Müdlerův paradox

Tento článek na téma "Müdlerův paradox"

pojednává o opačném tématu než článek Müdlerův paradox.

Tento článek nemá nic společného s článkem Müdlerův paradox. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Rozvinutí Müdlerovy škvarkové teorie

Müdlerův paradox říká, že: $1+1{\not \simeq }2$
To umožňuje vysvětlení některých jevů v matematice, biologii a fyzice. Jeho teorii již potvrdili vědci z celého světa.

Metoda rovnosti nerovnosti

Müdler přišel na metodu rovnosti nerovnosti ve svých 31 letech (pozor, je to prvočíslo), 5 let před svým vynálezem mýdla. Nechtělo se mu věřit, že by vesmír fungoval na jednoduchém principu $1+1=2$. Na týden se zavřel do své laboratoře, kde přišel na rovnost nerovnosti. Dalších 23 let však trvalo než nejpřednější vědci tuto metodu dokázali využít pro definitivní objasnění vzniku vesmíru.Ve volných chvílích na na prknech, která znamenají svět,čili wc také založil svou oblíbenou teorii škvarků.

${\sqrt {2x}}{\not \simeq }{\sqrt {2\cdot \left({\frac {x^{2}-3^{2}}{x-3}}\right)+3}}$

$x={1\to 191}$

Tím byl vědecky potvrzen dodatek k Murphyho zákonu který obecně tvrdí:

V přesné matematické terminologii platí, že 1+1=2, přičemž "=" znamená "zřídka nebo vůbec ne".

Jevy

Další vysoce odborné články obsahuje naše Vysoce odborná knihovnaTM

• Nejznámějším projevem Müdlerova paradoxu je rozmnožování. Kdyby tohoto paradoxu nebylo, po spáření slepice s kohoutem by slepice nenakladla vejce, ale s kohoutem by splynuli do hybridního celku o podílu hmotnosti 50%.

• Tohoto jevu použil ve své rovnici i Albert Einstein. Tuto část rovnice však většina veřejnosti nezná.

$E=mc^{2}$

$E{\not \simeq }1+1$

• Druhým, méně známým jevem je možnost přesného vyjádření singularity.

• Vznik vesmíru.Tím se vlastně prokázalo že vesmír existuje, protože kdyby tento paradox nebyl tak by spojením hmoty a antihmoty by nic nezbylo a tudíž by vesmír ani my neexistovali jenže díky nesymetrii část hmoty zbyla a s ní povstal dnešní známý vesmír, zatím však není prokázáno co vlastně zbylo jestli hmota nebo antihmota což může mít pro náš vesmír fatální následky když se setká s jiným vesmírem který vznikl s nesymetrie a jeho hmota bude mít opačné znaménko. Podle teorie nesymetrie může dojít k další anihilaci hmoty s antihmotou kdy zase dle teorie nesymetrie zbyde buď část hmoty nebo antihmoty a proces se bude opakovat do nekonečna.
• Dnes byly tyto teorie které byly rozvedeny na Necykloverzitě, definitivně potvrzeny, dalšími světovými ústavy.[1]

• Dokázání existence černých děr. Tuto teorii rozvinuli vědci Necykloverzity a dokázali že každá spirálová a kruhová galaxie má uprostřed černou díru - musí se přece kolem čehosi točit no ni? Podotkl jeden ostravak u točeneho piva a bylo to. Dnes už víme že kolem nás jsou samé černé díry[2], čímž se také vysvětlilo kam se ztrácí státní i jiný majetek.

Prvočísla

Obecně jakékoli prvočíslo vynásobené dvěma se nerovná očekávanému výsledku dvakrát větším než násobené prvočíslo. Správný výsledek obvykle nalezneme v druhočísle nad ním nejblíže (nebo jeho ekvivalentu). Lidé s IQ menším než 400 výše zmíněnou skutečnost nedovedou za boha pochopit , a proto se stále vyučuje starší verze, ve které se uplatňuje $1+1=2$.

Kolikrát 1 je tedy 2?

Na tuto otázku odpovídá tzv. Müdlerova konstanta ( obvykle se značí $\gimel$).
$1\cdot \gimel \simeq 2$

Hodnota

Hodnota $\gimel$ se liší podle počtu rozměrů.

2hD

Ve dvourozměrném prostoru Müdlerův paradox nefunguje. Takže $\gimel =2$.

3hD

Ve třech rozměrech je to značně složitější. Na výsledek přišel díky modernímu vybavení Vědecký tým Necyklopedie.
$\gimel =\lim _{n\to \infty }x_{n}\cdot 1,24$

$x={\frac {n!}{\gimel !}}$

$\gimel \simeq 1,81$
To znamená, že 2 je shodné s 1,81. To ovšem vyvolává otázku, jestli je například 1,87 větší nebo menší než 2. Po celosvětovém referendu se rozhodlo, že všechna čísla mezi 1,81 a 2 budou větší než 2.

4D

Ve čtvrtém rozměru získává tento paradox zcela nový rozměr. Platí zde, že
$\gimel \simeq 1,81+{\sqrt[{5}]{g^{2}+s^{3}}}$
To znamená, že s přibývající gravitací a rychlostí můžeme z mála vytvořit hodně. Ale abychom takovou rychlost zde na zemi vyvinuli, potřebujeme nosič hmoty, který se hýbe rychleji než poslíček s pizzou. A takový bohužel zatím nemáme. Popravdě se žádný z našich nosičů hmoty není schopný pohnout.

Využití konstanty

Čísla $\gimel$ nejvíce využívají obchodníci. Prodávají 1,81 m dlouhá kladiva za cenu dvoumetrových a zákazníci si radši koupí třímetrové (ještě dražší). Díky tomuto číslu také lidstvo ví, kolikrát 1 je 2.

Aplikace Müdlerova paradoxu v elektrotechnice

Rozvinutí teorie

Několik vědců rozvinulo tuto teorii a dostalo za ni Nobelovu cenu, naskýtá se však otázka, proč už tato cena nebyla udělenu Müdlerovi, zdá se, že komise nedokázala pochopit, že něco tak geniálního dokázal jediný člověk, a čekalo se, až se na tom bude podílet více vědců. Tyto základy byly dále rozvinuty na Necykloverzitě a v dnešní době s výsledků výzkumů čerpají stovky vědců na celém světě.Jeden s mnoha příkladů pro ilustraci - výzkum singularity:[3]

• Poznámka Necykloverzity: Je vidět že výzkumy na Necykloverzitě jsou skutečně přínosné, když naše teorie byly potvrzeny za necelé 2 roky, jako v tomto konkrétním případě.
• I poslední pochybovači musejí smeknout před výsledky VTN v oblasti černých děr a singularity ve vesmíru. Znovu a znovu jsou tyto teorie potvrzovány nejznámějšími světovými vědci, je celkem jisté že podklady k výzkumu získali na Necyklopedii, která nezištně výsledky výzkumu zveřejňuje.[4]

Müdlerův paradox na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Müdlerův paradox“ na celým internetu.

NECYKLOVERZITA se zaručuje za správnost informací v tomto článku. Tento článek může být překopírován a použit jako plnohodnotná diplomová práce.