Bulánek

Typický zástupce bulánčí rasy.

Bulánčí DJ.

Bulánčí duchovní.

Chuck Norris si umí s Bulánky hrát.

„Pro své mrtvé se vrátíme!“

- Heslo bulánčí demonstrace 5. května 1975

„Cítil jsem se lehký, jako pírko!“

- Bulánek Uhlík po návratu z pvrního bulánčího letu na měsíc 7. července 1993

---

Bulánci jsou nejstarší známou rasou kategorie oživlého nábytku.

Obecná charakteristika

Dle statistických průzkumů z let 1974-75 si 87% lidské populace myslí, že bulánek je prostě polštář.

Bulánek (mn. č. bulánci, r. m. životný) je na první pohled k nerozeznání od běžného polštáře, pokud nepočítáme kompletní obličej s očima, ústy i rypákem, dále pak i končetiny a zaručeně zbraň. Jestli ani tyto maličkosti nestačí k rozpoznání od polštáře, pak stačí jednoduchý test: lehnout si na něj. V případě, že vás uškrtí vašimi vlastními střevy, šlo o bulánka a zemřeli jste v zájmu vědy.

Bulánek bývá v odborné terminologii (zvláště ve vojenství) označován zkratkou EAP - extrémně agresivní polštář. Jak již bylo napovězeno, je to velmi krvelačný tvor, který se po mnoho století pouze zdokonaloval ve válečném umění. 12. února 1975 otevřel dnes již legendární bulánek Uzlík bránu vzpouře a vzepřel se, přesvědčen o bojové dokonalosti svých druhů, posluhování lidem v době nočního odpočinku, jak se dočtete níže. Od té doby až po ukončení první polštářové války lili Židé žili lidé s bulánky ve stavu otevřeného nepřátelství.

Právě během první polštářové války se na základě zkoumání válečných zajatců podařilo udělat základní schéma typického bulánka. Jeho anatomie je neuvěřitelně jednoduchá: kůži tvoří povlak, většinou látkový nebo i kožený, rozevřený v oblasti hlavy a sepnutý dvěma knoflíčky - to prospívá okysličení mozku. Celý vnitřek bulánka vyplňuje peří ptáků, není tedy zcela jasné, kde se nachází pohybová soustava.

Pochopení bulánčího charakteru není těžké, jejich primárním znakem je zmiňovaná agrese. Civilizační rozvoj zapříčinil v posledních letech zapuzení silného pudu sebezáchovy, což vedlo ke snížení vražd bulánků mezi sebou navzájem, a naopak vytvoření jakéhosi smyslu pro komunitu. V okamžiku, kdy se EAP naučily ovládat svůj vztek, se staly ještě mnohem vážnější hrozbou pro lidstvo.

Bulánčí historie

Bulánčí dějepis začíná 12. února roku 1975, v den, kdy se bulánek Uzlík rozhodl přibít svůj protest proti nevolnictví na dveře ložnice. Tato událost doslova otřásla veřejností i dosavadními teoriemi a zároveň dala podnět k pozdější vzpouře ostatních bulánků.

• 5.5.1975 - Velká květnová revoluce. Bulánci zpřetrhávají svá nevolnická pouta a s konečnou platností opouští postele, gauče a palandy. V některých ložnicích však bulánci zůstávají dál ležet. "Pro své mrtvé se vrátíme," bylo tehdy heslo rozvášněného bulánčího davu.

• 8.1.1977-1.1.1980 - První polštářová válka, kdy nepokoje v řadách bulánků vyústily v první ozbrojené konflikty mezi nimi a lidmi. Armáda bulánků zahájila agresivní ofenzivu na všech frontách. Největším masakrem celé války a zároveň posledním střetem byla 8.11.1979 Bitva u Lupan, která neměla vyloženého vítěze, ale obě strany byly již tak oslabené, že byl na Nový rok 1980 již uzavřen mír. Malé neformální konflikty se však konají ještě nejméně dva roky.

