Trautenberk
| |
|---|---|
| Milostpán Karl von Trauttenberg (česky Trautenberg nebo Trautenberk) | |
| Biografické informace | |
| Pohlaví | muž |
| Barva očí | olověná |
| Vlasy | ano |
| Narozen | v úterý odpoledne v 19. století |
| Rodina | rozvětvená |
| Národnost | německá |
| Tituly | milostpán, jemnostpán |
| Povolání | OSVČ, plátce DPH, nižší šlechtic |
| Zajímavosti | |
| 1 | poddaní Kuba, Anče, hajnej |
„Nestát, nekoukat, dělat, holoto líná!“
Trautenberk, celým titulem a jménem baron Karl von Trautenberk je jedna z nejvíce nedoceněných postav sudetských světových dějin. Tento článek má za úkol zmapovat jeho zásluhy a uvést na pravou míru krakonošské lži, pomluvy a jiné pohádky.
Rehabilitace[editovat | editovat zdroj]
Je povinností Necyklopedie očistit Trautenberkovo jméno, protože nikdo jiný to neudělá. Všichni, kdo se zatím postavili Krakonošovu bratrstvu byli bez milosti zničeni. Chapadla Krakonošova zvířecího gangu si bez problému poradila i s nadnárodními korporacemi, jako např. Vodafone [1]. Jelikož bude originální zdroj brzy vaporizován Ministerstvem pravdy a lásky, zde je náhled ve formě lokálního screenshotu, pořízeného 24. květence, léta Páně 2016.
Život[editovat | editovat zdroj]
Karl von Trautenberk se narodil jako nejstarší syn svobodného pána Siegfrieda von Trautenberka a komtesy Hermenegildy von Hohenlohen und zu Kurzwasser. Siegried, nestor harrachovské větve rodu Trautenberků byl váženou osobností, neboť vlastnil manufakturu na výrobu cukru, plně automatickou linku na chuť do práce, několik pil a alchymistickou dílnu na permutaci brambor na alkohol. Jeho manželka se věnovala charitě a štědře dotovala provoz místních sirotčinců, do které přispívala i svou pověstnou špatnou muškou na podzimních honech na zajíce. Hrabě Harrach udržoval s Trautenberkem starší čilé obchodní styky a hrabě Schneeweiß, zakladatel lyžařské tradice v Českých zemích, Siegfrieda von Trautenberka vedl jako exkluzivního dodavatele dřeva pro své ski.
Po smrti otec vychovávala mladého Karla matka zcela sama a musela přenechat správu lesů, továren a výrobních závodů tajemníkům. Spřízněnou duši našla jen v místním kominík Aloisi Skočdopolovi, který ji každý týden ve středu přicházel protáhnout komín. Když Karl dosáhl věku 12 let, odešel na studia do nedaleké Úpy a matka začala ze zoufalství číst knihy. Zanedlouho se u ní vyvinula disociativní porucha osobnosti, utekla do lesů a tam s podobně postiženými ženami založila První krkonošský coven. S příchodem nohsledů pátera Koniáše do oblasti, následným vypálením několika hektarů hvozdů a regulací vzdušného provozu se společenstvo stáhlo do ilegality a rozvíjelo svoji působnost na území zaostalého Polska a Beskyd.
Karl von Trautenberk se ještě s mokrým vysvědčením z Obchodní akademie, obor lesní, zemědělské a drobné hospodářství, musel ujmout rodinných podniků. K jeho štěstí stihli tajemníci rozfofrovat převážnou část rodového majetku a tak toho na něj nebylo moc. Své sídlo přesunul do pastoušky za obcí, prodal secesní dům na náměstí a propustil většinu personálu. Ponechal si pouze pohlednou posluhovačku Anče, statného, byť nepříliš bystrého čeledína Jakuba a hajného s nevyslovitelným polským jménem Grzegorz Brzęczyszczykiewicz. Karl měl silně rozvinuté sociální cítění a tak nechtěl postaršího hajného s vadou řeči propustit na dlažbu. Podle dochovaných svědectví se opravdu prvních pět týdnů snažil vyslovit jeho příjmení, ale pak to vzdal. Za to jej nelze soudit, každý příčetný člověk by to vzdal už po pěti minutách.
