Vzpomínky na socialismus

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Socialismus s nelidskou tváří podle Jana Berwida-Buquoye. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

„Socialismus je nejpokrokovější a nejspravedlivější společenské zřízení na světě“

- J.V.Stalin

Tak má vypadat svět v éře komunismu. Tato vize, tzv. socialistický čas budoucí, je základem volebních slibů dvojstrany ČSSD & KSČM.

Protikladem komunismu je zločinný kapitalismus. Na ilustrační fotografii, kterou laskavě poskytnul Necyklopedii milovaný vůdce Jiří Paroubek se nevinné děti proletářů živí sběrem odpadků na smetišti na Smíchově za vlády Václava Klause

Se soudruhem Stalinem vzhůru ke světlým zítřkům

Paradoxy socialismu

1. Každý je zaměstnán.
2. Přestože je každý zaměstnán, nikdo nepracuje.
3. Přestože nikdo nepracuje, plní se plán na 103,4%
4. Přestože se plán plní na 103,4%, nikde není nic k dostání.
5. Přestože nikde není nic k dostání, každý má všechno.
6. Přestože každý má všechno, všichni kradou.
7. Přestože všichni kradou, nikde a nikomu nic nechybí.
8. Přestože nikde a nikomu nic nechybí, všichni furt něco shání.

Nedávný průzkum veřejného mínění potvrdil, že asi dvaceti pěti procentům našich spoluobčanů se stýská po životě v socialismu. Jestli se to někomu zdá nepochopitelné, čtěte prosím následující řádky a jistě pochopíte, komu že se to stýská.

Socialistická ekonomika

Základem socialistické ekonomiky je centrální plánování naprosto všeho. Počínaje počtem roliček toaletního papíru až po pastičky na myši. To teoreticky vyžaduje absolutní předvídavost nejméně kvalit Sibyly (a to soudruzi rozhodně nebyli). Vždy se vycházelo z dobrých součtů špatných čísel, v krajním případě z odborného odhadu. Odborný odhad spočíval v pohledu z okna a byl ovlivněn momentální náladou odhadce. Pro podniky to znamenalo předepsaný plán splnit za každou cenu, tedy aspoň na papíru. Čísla se vycucala z prstu a bylo dobře. Standardně plnění plánu bránilo pět úhlavních nepřátel budování socialismu (1. jaro, 2. léto, 3. podzim, 4. zima, 5. americký imperialismus). V krajním případě se nesplnění svedlo na objektivní potíže a subjektivní nedostatky, pod kterým pojmem si mohl každý představit, co chtěl. Nejdůležitějším a nejváženějším funkcionářem v podniku byl člověk, lidově zvaný zdůvodňovač, snad dnešní P.R. Lidé předstírali že pracují, podnik předstíral, že jim platí. Vše bylo přísně organizováno, iniciativa, pokud nebyla nařízena, byla trestná.

Socialistické hospodářství

Socialistické hospodářství mělo dvě hlavní vývojové fáze:

1. potíže růstu

2. růst potíží

Alternativní, podrobnější členění:

1. Jeden sere na všechny

2. Všichni serou na jednoho

3. Není na koho srát

4. Není co srát

Fronty za socializmu a nyní, poznáte rozdíl?

V ekonomickém boji s prohnilým kapitalismem měl socialismus 3 jasné cíle:

1. Dohnat a předehnat

2. Udržet krok

3. Neztratit stopu

Socialistická organizace

Organizace fungovala jako všechno, tzn. mizerně. Například socialističtí zemědělci měli jako jiní pracující nárok na dovolenou. Kdy si ji měli vybrat? No samozřejmě o žních. Že se pak v zemědělství nedostávalo pracovních sil v době špičkových prací? Co na tom, na pomoc zemědělcům byli dobrovolně nahnáni lidi z továren a studenti. Všichni s láskou jistě vzpomínají na pracovní aktivy, desetiminutovky a pod. Mělo to svůj půvab, zásadně v pracovní době (tedy za peníze), vhodnou diskuzí se zapáleným soudruhem referentem se taková věc hravě dala protáhnout klidně na dvě hodiny. Než se pracující rozešli na pracoviště byl oběd, no a potom to bylo do padla již sranda. Docela lze pochopit soudruhy, kterým se stýská například po frontách na cokoliv. Člověk si krásně popovídal a lidi k sobě měli tak jaksi blíž. Stmelovala je hrdost na získaný nedostatkový produkt a zlost, když se na ně nedostalo.

