Colon

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Kolonoskopie. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Do kolonoskopie by chtěl dělat každý.

Colon, plným anglickým názvem Colonoscopy, česky kolonoskopie, je zábavná prstová hra na schovávanou z medicínského prostředí.

„A teď to bude drobátko nepříjemné..“

- vyšetřující lékař

„Ukážu vám kouzlo. Strčím vám teď prst do prdele a koukejte - obě ruce mám tady!“

- šaman z proktologie

Podstata hry

Prostatou hry je speleologický průzkum. K tomuto účelu vyšlechtěný lapiduch si nasadí přilbu s baterkou, na své chladné prsty si navleče gumové rukavice, zapne si jistící lano a již se srdnatě vrhá na průzkum. V západních zemích se k tomuto účelu již dávno nepoužívají lidé, ale autonomní roboti tak, jako při průzkumu Marsu. Výhodou je značná úspora za mycí prostředky, neboť robotům prozatím nevadí všudypřítomné aroma a Europarlament zatím nebojuje za práva mechanismů na čerstvý vzduch.

Hry se zúčastňují zpravidla dva lidé. Pacient, který donese svou jeskyni a lékařské konsilium, což znamená lékaře, sestru, uklizečku, topiče, pošťáka, řezníkovic psa, pana primáře a teplomilné uživatele internetu, kteří mají na speleologických činnostech zpravidla své osobní zájmy. Není tedy třeba podléhati panice, neboť vše se odehrává takřka v kroužku rodinném a intimní atmosféře. Případné nepříjemné pocity pramenící z pocitu, že vám do ukončení zažívacího traktu vjel hodně rezavý buldozer naštorc okamžitě mizí, když si představíte, že v kriminále je to na denním pořádku.

Speleolog v zácviku.

Hra končí v okamžiku, kdy je lékař spokojen, sestra si dolakovala nehty, jsou vypsána všechna potřebná lejstra a uklízečka vytřela za nebohým, hýždě si tisknoucím pacientem schody.

Na vlastní anál, aneb Kterak Lojzek k doktorovi šel

"Lojzku, sedni si.", pravil Vena, bodrý junák, co pamatoval Šemíka jako hříbě.
"Nemožu chlopi. Fčíl sem býl u tého dochtora přes prdele.", děl Lojzel a sevřel opěradlo židle, až mu zbělely klouby.
Štamgasti ztichli a pozorovali Lojzka. Chlap jako hora, jen tak něco se ho nedotkne, ale teď tu stojí, celý bledý a netváří se sebejistě jako vždycky. Vyzvali jej tedy, aby povyprávěl.
"Chlapi, vendu dovnitř. Dochtor brejlí do lejster, pokýve hlavou a řikne, ať si sundám kalhoty a předkloním se. Tož stáhnu adidasky, vyšpulím řiť.. Sestra uznale mrkne na bimbasa a dělá, že nic. Dochtor se za mne postaví, hodím čučku - na ruku si táhne rukavici, co má Blažena na vytírání podlahy. Říkám si - Lojzku, seš velké chlop, aji vojnu si přežíl, tohle zvládneš."
Zmlkl a upil z půllitru. Všichni přítomní na něj zírali v posvátné hrůze.
"No a pak mi strčil prst do prdele. To byste nevěřili, kluci, jak měl ten dochtor tlustej prst! Bolelo to jako sviňa, ale pak už se to dalo. Myslel sem na to, jak mě na Dukle picli pod pajšl, to byla větší bolest. Však su taky nějaké chlap, ne? No a felčar s tím prstem chvilku šudlal tam a zpátky a pak si zhluboka oddechl, a že prej su zdravé. Akorát henten gel mám furt mezi půlkama, až se mi trenky přilepily."
Štamgasti zírali na místního hrdinu v němém obdivu.
Lojzík se plaše pousmál a tiše se kamarádů optal: "Myslíte, že mi něgdá zavolá?"