Babylónská říše

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Robota na Slovensku1.JPG       Na této stránce se pracuje     
      Prosím vykašlete se dočasně na editaci tohoto článku     
Babylónská říše
𒈗𒆠𒉡 𒈗𒁕𒉡𒀭𒊏𒁲𒀭
šumšu kīma šūlūtu
Babylónská říše – znak
Babylónská říše – vlajka
Říp.jpg
státní zřízení: kryplokracie
hlavní město: Babylón
jazyk: hakkadština, hantec
počet obyvatel: minimálně 58
Babylónská říše – mapa
Územní mapa Babylonie, rok 1951
král: už není
hymna: HUDREEEEAAAA
měna: šekel
národní jídlo: kebab

Babylonská říše (klínovým písmem 𒈗𒆠𒉡 𒈗𒁕𒉡𒀭𒊏𒁲𒀭, rusky Mnogojazyčnyj Gorod-Gosudarstvenyj Departament; obdobně Babylonie, Babylónie či Chlamydijská říše; nepřesně Babylón) bývala kdysi velmi mocná říše rozprostírající se kdesi mezi dnešními moravstánskými obcemi Tišnov, Žďárec, Nelepeč-Žernůvka a Nedvědice. O tom, že tato "říše" existovala bezmála 5003 (všimněte si, že se jedná o prvočíslo) let, dosvědčuje fakt, že se nachází v takové prdeli, že by ani nikoho ve snu nenapadlo sem útočit (protože se tam v těch končinách nenachází nic zajímavýho, nic dobýváníhodného). Tato geografická výhoda umožnila Babylónské říši přežívat na mapách světa navzdory tomu, že její sousedi se potýkali s takovými malichernostmi jako byl vpád Hunů do Evropy nebo Druhá světová hádka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení (3011 př. n. l.)[editovat | editovat zdroj]

Mnoho lidí to neví, ale zakladatelem této mocné říše byl ve skutečnosti Aštar Šeran, který společně se svou Velkou říjnovou vesmírnou flotilou obdaroval místní opičky zbrusu novými technologiemi, jako byly například pálené cihly, písmo nebo třeba schopnost myslet i na jiné věci než jen lov mamutů a koitování. Obyvatelé tedy nelenili a se svými nově nabytými vědomostmi se dali do stavby nového opevněného sídla, které později dostalo název Babylón.

V minulosti známý Zababa-Šaškašerešašonův zikkurat, nyní kopec Křivoš

První královská dynastie (3011–2222 př. n. l.)[editovat | editovat zdroj]

Podle hmotných pramenů nalezených poblíž ruin města Ur je zřejmé, že 1. královskou dynastii tvořilo celkem 29 (opět prvočíslo) vladařů. Prvním z nich byl lidem zvolený E-Mael, který se zasloužil za rozvoj písma a komunikace (podle něj byla pojmenována moderní služba elektronické pošty). Obdobý zážez do historie učnil král Chámmámrádapipkytaky, který krom toho, že vytvořil první psanou sbírku zákonů na světě, byl také prvním bisexuálem. Během tohoto období byl na rozkaz krále Enlil-Maghreb-Šonšulin-Achchého vystavěn zikkurat na počet vlády krále Zababa-Šaškašerešašona. Nicméně do zikkuratu se zakousnul zub času a kvůli erozi nabyl podoby kopce ležícího nedaleko obce Semiradina Zahrada.

V této době jsou taktéž v hojném počtu zakládána další města, tedy Hakkad, Ur a Urnuruk, která se stala nejvýznamnějšími obchodními centry říše a na několik staletí i nejvýznamnějšími obchodními centry na světě, konkurující například inckému městu Machu Picchu nebo Atlantidě.

První královská dynastie vymřela po meči, když byl král Abu-Šlappa-Koqotar III. zasažen do hlavy účtenkou hozenou naštvaným měšťanem (tento incident krásně ilustruje, že už v té době existovalo něco jako inflace)

Druhá královská dynastie (2222–345 př. n. l.)[editovat | editovat zdroj]

Za této dynastie se začala stavět Babylónská věž, během jejíž stavby (jejímuž dokončení bylo bezdůvodně zabráněno samotným Hospodinem) došlo ke zrodu vědy zvané lingvistika. Její pozůstatky byly archeology nalezeny — k překvapení všech odborníků — pod vrcholem nesoucí název Babylón. Za vlády krále Nobochodnozolunochodora II. zažila Babylonie masivní teritoriální expanzi, kdy se podařilo obsadit území až po vzdálenou Judeu, zemi židovskou. Právě zde došlo k takzvanému "babylonskému zajetí," kdy byla židovská populace deportována přes půlku světa až do města Babylón. Když se po skoro sedmdesáti letech ze zajetí dostali, na návrat do Judska už ani nepomyslili, a tak se rozlezi po celé Evropě (odtud židovská diaspora). Po smrti Nobochodnozolunochodora II. se ale říše nacházela v konstantním úpadku, kdy ztrácela území i obyvatelstvo, protože musela čelit útokům barbarských kmenů ze severu (eliminací jediné přirozené hrozby umožnila Římské říši narůst do nechutných rozměrů)

Tato dynastie zahrnovala největší počet panovníků ze všech dynastií, a to 69.

Třetí královská dynastie (345 př. n. l.–962)[editovat | editovat zdroj]

Hrozba v podobě Římské říše nedovolovala Babylonii expandovat. Nicméně za celou dobu její existence

Čtvrtá královská dynastie (962–1948)[editovat | editovat zdroj]

Období temna (1948-1993)[editovat | editovat zdroj]

Zánik (1993 n. l.)[editovat | editovat zdroj]

Nikým neuznávaný pidimidi mikrostáteček Babylonie byl dne 2. ledna 1993 přičleněn k Moravistánu a stává se z něj okres Babylonie. Tímto byla završena historie nejdéle existující říše na světě...

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Babylonská říše se v minulosti dělila na hned několik městských států:

Současné městské státy obce[editovat | editovat zdroj]

  • Borat, Forklostr, Housle, Kalym, Loutky, Řitkonín, Semiradina zahrada, Strie, Střeltohokdoví + pár menších samot u lesa (dohromady circa cca 666 obyvatel)

Zaniklé městské státy[editovat | editovat zdroj]

  • Babylon, Hakkad, Ur, Urnuruk

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Kultura a věda[editovat | editovat zdroj]

Rodáci z Babylonie[editovat | editovat zdroj]