Socialismus a alkohol

Jedním z mála produktů, který nebyl nedostatkový, byl alkohol. Byl levný a dostupný širokým masám pracujících. Pili funkcionáři, pili všichni. Zákoník práce sice striktně zakazoval požívání alkoholu na půdě podniku, a tak všichni usoudili, že nepolezou chodit pít na půdu a pili proto rovnou na pracovišti. Zemědělci pili na polích také, protože v ZP nebyla řeč o půdě zemědělské. Doma lidé tolik nepili, protože doma museli něco dělat a na pití nebylo tolik času jako v práci.

Kriminalita za socialismu

Výrazně protisocialisticky orientován!

Kriminalita byla menší, protože v policejním státě si většina lidí nedovolila ani uprdnout. Socialismus ale rozšířil trestní zákoník o trestné činy jako pobuřování, opuštění republiky a významný § 132 - rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Lidi kradli jako straky, ale lze říci, že z nutnosti. Ne že by neměli peníze třeba na kilo hřebíků, ale v obchodě je nedostali, tak si je vzali v práci. Konec konců majetek patřil všem, tak si vlastně brali ze svého. Koho chytli, byl potrestán (obyčejný kmán). Kradl-li však funkcionář, byl přesunut z očí, zpravidla do vyšší funkce (funkcionáři však nekradli hřebíky, to neměli zapotřebí). Kradení se postupně stalo národním zvykem, platilo heslo: "Kdo nekrade denně hodinu, okrádá sebe a svou rodinu".

Kariéra za socialismu

Pokud chtěl někdo udělat za socialismu kariéru, stačilo dodržet tento postup:

1. Kdo nic nedělá, nic nepokazí.
2. Kdo nic nepokazí, toho si všimnou.
3. Koho si všimnou, toho povýší.
4. Koho povýší, ten nic nedělá, atd.

Cesta ke kariéře byla ovšem lemována studiem, bylo nutno absolvovat VUML (Večerní univerzita marxismu-leninismu), tedy na cestu k vyšším a lepším korytům. Platilo, že kdo měl VUML, měl patent na rozum, mohl dělat cokoliv, i když o tom neměl ani páru. Předpokladem ovšem bylo držení stranické legitimace. Paradoxně existovaly i výjimky.

Mnoha lidem se tak žilo docela slušně. Nepředřeli se, něco si přikradli a když drželi huby, měli svatý pokoj. Nemuseli přemýšlet, vše řídila a nařizovala rodná matka strana, a to je nejspíš těch 25 % podivínů, kterým se stýská.

Socialismus dnes

• Socialismus v česku ještě místy přežívá, evidentní je to ve středočeské socialistické enklávě, kterou udržuje soudruh Rath. Má velkou podporu nemakačenků a podobných individuí.[1]. Vedení vesměs vystudovalo na prestižní univerzitě v Plzni.

• Zato v Bruselu se zase oprášily socialistické zkušenosti a začíná se od znovu, není divu že se to nesetkává s pochopením nově přistoupivších států do EU, neboť většinou již měly bohaté zkušenosti s budováním socializmu. Zatím se začíná určovat kolik prdů se bude smět vypouštět, kolik vody bude povoleno na spláchnutí WC, záchodového papíru je zatím dost, ale celkem jistě vznikne brzo jeho nedostatek, až se všechny oprášené nápady dostanou do směrnice EK, potom se celkem jistě z toho celá EU posere a papír nebude stačit.