Zatmění Země
Tento článek stojí za jednu zlámanou grešli. Je třeba jej převést na konvertibilní měnu, nebo na zlato, případně na sůl, která je nad zlato. |
Zatmění Země je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Zemi, takže ji částečně nebo zcela zakryje a navíc ještě zastíní. Taková situace může nastat jen v situaci, pokud se měsíc dotýká Země.
V případě úplného zatmění dochází na zastíněné části Země k výraznému setmění a ochlazení, přes měsíc zakrývající Zemi není nic vidět. Některým lidem a prasopsům se zdá, že vidí hvězdy i některé planety, ve skutečnosti se však jedná o halucinace. Tyto průvodní jevy v některých kulturách v minulosti vedly ke spojování události s náboženstvím a přisuzování mystických významů. V příští, nám vzdálené, moderní době, jsou však duchovní významy zatmění Země často odmítány z politických důvodů, průběh zatmění si však může každý spočítat pomocí jednoduché soustavy kvadratických rovnic. (viz Regál:Matematika)
Zatmění je dobře pozorovatelné též na Měsíci a na Marsu, Měsíčňané však narozdíl od Marťanů věří, že jde o zlé znamení od jejich boha, zatímco Marťané na bohy nevěří. Opravdu zvláštní shodou okolností je fakt, že během zatmění Země dochází k výjimečné pozorovatelnosti superhvězdy ρ Par v tzv. Paroubkově mlhovině na okraji galaxie Andromeda.
Podle Emila Paroubka, astrofyzika z Univerzity v Elbonii, je pravděpodobně, že na oné „Zemi“ je v danou chvíli úplná tma a pokud se tam vyskytuje život, musí se spoléhat na jiné zdroje tepla a osvětlení (lampička, svícen…). Jelikož je ale vidět pouze tma, dá se předpokládat, že zas až tak vyspělí nejsou.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Úplné zatmění Země je vzácný jev umožněný faktem, že Slunce vypustí proud elektricky nabitých částic, které měsíc "posunou" tak, že se dotkne svou levou půlkou atmosféry Země. Ta je pak zastíněna buď celá, anebo jen její část. Aby se měsíc od země odlepil, musí slunce poslat proud energie nalevo od měsíce, což je zpravidla 7 hodin a 31 minut.
Druhy zatmění[editovat | editovat zdroj]
- Úplné zatmění nastává, když je Měsíc Sluncem vystřelen do a následně zadržen atmosférou Země. Jako naschvál můžou zemi stínit i jiné planety, popřípadě plavidla mimozemšťanů. Oblast, kde je měsíc zaražen "naplno", je ta nejtmavší - je tam větší tma, než v Lihovém domě.
- Prdelaté zatmění je možné pozorovat, když je Měsíc zaražen do Země stranou kráterů, které způsobí, že na některých místech je země zastíněna, na jiných ne. Říká se tomu efekt prdele. Na ovětlených místech je přesto mnohem méně světla, než obvykle. Zvýší se tam ale sluneční radiace (to co opaluje), která má za úkol zarazit měsíc do země a trefuje i jí.
- Částečné zatmění nastává, když se Měsíc Zemi jen přiblíží, anebo se atmosféry jen dotkne. Toto zatmění je běžné a opakuje se několikrát ročně.
- Kombinované (nečekané) zatmění je vzácný stav, při kterém je z jedné části země pozorováné zatmění úplné, z jiné části prdelaté (radiační) a poslední čtvrtka země jím zasažena není. Tento stav je tak vzácný, že by to jeden opravdu nečekal. Nikdo přesně neví, co ho způsobuje. Vědecký tým Necyklopedie se to ale chystá zjistit...
Mise VTN[editovat | editovat zdroj]
V roce 2018 provedl Vědecký tým Necyklopedie misi, která měla za úkol zjistit více o jevu zatmění Země. Bohužel nikdo z hlavních výzkumníků misi nestihl, manželky a přítelkyně je odmítly pustit. Byly přesvědčeny, že budou pozorovat prdelaté zamění a nikoliv kombinované, které mělo nastat.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související informace obsahuje Regál Matematika© |