• 1982-1985 - Hospodářská krize. Začíná se projevovat nedostatek základních potravin a léků. Současně propuká i epidemie husího moru. Krize skončila až s reformami bulánčího vůdce Žezlíka, jenž vedl vůči lidem natolik smířlivou politiku, že nejen zastavil veškeré rozbroje mezi rasami, ale navíc s lidskou ekonomickou výpomocí ukončil léta strádání.

• 12.7.1986 - Prezident Žezlík byl v noci zavražděn najatým zabijákem z politické strany rasistického generála Pfühla. Ten se bezprostředně poté pokouší vzít vládu do svých rukou a hlásá nadřazenost rasy s bílým draným peřím. Nejméně polovina bulánčí populace ho fanaticky následuje.

• 18.7.1986 - Pouhých šest dnů po nastoupení generála Pfühla na místo diktátora propuká druhá polštářová válka, tentokrát mezi bulánky samotnými. Pfühla podporuje valná většina schopné části armády, naproti tomu na straně Žezlíka in memoriam stojí bulánci, kteří nacházejí spojence v lidech. Záhy však dochází k tak velkým ztrátám na obou stranách, že člověk z války vystupuje v obavách o ohrožení vlastní existence. Nadále konflikt pokračuje jen mezi bulánky. Heslo "oko za oko" zasadilo tehdy kořeny tomu, že se některé bulánčí rody dodnes neusmířily.

• 24.8.1988 - Na olympijských hrách získává bulánek Mazlík zlatou medaili za střelbu na pohyblivý cíl. Tato událost na krátký čas sjednocuje znesvářené bulánky. Brzy válka propuká znovu, po smrti generála Pfühla však EAP pozvolna ztrácejí elán.

• 20.3.1992 - Bulánek Kapslík prodělal první úspěšnou transfuzi peří.

• 7.7.1993 - Bulánek Uhlík se procházel po měsíci. Bylo to výsledkem jednotné vědecké práce obou stran a z úspěchu se zrodil konečný mír. Když se Uhlík vrátil na Zemi, byl překvapen, že se už neválčí. Neví se tedy, jestli jeho výrok: "Cítil jsem se lehký, jako pírko" patřilo procházce v kosmu nebo pocitu ze zastavení bojů.

• 8.11.1993 - Aby nahradili těžké válečné ztráty, představili bratři Čmelíkové plně automatizovanou dračku peří. V následujícím roce to vede přesně dle očekávání k masovému využití a populační explozi, u geneticky vytvořených jedinců však byla objevena vada řeči, pročež byla velkovýroba zastavena. Čmelíkové prý dodnes pracují na zcela funkčním stroji.

• 23.2.1995 - U slovenské obce Vankúšov jsou nalezeny ostatky bulánčího válečníka z doby bronzové. Objev podává nezvratný a zároveň znepokojující důkaz, že bulánčí kultura má mnohem hlubší kořeny, než se vědci domnívali.

• 5.5.1995 - K dvacátemu výročí vzpoury byl zorganizovan pochod ulicemi, jenž přerostl v hromadnou demonstraci a musel být potlačen pořádkovými silami.

• 1995-dnes - Bulánci prožívají zlatá léta. Války a rozbroje prohlašuje mladá generace za barbarské a vybízí k vzájemné toleranci a lásce ve snaze vytvořit lepší svět.

Bulánčí kult

Podle všeho jsou bulánci čakteisti. Ještě donedávna to však byli panteisti a nejvíce uctívali vždy před bojem své zbraně. Bulánek, který padl v boji, je pohřben se zbraní, kterou zrovna držel v ruce, kdežto bulánek zemřelý stářím je prostě spálen. Dnes jsou tedy běžnou věcí rozsáhlá pohřebiště padlých vojáků, mnohá z nich jsou poutní místa.

Kromě duchovních bulánci většinou nezaplétají božstvo do svého běžného života. Jediný takový případ nastal v okamžiku, kdy zlí mniši počali oživovat mrtvé bulánky a stvořili tak buláční zombie nebo, chcete-li, bulánčí upíry. Jsou to pomalá nemyslící polštářová monstra ozbrojená kulomety, která se po zásahu ihned rozpadnou v prach. Dodnes jsou postrachem některých hřbitovů, např. pohřebiště v Exitu.

