Rychlý Kopí

Rychlý Kopí je organizace, jejíž činnost je poněkud záhadná. Navenek vystupuje jako obecně prospěšné občanské sdružení, věnující se různým zájmovým činnostem v oblasti statistiky, voroplavby, sportovních aktivit a sázení stromků (přestože o poslední jmenované činnosti zatím nejsou k dispozici žádné důvěryhodné údaje – lze tedy předpokládat, že se nachází ve stádiu přípravy). Obecně známá je organizace ale především pro svůj přínos v oblasti lingvistiky, kde došlo zásluhou Rychlýho Kopí k podstatnému vylepšení jazyka českého do podoby známé jako tzv. kopíjská čeština. Idea kopíjské češtiny je zklasičtění dnes poměrně vulgárního slovanského jazyka, aby se tak přiblížil jazykovým ideálům – staré latině a řečtině, a mohl se po několika tisíciletích stát mrtvým jazykem vzdělanců. Tohoto efektu se snaží kopíština dosáhnout aplikací latinských vzorů na všechna slova, u kterých je to jen trochu možné.

Další činnost organizace je poněkud nejasná a opředená legendami, které naznačují, že její původní identifikace jako apolitické, ateistické a asociální by mohly být jen důmyslně vykonstruovanou zástěrkou pro její skutečný účel. Jisté je jen to, že tvrdé jádro organizace tvoří momentálně 8 členů (mezi nimiž jsou všichni zakladatelé organizace) a několik málo dalších zastává pozici jakýchsi kadetů či učedníků. Zda je tento počet členů definitivní, není jasné, stejně jako to, zda v sobě má či nemá nějakou symboliku.

Legenda o Svatém Grálu

Tato legenda nahrává teoriím, které tvrdí, že se organizace ve skutečnosti identifikuje s ideologií Svobodného zednářství, či dokonce s Templáři. Důkazem by prý mělo být údajné pátrání (a nalezení!) Svatého Grálu. Během uplynulých několika let navštívila většina členů organizace Blízký a Střední Východ, stejně jako oblast bájné Kolchidy (dnešní Gruzie), tedy země, kde by se podle mnohých bájí mohl Svatý Grál nacházet. Co by mohlo být považováno za turistické výpravy, bylo podle této legendy snahou o jeho nalezení. A údajně skutečně došlo k jeho nalezení. Rychlý Kopí ho má v opatrovnictví, ale aby byl schován bezpečněji, putuje mezi členy a není uložen na jednom místě. Existují výpovědi očitých svědků, kteří se do blízkosti členů organizace dostali a byli mj. svědky záhadných rituálů, které předávání Grálu provázeli. Z těchto výpovědí je doložitelné, že tyto rituály se konají zhruba každé šesté novoluní. Členové se při nich modlí zvláštním způsobem, kdy neklečí, ale sedí, ruce mají sepjaté před sebou a drží v nich speciální modlící pomůcku, která světélkuje – je tudíž patrné, že jí musí procházet nějaký druh energie. Členové se při tomto rituálu dostávají do transu, kdy spontánně vykřikují nesrozumitelná a záhadná hesla. Zřejmě za účelem prohloubení těchto stavů transu užívají členové po celou dobu konání rituálu velké množství omamných látek, zejména v tekutém stavu. Celý rituál je rozdělen na řadu seancí; po každé z nich je na stěnu dokreslena část jakéhosi obrazce, z něhož členové následně dokáží určit, kdo bude po následujících 6 novoluní novým opatrovníkem Svatého Grálu. Tento je pak oslavován s náležitými poctami. V poslední době se ale část členů pravděpodobně prokázala jako nepříliš spolehlivá, jelikož Grál zůstává opakovaně v držení jediného člena, který bude pravděpodobně velmistrem - disponuje totiž vlastním chrámem s Věžičkou.

Legend samozřejmě existuje více, většina ostatních už ale není příliš věrohodná, jako například Legenda o Stanley cupu.

Legenda o Stanley Cupu

Tato legenda je v podstatě založená na pouhé bagatelizaci Legendy o Svatém Grálu. Samotný Grál podle ní není nic jiného než pohár vyrobený ze starého a nepoužívaného nádobí, polepený alobalem, který si doma vyrobil jeden z členů organizace. Celá organizace je podle ní jen spolek infantilních asociálních opilců, kteří se snaží pro svoji trapnou činnost nalézt jakýsi "vyšší" a chvályhodný princip a tajemné rituály jsou jen turnaje v hraní videoher a údajný "Grál" je pak trofej pro vítěze, tzv. Stanley Cup. Tato legenda ale nemá na své straně žádná svědectví ani jiné důkazy, a tak jí nelze brát jinak než jako báchorku pro děti.