Baron Trautenberk žil (i na nižšího šlechtice) velmi skromně a zbožně. Jednou týdně navštěvoval kostel a aby si udržel spojení s přírodou a místním obyvatelstvem, nikdy si nenechal položit koberce a koupelnu obložit mramorem. Odmítal též televizi, rozhlas a večery trávil studiem Podkrkonošského nářečí a výukou Němčiny. Přes den se věnoval, s péčí řádného hospodáře, rozšiřování majetku a kultivaci movitého i nemovitého majetku. S využitím nabytých znalostí z oboru hydrologie se věnoval zkvalitňování půdy pro drobné zemědělství. Známá je jeho snaha o odvodnění louky přiléhající k jeho pozemku a regulaci drobných vodních toků, na kterých se nekontrolovatelně přemnožili bobři a jiná svoloč.
Bohužel, dobromyslný Karl von Trautenberk si hřál na prsou hada, respektive hada a hadici. Posluhovačka Anče, spolupracovnice socialistické Lidové fronty, společně s milencem Jakubem kolaborovala s nastupujícím režimem proletariátu a pod chabou záminkou poválečného odsunu etnických Němců připravila Trautenberka o střechu nad hlavou. Přičemž neváhala zmínit ani obchodní styky Karlova otce s místní šlechtou a podnikateli. Anče se vypracovala na sekretářku předsedy Městského národního výboru v Harrachově, odvrhla Kubu a za pomoci nového milence, shodou okolností právě předsedy MNV, jej nechala odvelet k Táborské tankové posádce. Kuba, kterému byl každý tank malý, nastoupil armádní kariéru a za tři roky se podle předpisů uchlastal. Hajný Grzegorz ztrátu pána neunesl a odešel do rodného Polska využít zbraňové amnestie a přihlášení se k důchodovému systému. Při pohledu na důchodový výměr se na amnestii vykašlal a za bukem se zastřelil nelegální kulovnicí.
Karl von Trautenberk zmizel v jednom z transportů a podle nedoložených zpráv dožil zbytek života v Heidelberském ústavu pro mentálně choré, kde sepisoval žádosti českým úřadům o revizi jeho procesu a čekal na odpověď.
„Himl hergot donrvetr kruncajs element!“
- Karl von Trautenberk
Historie rodu[editovat | editovat zdroj]
Trautenberkové z Trauttenbergu jsou původem německý rytířský rod, který od 13. století úspěšně hospodařil na území českého pohraničí. Postupem času se jim podařilo zvelebit jinak nevyužívanou krajinu a ducha obyvatelstva a rod prosperoval. V šestnáctém století jim patřila řada statků na Chebsku, Tachovsku a ve Falci. Ondřej Trautenberk to kolem roku 1540 dotáhl až na funkci hejtmana v Tachově. Během stavovského povstání v letech 1618 – 1620 se ale dva členové zúčastnili demonstrace proti dani z kohoutího kokrhání a tím byl osud celého rodu zpečetěn.
Po bitvě na Bílé hoře vyhlásila Evropská Unie Trautenberkům třicetiletou válku, která trvá dodnes. Několika usedlostem se podařilo přežít všechny perzekuce až do 20. století. Až Českým revolučním gardám se podařilo v roce 1945 Trautenberky definitivně vyhubit. Jako tradiční německý rod totiž i Trautenberkové trpěli chorobnou afinitou k nemovitému majetku a rozkulačování nepřežili.
Jelikož na soudruhy dělníky, rolníky a zevlující ynteligenty (pod vedením prvního odborářského prezidenta) již nezbyl žádný žijící zástupce rodu, který by mohl být pro exemplárně znárodněn, rozkulačen, převychován a nakonec po-opraven, byla nucena bolševická propaganda přepsat dějiny a nasadit zbraň nejtěžšího kalibru: Večerníček na veřejnoprávní televizi.
Škody na populaci byly několikanásobně vyšší než u mnohem výpravnějšího a nákladnějšího projektu — 30 případů Miloše Zemana. Ačkoliv počet obětí obou pořadů byl podobný, Zeman zasáhl pouze příslušníky PS VB s IQ 74 a méně, kdežto Krakonoš nenávratně poškodil vnímání dobra a zla u 92,8 % všech dětí ve věku 8-12 let. Před touto zbraní hromadného ničení byli uchráněni jen ti nejzlobivější, kteří měli od rodičů zakázáno koukat na Večerníček a museli jít spát s rukama na peřině. Z následků tohoto zločinu Naší Vaší televize se česká a slovenská populace dodnes nevzpamatovala.
Aktuální obrázky[editovat | editovat zdroj]
Rodové sídlo Karla von Trautenberk
Rodový erb
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