Bulánci neslaví mnoho svátků. Z hlavních jmenujme výročí vzpoury 5. května, oslavované většinou skupinkami ulicemi pochodujích polštářů, kteří tančí a zpívají, dále výročí konce obou polštářových válek - 7. července a 1. ledna, kdy se nepracuje ani neučí.

Bulánci jsou od nástupu zlaté éry podezřele pohostinní vůči cizincům. Lidé se jejich oblastem vyhýbají, a pokud se chtějí ve společnosti nezdravě srdečných až zhulených polštářů cítit dobře, převléknou se za Chucka Norrise - ovšem s tím rizikem, že jim na to přijde.

Bulánčí příběhy

Velice nepřekvapivě jsou mezi EAP nejoblíbenější příběhy o jejich hrdinech z dob nesvobody. Hlavními bulánky jsou zde první rebel Uzlík a válečný hrdina Kapslík.

Celé slavné období, z nichž většina mýtů pochází, je zobrazeno v autentické počítačové hře od Sleep teamu [1]. Sleep team vytvořil prostředí těchto událostí:

• Na dobrou noc - z doby, kdy měli zhulenci živý sen o bulánčí vzpouře. To bylo den před Velkou květnovou revolucí.

• Vybíjená - jedné noci vnikli bulánci na diskotéku, ožrali se a stříleli po všem živém kromě DJe. Byl to jeden z prvotních konfliktů, které přímo zapříčinily první polštářovou válku.

• Noční směna - jiné noci nechal generál Pfühl vyvraždit nepohodlné stranické pohlaváry.

• Malárie - slavná jižní fronta druhé polštářové války v tropických lesích.

• V zajetí 8-bitu - o bulánčích virech, které během druhé polštářové války napadaly software druhé strany a narazily na antivirák.

• Exitus - scéna z městského hřbitova, kde se objevili bulánčí upíři.

Jako další akt své budoucí slávy (na niž se stále čeká) uvedl Sleep team editor pro bulánčí historiky, aby dále šířili vědomosti o zapomenutých bitvách.

Zatím nejpodařenějším příběhem pocházejícím z editoru je o bulánkovi Špachtlíkovi, legendárním kriminálníkovi z počátku třetího tisíciletí. Postupně se dostaneme k narušení vojenského objektu cs_assault (známého spíše z jiné hry), zlomyslného zaplavení malé bulánčí obce a pak přes organizované rabování hlavního města Postýlkova či přepadení První bulánčí banky v Pyžamech až po stanici metra Náměstí Chucka Norrise uvězněnou v časoprostoru. Celá série těchto map není volně k sehnání, protože na na ní krkounsky sedí Rej na grog (shodou okolností jeden z uživatelů Necyklopedie).

Na internetu jsou nicméně celé řady bulánčích fanklubů [2]distribujících mnoho dalších bulánčích map, třebaže jejich správci mnohdy ani neví, že bulánci opravdu existují...

Bulánci v Česku

• Bulánci mají u nás své hospody, zajímavostí je že tam je až 60 značkových moravských vín.

Mezi přední české hráče bulánků patří v současnosti pan Ing. Bulánek, který dosahuje nepřekonatelných výkonů v této hře. Jejich fanklub je jeden z nejznámějších u nás a jeho tři přední čeští představitele jsou:

1) Pan Bulánek (vyznačuje se fialovými rty od věčného koukání do monitoru při hraní bulánků)

2) Pan Nick Dick - jeho blízký spolupracovník a přítel (každý den věnují 25 hodin z 24 hraním bulánků)

3) Pan Ledvinka - z věčného hraní bulánků mu v oblasti podbřišku narostla ledvinka.

(Rej na grog prohlašuje, že je to blábol, protože lepšího hráče než jeho na světě není.)

V současnosti není v naší zemi lepších hráčů, než právě jich. V reálném životě to jsou bohužel naprostí chudáci!

Podobná témata

• Botásek
• Bublánek