Naklánění a propadání se zámecké věže v Českém Krumlově
„Všechno to začalo ve 12. století, když byl vystavěn samotný zámek. Ten měl sloužit k ukrývání české šlechty, pokud bylo zrovna v módě jejich vyvražďování…“
- průvodce na zámku
„…a pokud zrovna nebylo, tak se tam jezdili rozmnožovat, aby dohnali rodinné stavy, než to bude zase v módě…“
- průvodce na zámku
Naklánění a propadání se zámecké věže v Českém Krumlově je nešťastný jev, kdy Česká republika kvůli Miroslavu Kalouskovi přichází o jednu ze svých nejvýznamnějších kulturních památek vůbec.
Původní nízká věž[editovat | editovat zdroj]
Věž měla původně sahat jen do polovičky své nynější výšky, avšak kralevic, jenž ji nechal postavit, měl komplex ze svého nízkého vzrůstu (údajně měl ale dostatečně značné náčiní) a tak věž nechal dvojnásobně prodloužit. Jenže, co již mnoho lidí neví, je to, že je věž dvoustěnná (což vysvětluje tolik navenek tlustou zeď). Uvnitř je mezi těmito stěnami vyplněna (vystužena) litým olovem, protože měli stavitelé strach, že by se věž při své výšce mohla zhroutit. Její hmotnost byla jedním konstruktérem z Pruska (ruského původu) Illinoiem Švestkovičem odhadnuta na více jak 200 000 000 megatun. A navíc – jakmile je věž větší, tím je také těžší.
Propad věže, její podloží a okolní krajinné vlivy[editovat | editovat zdroj]
Díky této váze věž začala přespříliš tlačit na podloží, a to se začalo pomalu vnořovat do zemského pláště. Důsledkem toho se nyní propadá celý Český Krumlov. Podle Dalimilovy kroniky se věž propadá již od 12. století průměrnou rychlostí 10 centimetrů ročně. To v praxi znamená, že takřka celá Českobudějovická pánev je propadlá díky této věži.
Ve 12. století byl na místě dnešní pánve kopec. Podle znaleckých odhadů Tomáše Halíka byl kopec vysoký kolem dvou set metrů a dnešní rozdíl činí zhruba 300 metrů. Nedávají Vám ta čísla smysl? Pokud si přepočítáte 10 cm za rok, krát zhruba 850 tak Vám vyjde 85 metrů. Ptáte se: Proč je rozdíl nakonec až 300 metrů? Odpověď je nanejvýše šokující – může za to Lipenská přehrada. Je sice od Krumlova vzdušnou čarou vzdálena cirka 20 kilometrů, ale i tak to stačilo na katastrofální zvednutí hladiny podzemní vody, dalo by se říci, že podloží, na kterém Českokrumlovská věž stojí, je jak nasáklá kuchyňská houbička, jenž se hroutí jak pod svojí vahou, tak pod vahou oné věže.
Je neuvěřitelné, že samotná věž váží jako všechny domy z Prahy dohromady. Je tedy fakt hodně težká. Ale abychom se vrátili k tématu – v 50. letech 20. století byla dokončena Lipenská přehrada a začala být napouštěna. Chvíli sice trvalo (asi 30 let) než se podzemní voda z Lipna dostala až pod Krumlov, ale nakonec se i sem dostala. Od té doby se nepropadá Krumlov a věž rychlostí 10 cm za rok, avšak rychlostí 6,3 metry za rok! Pak už výsledky do 300 metrového rozdílu souhlasí.
Samotný defekt naklánění[editovat | editovat zdroj]
„Je neskutečné, že žijeme v posledním období existence této památky, jenž tak neskutečnou rychlostí mizí.“
Bohužel postupné naklánění věže nadále pokračuje. Odborníci odhadují rychlost na 15 milimetrů za rok, tato rychlost se zvyšuje. Roku 2040 bude náklon dosahovat rychlosti 50 centrimetrů ročně. Příčinou je hlavně podmáčení a nevyváženosti věže.
Jak je možné, že je věž nevyvážená? Svaz architektů a anarchitektů problém identifikoval – je to díky obří bublině v lité, olověné výplni mezistěn. Lidé totiž ve 12. století věřili, že když do tekutého olova napěchují tlející prasata (a nikoliv prasopsy), pomůže to celkové pevnosti stavby. Nepomohlo. Prasata časem vyhnila úplně. Tím se v místech po prasatech utvořily díry, jakési bubliny v oné litině. Na jedné straně dělníci napěchovali nejspíše více prasat do litiny, než na straně druhé, což v praxi znamená, že je stavba na jedné straně těžší a celkově tak stavba zůstala katastrofálně nevyváženou.
Přibližně v roce 2130 se věž definitivně zhroutí. Do roku 3000 by se měl zhroutit i zámek.
A co zde bude až se věž a zámek zřítí[editovat | editovat zdroj]
Věž se sice zřítí, ale její materiál zůstane na svém místě i nadále. Pánev se tak bude propadat do té doby, až se propadne do hloubky pod mořskou hladinu a zalije ji moře, jenž se bude dle odhadu Mikuláše Hadamczika jmenovat Malé středoevropské moře. A podle nejnovějších průzkumů Ůstavu pro geologii, dinosaurstvo a odpružené postele se bude tato pánev (nyní i částečně kvůli hmotnosti vody) propadat ještě rychleji (zhruba 30 metrů za rok až nakonec dosáhne propadlina takové hloubky (100 km), že se zalije vroucí lávou. Dno pánve se propálí a zbytky věže se propadnou až do středu planety skrze tekuté součásti zemského jádra. Po tomto odlehčení pánve, se její zbytek začne vracet zase zpět a do roku 2084 zde bude zase rovina nebo nové pohoří.
Takže přátelé, foťáky do rukou a jdeme na prohlídku, než se to celé zhroutí!!!