Blahopřání k přežití

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Human eyesight two children and ball normal vision.jpg

Gratuluji Nám všem, kterým je mezi 20 až 65 lety. Podle dnešních pravidel a zákazů bychom my, děti narozené ve 40., 50., 60., 70., 80. letech, neměli vůbec šanci přežít.

Co všechno jsme vydrželi[editovat | editovat zdroj]

  • Naše postýlky byly malované barvou, která obsahovala olovo.
  • Neměli jsme žádné - pro děti bezpečné - flaštičky na medicínu ani bezpečnostní elektrické zásuvky, když jsme dostali ránu tak jsme si dali příště pozor..
  • Žádné pojistky na dveře a okna, a když jsme jeli na kole nebo koloběžce, neměli jsme helmy.
  • Pili jsme obyčejnou vodu z hadice a ne z lahví, když mléko tak nepasterizované (jiné nebylo).
  • Zeleninu jsme vykopali na zahradě a umyli ve vodě hemžící se prvoky a bez problémů snědli.
  • Jedli jsme chleba, kyšku a máslo, pili limonády s cukrem a nebyli jsme obézní, protože jsme pořád lítali někde venku. Z jedné flašky nás obvykle pilo několik, ale všichni jsme to ve zdraví přežili.
  • Spoustu hodin jsme se mořili a stavěli káry ze starých nepotřebných věcí, jezdili jsme z kopce, jen abychom pak přišli na to, že jsme zapomněli na brzdu. Teprve po několika přistáních v pangejtu jsme ji namontovali.
  • Brzy ráno jsme si šli ven hrát a přišli domů teprve až se venku rozsvítily lampy. Rodiče si užili pěkné nervy, ale mobily neexistovaly, takže nebylo kam volat.
  • Neměli jsme žádné Playstation, Nintendo eller, X-box - vlastně ani televizní hry, žádných 99 televizních kanálů, žádný surround-sound, počítače, Facebook a internet. Měli jsme kamarády, byli jsme venku a vyhledali jsme si je!
  • Spadli jsme ze stromu, řízli se, zlomili si ruku či nohu, vyrazili si zuby, ale nikdo kvůli těm úrazům nebyl žalován. Byly to úrazy a nikdo nenesl vinu - jen my!
  • Učili jsme se plavat, až když jsme spadli do vody, o bezpečnostním vázání na lyže jsme si mohli jen zdát.
  • Prali jsme se, měli jsme modřiny, ale naučili jsme se to překousnout.
  • Našli jsme si hry s tenisákama, klackama a jedli jsme i trávu (hlavně šťovík).
  • I když nás druzí varovali, nikdy jsme si nevypíchli oko.
  • O alergiich se nám ani nesnilo - éčka ještě neexistovala.

Posledních 50 let bylo explozí nových nápadů. My jsme měli volnost i odpovědnost - naučili jsme se chovat a poradit si... Blahopřeji každému, kdo zažil toto velké štěstí a žil jako dítě!