Necyklopedie:Buďte vtipní a ne jen trapní

Pro odkazování na tuto stránku lze použít i zkácený odkaz: NC:BVNT

Každý dokáže být humorný, a po přečtení tohoto článku to zvládnete taky. V několika základních krocích se pokusíme vysvětlit rozdíl mezi základními druhy humoru: Několik základních kroků zní: humor je jen jeden. Vše budeme ilustrovat na příkladech. Například: tento text humorný není.

Rámec necyklopedie

Pozor na něj! Kovový rámec necyklopedie letící rovnoměrnou přímočarou rychlostí směrem dolů vás může i udeřit do hlavy. Hrozí to v případě, že si necyklopedii spletete s zákonů-nedbalým servrem, kde si můžete psát cokoliv rasistického, propagandistického a podobně.

Buďte vtipálkem

• Pravda je většinou legračnější než nesmysly. Nejlegračnější články jsou ty nejblíže pravdě.

• Příklad: "Vladimír Železný je zástupce vesmírné guildy který byl vyslán na planetu Aaargh aby tam šířil náboženství."

Trapné. Nemá to nic společného s Železným (co, jaká guilda, co je to guilda ?).

• Příklad: "Vladimír Železný je bývalý žonglér s brýlemi vystupující hlavně v TV Nova, v současné době sedí v důchodu a věnuje se pěstování krabic na víno.".

Legračnější protože se to blíží pravdě. Železný je z Novy, sedí v europarlamentu, a prohlašuje se za znalce vína. Míchání faktů a fikce tvoří lepší základ komedie. Není to nejvtipnější, ale mohlo být i hůře.

Uvědomte si, že když uživatel hledá článek "Frodo Pytlík", čeká veselá fakta o Frodovi Pytlíkovi a ne o bůhvíčem, co nemá s Hobity nic společného.

Pár základních technik jak psát humorně

• Opakování. Je hloupé, ale funguje. Něco napište, o kus dál to zopakujte a ještě jednou či dvakrát dokola, popřípadě promíchejte. Příklad: Ve svém volném čase se Vladimír Železný věnuje sezení, sezení na brýlích, pěstování krabic na víno, žonglování s krabicema na víno a žonglování s brýlema v sedě na krabici na víno. Pozor na to, opakování a míchání není otcem moudrého vtipálka. Tím je Darth Vader.

• Přehození výhybky. Údajně lepší než opakování a míchání. V zásadě jde o to zamířit jedním směrem a skončit úplně jinde. Například: Hlášení nádražního rozhlasu: Na třetí koleji byla nalezena kunda z Boženky! Na třetí koleji byla nalezena kunda z Boženky! Oprava ! Na druhé koleji ! Pokud čtenář tuší kam míříte, a pak příjde úplně něco jiného, tak jí možná i stihnete hodit do pití Rohypnol.

• Eskalace: Dobrá technika jak dosáhnout vrcholu všedního dne. Vrcholu. A pak cigárko. Začněte pozvolna a nenápadně a cestou kvadrátem přidávejte absurdity. Příklad: Mezi základní klášterní hříchy citované Svatým Anselmem patří sodomie, zvěrstva, masturbace, sex s polštářem, čisté spodní prádlo, dotýkat se vlastního těla kdekoli níže než na krku, přerývané dýchání a přibližování se k samicím jakýchkoliv savců blíže než na 40 verst.

• Opakování. Není to zrovna IA deluxe ale funguje to. Řekněte cokoliv, pak to zopakujte trochu odlišně, třikrát, čtyřikrát. A pak ještě jednou. Příklad: Informatik je osoba která by si ráda alespoň jednou šáhla na opravdivou ženu, ovšem ženy raději preferují opak. Defakto to nezajímá nikoho, kromě informatiků, a žen, pokud se na ně zrovna snaží šáhnout nějaký informatik. Pokud je informatik žena, také by si ráda alespoň jednou šáhla na opravdového chlapa, bohužel má okolo sebe pouze informatiky a ti raději preferují opravdové ženy. Pozor na to, opakování a míchání není otcem moudrého informatika. Tím je Darth Vader.

• Sebereference. I tato technika může občas zplodit humor, přestože asi chápete, jak funguje. "Opakování" opakuje, "Přehozením výhybky" zamíříte do Pelhřimova podívat se na krematorium, "Eskalace" eskaluje. Viz tento článek, sekce Sebereference.

