedná o "médium" sloužící k "výměně myšlenek mezi Čulíkem a Kotrbou", resp. "deník o všem, co je lidem jedno". Za uplynulých deset let byla Čulík pětkrát vyšetřována pro podezření ze spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy podle § 199 Trestního zákona a známý český psychiatr MUDr. Karel Netvor prohlásil: "Když si z tama přečtu čtyři články, rozjede mi to takovou paranoiu, že si musím vzít Plegomazin." Obvinění, že je hysterka, Jan Čulík ostře odmítá. Mimochodem Čulík je podezřelá z neoprávněného užívání titulu Dr. Voštěp.
Publicistika[editovat | editovat zdroj]
Kromě každodenní pečlivé editace Britských listů je autorem několika knih na téma, jak jsou Češi blbí, jak nerozumějí lesbičkám, a jak půjde všechno brzy „do sraček“.
Zájmy a koníčky[editovat | editovat zdroj]
Jednou z jejich nejoblíbenějších a nejfrekventovanějších činností je udavačství, a to rázným způsobem "po bolševicku". Tento účinný způsob udavačství se vyznačuje donášením informací patřičným stranám. Neštítí se udávat lékaře, kolegy a přátele. Její fanatickou posedlost udavačstvím se zatím, bohužel nedaří omezovat.