Ruský agent
„Neoestébácké metody 20 let po Velké listopadové revoluci (VLR) ohrožují samu podstatu demokracie.“
„Pane redaktore, já netrpím špiónománií. Vážený pane redaktore, vážený pane redaktore, možná, že mi nebudete věřit, ale já netrpím špiónománií, nezadávám žádná odposlouchávání a je mi to z duše odporné.“
„Bez odposlechů to nejde“
- Zeman
„To, že má podnikatel Zbytek nadstandardní vztahy s Ruskou federací, mi nevadí. Nadstandardní vztahy má i prezident Klaus.“
„Že jsem byl ruský špion? To je nesmysl“
„Méééé...“
Ruský agent (rusky russkij agent, ukrajinsky rosijs'kyj ahent, ivrit סוכן רוסי, el-arabija عميل روسي).
Už od dob Švejka se to v Čechách hemží ruskými špióny! Samotný kníže pán Karl VII., Fürst von und zu Schwarzenberg, Herzog von Krummau, Graf von Sulz, gefürsteter Landgraf im Klettgau vzpomínal na zlaté časy vachmajstra Flanderky z obce Putim. Tehdy se to ruskými špióny v Čechách taky hemžilo. Jenomže za císaře pána si uměli poradit, teplá cimra, kafe s rumem, vlídné vyšetřovací metody, placení informátoři a bylo to. A nepotřebovali ani BIS, ani německou tajnou službu.
Plukovníka Isajeva se na jedné besedě zeptali: "Jaký je rozdíl mezi rozvědčíkem a špionem?" "Rozvědčík je náš, špion je jejich!" zněla Isajevova odpověď. Bohužel nebylo dostatečně zdůrazněno, že tu jsou nejen ruští špióni, ale i ruští diverzanti, kteří všemi silami poškozují naše úsilí při budování šťastné kapitalistické budoucnosti. Tito ničemové tak pomýlili některé naše poctivé finančníky a podnikatele, že tito, původně čestní a bezúhonní spoluobčané, defraudovali několik set miliard Kč, aby pošpinili ten nejlepší společenský řád v očích občanů. Ovšem díky BIS a bdělým redaktorům ruští špioni a diverzanti neprojdou!
Lovci postsovětských špiónů Petr Cibulka a Stanislav Penc však oponují: "Pokud čtyři české tajné služby nedokázaly za 25 let postavit před český soud ani jednoho ruského agenta, pak to může znamenat pouze dvě věci:
- 1) Žádní ruští agenti u nás nejsou a nikdy nebyli...
- 2) Ve vedení našeho státu byli a jsou pouze ruští agenti!"
Jan Widímdál dodává: "Bobtnající úřednický aparát a rostoucí nepřehlednost právních norem představují pro nárůst korupce ideální prostředí. Co víc by si dnes mohl jakýkoliv agent ještě přát? Nejspíš nic. Z hlediska agenta to vypadá opravdu téměř dokonale. Mohlo by jej zamrzet snad jen to slůvko "téměř". Co tedy zbývá ještě "vylepšit", pokud by si směl přát? Inu, bylo by dobré, kdyby toto oddělení boje s cizími agenty a zločinci Kriminálnické služby Policie ČR bylo jen nepočetné a policisté zde zařazení neměli se zpracovávanou problematikou mnoho zkušeností. Vedoucím tohoto pracoviště by měl být někdo s inteligencí nafukovacího delfína, s minimální nebo žádnou znalostí problematiky, nejlépe odněkud z venkova a pokud možno při zaměstnání cokoliv intenzivně studující. Při tom všem by měl mít ale tak málo soudnosti, aby přesto na místo vedoucího oddělení nastoupil. Funkce vedoucího by pak měla být v krátkých intervalech střídána, případně dočasně neobsazována."
A jaká je realita? Bohužel téměř totožná s vysněným ideálem agentů-zločinců. Některé věci lze sice zvenčí hodnotit obtížně, faktem ale zůstává, že oddělení je nyní obsazeno pouze pěti policisty, z nichž větší část si doplňuje vzdělání a s problematikou nemá větší zkušenosti. Za poslední dva roky se ve funkci vedoucího oddělení vystřídali tři lidé. První dva měsíce letošního roku nebyla funkce vedoucího obsazena dokonce vůbec.