Regulační poplatky
Regulační poplatky lze bezpochyby považovat za nejmistrnější tah polistopadové politiky. Jedná se o brilantní zpravodajskou hru, která politické straně umožnila získat jedno (možná nejedno...) z největších volebních vítězství a navíc udělat vcelku parádní díru do státní kasy a to aniž by to bylo komukoli podezřelé, navíc, a to je ze všeho nejpodivnější, se to veřejně nerozkecalo, což je v tomto státě jev rovněž ojedinělý.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historie Regulačních poplatků sahá již do dob krutovlády premiéra Jiřího Paroubka, kdy zcela podle průzkumů veřejného mínění (které v té době ještě nebylo veřejně míněno) bylo zcela zjevné, že téma jakýchkoli úspor ve zdravotnictví je plné politického potenciálu. V té době byl jedním z nejmistrnějších zpravodajských tahů v dějinách samostatné České republiky, snad i samostatného Československa, sakra, snad ani za první republiky se nikomu nic podobného nepovedlo...prostě byl získán v té době opoziční politik Tomáš Julínek pro konspirační akci gigantických rozměrů. Již v době před plánovaným těsným volebním vítězstvím ODS začaly tajné přípravy na tzv. "Zdravotnickou reformu", jejímž základním kamenem byly právě "Regulační poplatky". Jednoznačným zadáním bylo nakrknout co největší množství lidí-potenciálních voličů. S ohledem na jednu z nejvyšších návštěvností lékařských zařízení v Evropě našimi občany, nemohlo jít o nic jiného, než mistrný tah. Vždyť co více může člověka nakrknout, když se mu nechce do práce, chce si jít jen tak popovídat nebo co hůř, je opravdu nemocný, než když ho lékař zkasíruje o brutální částku 30,- Kč ještě před tím, než se na něj podívá. Tato částka nebyla zvolena náhodně, neboť průměrný důchodce si dá v restauraci denně 2 piva v ceně mezi 23 -28 Kč, což je velký psychologický efekt, neboť 30 Kč je více, než cena jednoho běžného piva.
Nicméně po perfektně dramaticky zpracovaném divadelním představení nazývaném "Boj o reformu zdravotnictví" v nejslavnějším českém divadle tzv. Parlamentu, se situace začala vyvíjet poněkud nepříznivě pro ty, kdo tuto hru napsali a následně se ji snažili zrežírovat. Regulační poplatky začaly fungovat tak, jak nikdo nezamýšlel a začaly opravdu šetřit zcela zanedbatelné finance černé díře zvané Zdravotnictví. Nyní si poplatky začaly žít svým životem a zcela nezávisle na potřebách svých duchovních otců dítě dospělo. Nastal čas zúročit měsíce pilné zpravodajské hry a značnou dávku předvídavosti - zvanou průzkumy veřejného mínění. Lidé, utlačováni ve svých základních právech a povinnostech, ekonomicky ždímáni hrůzným agentem Julínkem, zcela ignorováni a exkomunikováni, rozhodli, že poplatky jsou zlo a jediným, kdo to zlo může odstranit, jsou hejtmani. Výsledek krajských voleb byl jednoznačný a logicky směřoval k popravě regulačního poplatku.
Regulační poplatky, jedno z největších zel páchaných na občanech této republiky, tím vstoupily do poslední, finální fáze svého života. Ač uzákoněny, byly jinými zástupci lidu (vázanými přísahou dodržovat veškeré zákony) veškerými možnými způsoby bojkotovány a sráženy, a to stylem ať to stojí co to stojí a ještě lépe ať to stojí co nejvíce, bo to stejně neplatíme. Jedním z nejaktivnějších byl jeden z duchovních spoluotců, David Rath Tento obratný a odborně zdatný politik lékař, využiv své lékařské odbornosti a nově nabytých politických dovedností, uchopil pochodeň boje proti poplatkům a zažehl oheň druhé revoluce ve zdravotnictví. Občané ač zmateni, přesto šťastni, využívali služeb zařízení, jež poskytovala služby mnohdy i dráže, avšak bez Regulačního poplatku, takže zajisté "levněji". V zásadě tím umožnili straně ČSSD otevřít nové a netušené zdroje financování vlastní kampaně ze zdrojů státního rozpočtu. To je opět jeden z nejmistrnějších tahů, před kterým i spousta finančníků či členů jiných (i zahraničních) politických stran smeká uctivě klobouky a bledne závistí. Dalším z efektů bylo samozřejmě vytvoření spousty nových pracovních míst v administrativě nemocnic, krajských úřadů a také podstatné zvýšení výkonu české justice a advokacie. Toto podtrhuje celkový sociální aspekt Regulačních poplatků.
Je zcela evidentní, že tento mistrovský kousek bude dříve nebo později zajisté použit někým jiným někde jinde, nicméně znovu se potvrzuje mistrovství českých ručiček, v tomto případě spíše hlaviček a je jasným signálem toho, že potenciál českého know-how opět získává na své již dávno ztracené pověsti.
Konečné řešení[editovat | editovat zdroj]
Po dlouhém boji a vydání 1/2 miliardy Kč se podařilo poplatky zneutralizovat jejich proplácením a David Rath vítězně prohlásil, že poplatky se mohou zrušit, protože tím pádem nemají žádný přínos kromě preferencí ve volbách (o tom takticky pomlčel), proti čemuž se skutečně nedá nic namítat.