Držhubné

Držhubné je tuze ošklivé slovíčko™, jako z nějakého mafiánského slangu. Politicky korektním termínem je krásné české slovíčko "mlčné".

Předmět daně

V obecné, neprávnické, mluvě se jedná o odměnu za to, že něco neřeknete, lidově neprásknete, mlčíte, držíte jazyk za zuby, děláte jakoby nic a jdete si po svých. V právnické mluvě se pro tento vskutku vytříbený obchodní vztah z jakéhosi důvodu ujalo označení vydírání, ale to je také tuze ošklivé slovíčko™ a proto jej zde nebudeme ani uvádět. S právníky jsou obecně trable v tom, že ti schopnější stojí zpravidla na opačné straně, než by člověk potřeboval a smysl pro humor mají prachbídný.

Výše daně

Výše poplatku může být drobná, takzvaný obolus, ale také nepoměrně větší. Zpravidla je úměrně velká tomu, jak moc velký průser by to byl, kdyby osoba na celou záležitost tak nějak rozpomněla a začla mluvit třeba do televize, rádia, novin nebo jen tak se sousedy. Zajímavou matematickou anomálií je fakt, že ačkoli výše daně roste s velikostí problému, v určitém bodě se tato křivka láme a sráží se na nulu. Plátce daně totiž dospěje k závěru, že jsou i levnější způsoby řešení. Pak se zpravidla přihodí nějaká ta autonehoda, uklouznutí v koupelně, pád květináče na ulici, nenadálá srdeční příhoda, přetržené lano na bungee jumpink, nebo si člověk prostě jde jen tak v noci zaplavat s metrákovýma betonovýma botičkama na nohou.

Notoricky známý případ proslavení držhubného jako službu veřejnosti vykonal nejmenovaný hostivický lékař.

Platba

Ze všech daní, které jsou na prostý lid uvaleny má tato nejzajímavější systém vyplácení. Zřídkakdy se stává, že by byla odváděna v rámci daňového přiznání, ale o to častěji se platí v obálkách, kufřících a podobných věcech. Někdy též třeba v krabicích s vínem, které se při otevření policisty zázračně promění na hotovost v neoznačených bankovkách. Zvláštním způsobem placení poplatku je též poskytování nějaké služby (sex), nebo možnosti (zpravidla ponechání naživu).

Modelový příklad

V malé obci vzniká cyklostezka. Kvůli nedostatku financí a prázdné obecní kase je třeba podojit Evropskou unii. Náklady na výstavbu jsou 1 milion Kč, rozpočet se udělá na dva miliony a získá se dotace. Stavbu v hodnotě 150 tisíc vykoná firma, která si najala partu snědých dělníků, těm zaplatí dvacet tisíc a sama si po dohodě se zadavatelem ponechá zbytek do rovného milionu. Druhý milion pak převede starostovi k jeho spokojenosti přes Kajmanské ostrovy na osobní účet.

Bohužel, opoziční zastupitel zvládl vystudovat celou základní školu a na WC si jednou přečetl časopis Euro, takže záhy odhalí nekalou praktiku a požaduje po starostovi držhubné. Starosta, ač nerad, zaplatí zastupiteli mlčné formou sponzorského daru zastupitelově firmě a je rázem o polovinu milionu chudší. Což je nespravedlivé už z toho důvodu, že kdyby se zmíněný zastupitel přihlásil ihned při dojednávání výstavby, rozpočet by se natáhl na miliony tři a spokojení by byli všichni. Hanba mluvit.