Řáholec
Autonomní oblast Řáholec byla samostatné separatistické ševcovství (některé země jsou pojmenovávány po povoláních svých panovníků, tak proč by mimo knížectví nebo markrabství nemohlo vzniknout ševcovství?) existující v rámci Rakouského císařství v 19. stoletím. Hlavním městem byla Rumcajsova jeskyně u Jičína. Ve 20. století byla oblast Řáholce během komunistického ČSSR obnovena Romanem Zeissem v podobě Řáholeckého ghetta ovládaného loupežnickou bandou.
Historie Autonomní oblasti Řáholec[editovat | editovat zdroj]
| Státní zřízení | Diktatura (de iure), Anarchie (de facto) |
|---|---|
| Vládce | Jeho Veličenstvo švec Rumcajs (de iure), předseda vlády Manka Rumcajsová (de facto) |
| Hlavní město | Rumcajsova jeskyně u Jičína (de iure), okamžité naleziště Jeho Veličenstva (de facto) |
| Počet obyvatel | 5 - Rodina Jeho Veličenstva, vodníci (de iure), loupeživé oddíly Řáholecké armády (de facto) |
| Rozloha | Malá - Les Řáholec, přilehlé rybníky |
| Heslo | Ukradni si, co chceš, hlavně s tím za mnou nechoď - přišel bys o to. (Rumcajs, 1860) |
Švec z Jičína se vzepřel proti Bachovu absolutismu a nesvobodě slova a když mu za trest zabavili zástupci rakouské moci provozovnu a pozastavili činnost, vytvořil si na protest vlastní stát, v němž mu v podnikání císařpán nebránil. Poněvadž trůn nově vzniklé oblasti nikdo neobsadil, rozhodl se jej švec obsadit sám. Poněvadž o úrodné lesy Řáholce měl zájem i rakouský aristokrat Trauttmansdorff (jičínský knížepán, nezaměňovat s Trautenberkem), vypukla okamžitá regionální válka mezi Autonomní oblastí Řáholec a panstvím Jičín podporovaným Rakouským císařstvím.
Strany[editovat | editovat zdroj]
Autonomní oblast Řáholec - vrchní velitel Jeho Veličenstvo švec Rumcajs - síla 1 muž
Vodnické sdružení Jičín - vrchní velitelé vodník Česílko a Volšoveček - síla 2 mužíci
Jičínští povstalci - vesměs příslusníci jičínské střední a nižší vrstvy - síla proměnlivá
Podpora: Puškař Halíř - přísun zbraní a střeliva, nezávisle Pruská armáda
versus
Jičínské panství - vrchní velitel kníže Trauttmansdorff - síla 5 vojáků, drábové, knížepán, lokaj Fricek, panští myslivci
Krajské město Jičín - vrchní velitel starosta Humpál - síla značná
Rakouská císařská armáda - vrchní velitel František Josef I. - síla více než značná
Patriciát panství Jičín - příslušníci vyšších vrstev Jičínska - síla velká, ale špatná
Podpora: Jičínští povstalci - z nařízení vrchního velitele Trauttmansdorffa - pomocné operace, velmi nespolehliví
Války s Rumcajsem[editovat | editovat zdroj]
Boje o Řáholec probíhaly v rámci válek s Rumcajsem. Přestože proti Jeho Veličenstvu ševci stála několikanásobná přesila, švec přešel na loupežnický způsob boje - inspiraci od Rumcajse poté přebrali partyzáni při válce prusko-francouzské (1870), která proběhla pouze několik let po válkách s Rumcajsem. Loupežnickým způsobem boje pak vrchní velitel řáholecké armády zvítězil a uhájil svou zem. Řáholecká armáda využívala zejména neshodů mezi patricátem a chudinou města Jičín, využívala chudé občany města pro své imperialistické zájmy a díky jejich pomoci dokázala účinně rozvracet tisíc let staré bariéry feudalismu na Jičínsku. Velice pomohl i pruský vpád do Čech za prusko-rakouské války (1866). Rakouská armáda, původně přivolaná a vyzbrojené na ukončení konfliktu s Řáholeckou autonomní oblastí, byla zaskočena a v bitvě u Jičína na hlavu poražena nikoli Řáholeckou armádou, ale Prušáky, kteří vpadli do Čech a nevědomky zachránili existenci Řáholce. Krom bitvy u Jičína se významným střetem válek s Rumcajsem stala bitva Slavný bál, v níž Řáholecká armáda s pomocí pěniček a lesních žínek pod vedením víly Madlenky přelstila 5 knížecích vojáků a místo boje je utancovala. Slavný bál byla nejkrutější bitva v dějinách lidstva.
To, že pomocné oddíly řáholeckého vodnictva účinně snižovaly počty vojáků Rakouska, se nikdy nepotvrdilo.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
V Řáholeckém autonomním okruhu panovala strategie recese. Měna byla stanovena na jeden žalud, většina příjmů ze státní kasy však zajišťovalo loupežnictví a rabování na Jičínském panství. Obyvatelstvo nebylo zatíženo zdaněním, sám švec razil heslo: Ukradni si, co chceš, hlavně s tím za mnou nechoď - přišel bys o to. Jedinými povolenými živnostmi bylo loupežnictví a vodnictví, případně ještě zlodějina. Zákony se sestavovaly opačně - trestné činy dosahovaly leckdy státních vyznamenání, zatímco poctivé živnosti jako rychtářství, knížepanství a starostenství byli potírány a krutě trestány. Hlavní vývozní artikl představoval rum, cajs (značka žaludů kvalitní ráže), utopenci (artikl vodnického cechu), dále Řáholec do světa exportoval patent na loupežnictví a kriminalitu.
Státní symbol[editovat | editovat zdroj]
Státní hymnou Řáholce byla obměna lidové písně Já do lesa nepojedu. Autorem byl korunní princ Cipísek, který nechtěl do Jičína na vojenskou operaci a vymlouval se písničkou.
Do Jičína nepojedu,
já tam krásti nepudu,
kdyby mě tam rychtář zašil,
uřízl bych si ostudu.
Žaludy jsou za dva zlatý
a pistole za tolar.
Kdyby pro mě Rumcajs zašel,
on by drábům ránu dal!
Nakonec prvorozený syn ševce Rumcajse nejenže do Jičína šel, ale dokonce tam začal dělat starostu. Tím Rumcajse připravil o jediného potencionálního dědice řáholeckého dominia a přivodil předčasný pád autonomní oblasti.