Pán prstenů

Tento článek nemá nic společného s článkem Pár Pařmenů. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

J. R. R. Tolkiena inspirovala socialisticky realistická výzdoba olomouckého orloje.

Pán prstenů (v anglickém originále The Lord of the Rings, často zkracováno na LOTR) je epická fantasy trilogie Johna Ronalda Rizzlera Tolkiena volně navazující na knihu Hobit. Obě vycházejí ze sbírky příběhů světa Arda, která nese jméno Silmarillion, zveřejněné však až později. Trilogie představuje nejdůležitější příběh konce Třetího věku světa Středozemě. Pán prstenů patří mezi nejznámější fantasy příběhy, někdy bývá označována za zakladatelské dílo žánru.

Příběh popisuje klasický konflikt dobra se zlem.

„Koneckonců Tolkien je se svými ohavnými skřety a noblesními elfy prostořece řečeno pro celý Západ čímsi jako „úředně povolenou formou rasismu“.“

- Stanislav Komárek

Inspirace

Gandalf děsí cestovatele v okrajových oblastech Moravstánu.

Talentovaný lingvista J. R. R. Tolkien byl při studiu staré Moravštiny natolik zaujat jejím sledem guturál, že usoudil, že tento jazyk nemohl vzniknout přirozeným způsobem, ba ani ho nevymyslel Ross Hedvíček, jak se v té době na anglosaských univerzitách běžně tradovalo. Hypotéza, kterou si učinil o původu staromoravštiny, byla natolik neslučitelná s dobovou akademickou lingvistikou, že její publikací v odborném tisku by se zcela znemožnil.

Proto se rozhodl publikovat své závěry formou románu. Silmarillion tak odráží Moravstánské lidové kosmologické představy (které jsou také znázorněny na olomouckém orloji). Román Hobit odráží klasické moravské představy o cestě tam a zase zpátky. Zde je na scénu poprvé přiveden Gandalf, který je vlastním tvůrcem moravštiny i zakladatelem města Brna, i když to Moravstánci nevědí.

Konečně Pán prstenů vypráví o světodějném poslání Moravstánu. Vlastní děj trilogie, který všichni znáte a proto ho zde nebudeme opakovat, je však už plodem spisovatelovy invence, vůbec se tak neudál.

Skutečnost

Frodo se vrací z hospody U Pavouka už bez Prstenu.

Ve skutečnosti Frodo (vlastním jménem Ferdinand Rozpustil) propil Prsten v hospodě U Pavouka. Prsten vzápětí spadl hostinskému do lahve slivovice, a než byl vyloven, nasákl se alkoholem natolik, že už navždy je opilý. (Prsteny jakožto neživé věci neumějí odbourávat alkohol, takže Jeden prsten který vládne všem už nikdy nebude střízlivý.)

To mělo ovšem fatální důsledky. Všichni nazgúlové, přízraky Prstenu, v důsledku přemíry alkoholu spadli ze svých koní a draků a zabili se. Když to viděl Sauron (skutečným jménem Josef Šuran), ze vzteku sám skočil do Hranické propasti. Saruman (někteří ho ztotožňují s Josefem Švejkem, jiní s Václavem Klausem) byl neméně zdrcen a ze zoufalství emigroval do Prahy. Od té doby světovládný Prsten působí už pouze to, že hospoda U Pavouka je středem vesmíru.

Mordor oproti tomu zůstává nadále exotickou, neprobádanou, zaostalou zemí na dolním toku řeky Mordyje, takže spravedlnost vítězí.

Elfština (a entština)

Elfština je jeden z mnoha jazyků, které si J. R. R. Tolkien vymyslel. V Pánu prstenů nehraje elfština téměř žádnou roli. Popravdě řečeno, byla v ní řečena jediná věta:

• Ciryanya quanta lingwilion. — Mé vznášedlo je plné úhořů.

Dalším z jazyků, které se mihly ve Středozemi, aniž by výrazněji ovlivnily děj, je entština, jazyk stromových Entů. Uveďme si některá důležitá slovíčka anebo fráze:

• Taurelilómëa-tumbalemorna Tumbaletaurëa Lómëanor. — Mé vznášedlo je plné úhořů.