• Méně je někdy více. Například, "Spousta lidí soudí, že hrozící epidemie moru je opravdu špatná věc". Pokud třebas jedete v autě a utrousíte na adresu předjíždějícího "Sakra, to je ale debil", není to tak dobré jako říct něco v tom smyslu že "ten člověk musel mít velkou bolest v oblasti řitního otvoru, že tak spěchal".

• Naruby. Například: „Rozdílnou velikost žen má čímdáltím víc stejně velké poprsí“. Jiný příklad: „První vítězný los je jako sex, který si pamatuješ celý život.“ (Emil Zola). Další: „Bonboniéra je jako život. Nikdy neochutnáš, co víš.“ (Forrest Gump)

• Zacyklení. Příklad viz Jak zacyklit.

• Jak zacyklit. Příklad viz Zacyklení. Je to blbé, ale funguje to občasi i na neprogramátory.

• Psát přitrouble o vážných věcech. Například: "Karafiátovi Broučci z rozptylové loučky", či "Jak správně brát do pusy cigaretu". Ve většině případů je vhodné kombinovat s Přehozením výhybky. Pokud píšete článek o seriózních věcech, pište lehce přihlouple. Lehce ! A ano, cigárko je vážná věc.

• Psát vážně o přitroublých věcech. Kdo znáte Monty Pythons, přímo klasický příklad je skeč "Slézání Uxbridge road" či "První výprava kadeřníků na Everest". Pokud si vyberete jakýkoliv nesmysl, přistupujte k němu chladně vědecky a používejte složitě vypadající větné konstrukce a pseudovědeckých předpon, jako je např. "pseudo".

• Opakování. Lepší techniky existují, ale i tato funguje. Stačí cokoliv tvrdit, a držet se toho a zopakovat to, tak dvakrát až čtyřikrát. Například: Vytí na měsíc pomáhá psům se orientovat v divočině. Sexuální orietnace psa se totiž v té tmě určuje podle toho jak který pes vyje. Němí psi vyjí pantomimicky, kdežto hluší si nejsou svou orientací jistí protože pes v ráži skočí na cokoliv. Včetně polštáře. Pokud pes na měsíc nevyje, pak nemá na sex chuť. Pozor na opakování chyb jako je míchání alkoholu, obzvlášť piva a rumu

• Na férovku. Známou chybou začátečníků je snaha být směšný od začátku do konce. Umění být vážný je ale základem pro správné tvoření komických situací. Jsou jako Jin a Jang, Oheň a Voda, Penis versus Vagína. Každý komik potřebuje někoho kdo to myslí vážně a vytvoří správný protiklad. Obecně řečeno, v části vašeho textu by měly být seriózní a pravdivé informace, jsou to části, na nichž můžete stavět vtipné pointy a bizarní zvraty. Pokud chcete znít jako cvok, je dobré mít někoho normálního vedle sebe aby jste vynikli.

• Pište konzistentně. Pokud přidáváte humor, nebo si myslíte že to děláte, snažte se držet stylu ve kterém už je článek napsán. Některé články vypadají pseudoseriózně, jiné zase připomínají styl 13tileté nezletilé negramotné nesvéprávné nemyté neholené nány. Ale, většinou je dobré takovy či makový styl držet, aby se při čtení článku zdálo že ho psala jedna osoba. Výjimkou může být článek o Schizofrenii a Vícenásobných osobnostech.

• Slepá ulička. Trošku jiná kombinace opakování a přehození vyhýbky. Stačí vytvořit malou odbočku od tématu, a spoustou neúspěšných pokusů (průběžně se opakujících) o navrácení se zpět se dostanete úplně jinam. Vhodné na konec článku nebo kapitoly, i když se to zatím moc nepoužívá. To je zvláštní, jelikož všechny ostatní způsoby jsou tu hojně zastoupeny. Ale abych se vrátil k hlavnímu tématu, tak konce článků...
  Kdo viděl Cimrmanovu Švestku tak ví, o čem mluvím.

• Cenzura. Asi nejhloupější a nejneúčinnější způsob. Příklad: Terezka mi ukázala svoje nádherné děti, čímž mi zachránila celý den. Je třeba si najít nějaký trefnější příklad, ale cenzura může přinést nějaké menší růže. Ale funguje jen, pokud se hloupě neopakuje...

• Jo, zmínil jsem se o Opakování?