Volby

Důveřiví občané ještě stále věří, že mohou něco změnit.

Volby jsou hlavním mechanismem totalitních režimů schovávajících se do hávu zastupitelské demokracie, kterým občané získávají klamný pocit moci nad chodem země. Volby tak napomáhají k obecnému pokoji u všech vrstev obyvatelstva, ačkoliv nemají reálnou politickou hodnotu.

Samotný akt voleb pak slouží jako casting nové série veřejnoprávního sitcomu, ve kerém mizerní herci za velké peníze předstírají, že jsou dobří lidé a mají věci pod kontrolou.

„

Kdyby volby mohly něco změnit, dávno bych je zakázal — Václav Klaus

“

„

Když nevíš, koho máš volit, tak se rozhodni pro toho, komu bys svěřil své děti a dědictví, aby ho děti dostaly v pořádku, kdybys těžce onemocněl. — Karel Schwarzenberg

“

Volby jako neefektivní nástroj řízení státu

Mnoho politických teoretiků bedlivě sledují politický vývoj v Čechách bezmála 50 let (U číslice "bezmála 50" nelze zcela přesně určit, zda-li se jedná o prvočíslo. K finálnímu výsledku by bylo zapotřebí znát hodnotu onoho "mála".) Cílem jejich výzkumu je zjistit, proč volby (svobodné nebo nesvobodné) stále nepřináší lepší zítřky. Bohužel však někteří již na své cíle letargicky rezignovali a místo lepších zítřků se dožadují alespoň levnějšího piva. Nutno ovšem podotknout, že jakkoliv se zdá jejich výzkum neefektivní, rozhodně jim nemůžeme odepřít investovaný čas, který do svého snažení za poslední léta vložili a každodenní schůze v jakémkoliv restauračním zařízení na území našeho státu za účelem hromadné diskuze nevynechá snad žádný politický teoretik.

Zajímavost: Podobný model výzkumu převzali též Brněnští obyvatelé jejichž beseda na téma "Proč není Brno hlavním městem?!" se koná každý den od 6 hodin v jakékoliv restauraci v Brně.

Několik teorií IPT (Institut politických teoretiků), které vysvětlují proč jsou volby neefektivním nástrojem řízení státu

• Volby jsou bezvýznamné, stejně celý svět ovládají mocní židé. (Aktuálně se však tvrdí, že svět ovládají také židé nemocní a pomocní)
• Volby jsou bezvýznamné, protože jsou zmanipulované. (Tato teorie je velice oblíbená zejména proto, že je reálně nemožné její prokázání nebo vyvrácení)
• Kdyby volby mohly něco změnit, byly by zakázané. (Tato teorie naráží na výrok bývalého prezidenta a současného samozvaného Děda Vševěda - Václava Klause)
• Volby jsou tajné, ale je tajné, že ve skutečnosti nejsou tajné.

Výzkum se momentálně nachází v bodě rozhodování, která z těchto teorií prakticky snižuje vliv voleb na osud naší země. Podle vyčerpávající výpovědi předsedy Pražské pobočky IPT se však ani v budoucích letech nemusíme bát, že by ve výzkumu jakkoliv polevili. Na otázku jak intenzivně se hodlají dalšímu bádání nadále věnovat, odpověděl velice konkrétně:

„My si na to s klukama sedneme klidně denně.“

- Josef Pecka - předseda Pražské pobočky IPT

Později pak ještě dodal, že zkřížit cestu v dalším výzkumu jim může pouze zavřená restaurace. I na tento problém však má operativní řešení.

„Jsem ochotnej sednout si třeba i jinam.“

- Josef Pecka - předseda Pražské pobočky IPT

Sebevolby

Největší pozornost novinářů při volbách, obzvláště prezidentských, je už tradičně věnována volebním místnostem, ve kterých mají odvolit jednotliví kandidáti. V našich končinách se zpravidla dočkají, a ani se tomu příliš nepodivují. Co k tomu dodat? Snad zde k tomu někdo ještě něco dodá.. dobrou noc.

• 

  Tento kandidát alespoň našel dostatek slušnosti a vhodil si neplatný hlas

• 

  Další příklad sebevolby

• 

  Tento sebevolič z Íránu má příhodné příjmení – "rouhání"

• 

  CDU Parteiführer Armin Laschet volí hádejte koho... naštěstí zjevně nedoklaplý zámek volební urny dovolí případnou dodatečnou korekci. [1]

Druhy voleb

• Prezidentské - občané volí nejpohlednějšího kandidáta na známky, aby se nemuseli ušklíbat, jako když olizovali zezadu Miloše Zemana.
• Parlamentní - občané mohou kroužkem favorizovat kandidáty, kteří jim nejméně vadí. Strana si pak sama některé úspěšné kandidáty vyhodí, aby se do parlamentu dostali ti správní kádři.
• Senátní - volby seniorů. Přihlíží se zejména k zachovalosti a schopnosti souvisle mluvit a nespat.
• Krajské - občané vybírají z partají obskurních názvů s líbivým programem. Hodně se skloňuje vzdělávání a sport. Dopadne to jako vždycky.
• Komunální - občané vybírají z lidí, které znají nebo je zná Franta, co s ním chodíme do hospody. Třeba támhle Jarmil, na základce sice dostával pořád na banjo a donášel, ale teď už se určitě zlepšil a předloni pomohl staré Novákové s košem.
• Vesnické - občané prosí starostu, aby to dělal ještě další roky s tím, že mu kdyžtak pomohou. Stávající starosta na to kývne, i když je už pět let v důchodu a nikdo mu nepomůže.

Související články

• Pišvejcova volební metoda
• Volební právo v Česku