Hopsastraße

Tento článek nemá nic společného s článkem Hopsinky. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Nádherný exemplář hopsastrasse. Povšimněte si nebojácných řidičů, kteří jsou z cesty úplně štajf

Hopsastraße, též psáno hopsastrasse, z německého hopsen (skákat) a straße (ulice, cesta), je označení pro kodrcavé silnice. Jejich největší výskyt je v Čechistánu, kde se na jejich výstavbu a udržování v katastrofálním stavu vynakládají obrovské peníze (za rok 2015 to činí 6,666 bžilionů Kč).

Historie

„Hopsa, hejsa do Brandejs Nadlabem - Stará Bolehlav“

- lidová dáseň

Budování kodrcavých silnic má v Českých zemích mnohaletou tradici, jak již napovídá krátký úryvek z populární básně. Dříve se tyto silnice nazývaly Hopsa, v archaičtějším znění pak Hejsa, což bylo totéž. Rychlé úseky, předchůdce dnešních silnic pro notorová vozidla, se potom pro snadné odlišení označovaly Hopsasá, či Hejsasá. Jak je nabílední, lid tyto cesty miloval a proto je označoval libidózními názvy, jak naznačuje celá báseň:

Hopsa, hejsa
Hopsa, hejsa, hopsa, hejsa,
pojedeme do Brandejsa.
Hopsasá, hopsasá,
děťátko se natřásá.
Přes potoky, přes hory,
přes kameny, přes doly.
Hop!

Když se posléze pokročilo ve výzkumu dopravních povrchů a silnice byly rázem hladké jako temeno Karla Hály, ukázalo se, že lid strádají steskem po tradičních površích. Pravda, výstavba retardérů tento stesk trochu zmírnila, ale moudří staršinové naštěstí záhy rozhodli o dobudování dopravních tepen v retro stylu.

Výhody

Pro stát je nepochybně dražší Hopsastrasse udržovat, než postavit normální silnice a dálnice, čímž se daří zvyšovat hrubý domácí produkt a ulevuje se státnímu kase, aby nebylo zapotřebí tak velké truhlice. Každým rokem se tak může Ministerstvo financí vychloubat, kolik peněz vynaložilo na infrastrukturu.

Jak praví Jeho Veličenstvo, král Miloš Prdní, cílem kapitalismu je plná zaměstnanost a proto i zde hopsastrasse mají své místo. Jednak je možné je neustále přebudovávat, čímž se poskytuje práce manažerům dopravních povrchů (dříve cestáři) a pak též nepřímo zvyšuje odbyt terénních vozidel, která jsou dražší a tudíž umožňují vyšší výběr daně z přidané hodnoty.

V neposlední řadě je možné některé úseky, například celou dálnici D1, použít k testům průchodnosti terénem vojenských vozidel, kdybychom třeba zase nakupovali Pandury.

Procento ze všech silnic ve vybraných zemljách

Hopsastrassen jsou novodobým fenoménem, něco jako hipsteři. České země jsou však i v tomto žebříčku jasným tahounem:

• Czechia 99,9 %
• Čečensko 88,8 %
• Somálsko 87,9 %
• Gambie 66,6 % (dálnice Gandžul - Serekunda z 80 %)
• Kambodža 54,9 %
• Dalekostán 37,5 %
• Irák 36,3 %
• Indie 25,4 %
• Moravstán 0,001 %

Cestné příklady v Czechii

• dálnice D1 Lipník nad Bečvou - Ostrava a Kobercovice - Humpolec
• prakticky celá D1
• silnice první třídy
• silnice druhé třídy
• silnice třetí třídy
• silnice ostatní, kromě vybraných úseků - například 12 nm mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví

• Pozor! silnice z Chladné do Konců přes Kládovez sem nepatří, bo je (jako jediná zdejší hopsastrasse) v Moravistánu. Končí před Konci na Moravsko-české hranici a pokračuje až do Pejru, už ovšem v čechistánu.