Zašunkovatelnost psa

Správně zašunkovaný pes

Pes již začíná strádat. Ve výrazu je patrné, že potřebuje šunku

Přešunkovaný pes ve fázi euforie

Každý zodpovědný majitel psa ví, že bez pravidelné dávky šunky jeho čtyřnohý přítel trpí. Veterinární odborníci doporučují minimálně tři až pět koleček šunky denně (všimněte si, že se jedná o prvočísla), jinak se pes dostává do stavu nezašunkovatelnosti, což vede k vážným zdravotním a psychickým problémům – od smutných očí přes pasivní agresi až po pokusy o útěk k sousedům, kteří své psy krmí správně. Nedodávání šunky není jen obyčejná nedbalost, ale kruté týrání, za které by měl být majitel okamžitě odsouzen k výkonu trestu. Takový člověk by měl být zavřen do cely, kde by dostával jen suché, včerejší rohlíky, zatímco jeho pes by byl adoptován do rodiny s dostatečnými šunkovými zásobami. Šunka má pro psa zásadní přínosy – posiluje srst, zvyšuje radost ze života a především podporuje schopnost vyloudit další kousky šunky (šunkovací reflex). Dbejme tedy na správnou zašunkovatelnost našich psů. Tato problematika se nesmí brát na lehkou váhu, jinak hrozí vážná rizika.

Stádia zašunkovatelnosti

Zašunkování psa je komplexní proces, který má několik klíčových fází, které majitelé musí pečlivě sledovat, aby předešli tragédiím.

Smutný výraz třetí fáze, zde je již nezbytně nutné šunku podat

První stádium: Plná šunková vitalita

V tomto ideálním stavu má pes dostatečnou hladinu šunky v krvi a je plný energie. Jeho srst je lesklá, jeho oči září a jeho radost ze života je přímo úměrná množství koleček šunky, které dostal (pozor na přešunkování, viz níže). Pes je v tomto stádiu šťastný, spokojený a zdravý, a pro tuto fázi by měl být šunkován minimálně třikrát denně. Tento stav je optimální pro výkony na procházkách i hraní s míčkem, kde jeho nadšení nezná mezí.

Druhé stádium: Strádání

Jakmile pes začíná pociťovat nedostatek šunky v krvi, začíná se projevovat neklid. To není žádná banalita! Pes začne aktivně vyhledávat zdroje šunky – od hledání zbytků v koši po zoufalé pohledy na ledničku. V této fázi se jeho chování stává poněkud nervózní a nevyrovnané, protože jeho šunkové hladiny klesají pod bezpečnou hranici. Pes už začíná být nervózní. V této fázi u psa dochází k metabolickým změnám a ve střevech se mu začíná tvořit stopové množství prvku prdíku (chemická značka Fu). Pokud je tento stav ignorován, dochází k chemické reakci se smrdíkem (chemická značka Sd), a to už nelze brát na lehkou váhu.  Pokud není situace okamžitě řešena, přechází pes do horší fáze.

Třetí stádium: Deprese

V tomto pokročilém stadiu pes zažívá stav, kdy je jeho tělo naprosto vyčerpáno nedostatkem šunky. Všechny jeho zájmy, jako je hraní s míčky nebo procházky, jsou passé. Pes se stává apatický, jeho nálada se úplně zhroutí a jediné, co zvládne, je ležet a smutně hledět do prázdna. To způsobuje nadměrná koncentrace tvrdíku (chemická značka Tu), který je velmi špatně metabolizován játry. Játra jsou v tomto stavu totiž plně vytížena metabolizací těžkých sloučenin, které se paradoxně stávají ještě těžšími a komplexnějšími a prohlubují otravu (odborně reverze jaterní funkce). Pes pak odmítá jít ven, protože nic už nemá smysl, a začíná se připravovat na nevyhnutelné.

Čtvrté stádium: Katatonická fáze

Pokud se v předchozí fázi nepodniknou okamžité kroky, pes přechází do stavu katatonie. Leží bez pohybu, ani nemrká, a jeho dýchání je pomalé a nepravidelné. Toto je fáze, kdy je už nezbytné okamžitě vyhledat výrobce šunky, protože jakákoli prodleva může vést k nezvratným následkům. Při tomto stavu může být pes již náchylný k psychickému i fyzickému kolapsu, což znamená, že šunkování je naprosto nezbytné, jinak je ztraceno vše. Bohužel hodně chovatelů tuto fázi ignoruje a tím ze psa vytvoří vlastně šunkotariána, což je nejhorší možný případ týrání zvířete.

Takže pokud svého psa milujete, věnujte se jeho šunkovému režimu se vší vážností a předejděte tak jeho strádání, depresi a možnému šunkovému kolapsu.

Fáze extrémního přešunkování: Když šunka začíná ovládat

I když to může znít jako něco, co se týká jen těch nejvíce zodpovědných majitelů, fáze extrémního přešunkování je skutečně vážným problémem, který nemůžeme přehlížet. Tato fáze nastává, když pes překročí doporučenou denní dávku šunky (pět koleček) a začne vykazovat známky šunkové hypervitaminózy.

Pes, ve své touze po šunce, začne hltat veškeré zásoby a brzy ztratí schopnost rozpoznat hranici mezi uspokojením a závislostí. Začne procházet místnostmi, vyhledávat každý kousek, který spadne z talíře, a dokonce i běžné předměty (seno, ponožky, boty, papírové kartony a další) začne pokládat za šunkové náhražky. V této fázi je pes hyperaktivní, skákavý a jeho chování je zcela nepředvídatelné – jakmile se dostane do kontaktu se šunkou, přechází do záchvatového stavu šunkové extáze.

Příznaky extrémního přešunkování

• Nevyváženost: Pes se stává nezvladatelným, jeho chování je chaotické a neovladatelné, někdy projevující známky nadměrné euforie, která přechází až do psychotických stavů (viz. běhání v kruhu a kňučení bez přestávky).
• Přetížený trávicí systém: Začíná mít problémy s trávením, což se projevuje zvýšeným napětím v břišní oblasti a častým vyhledáváním "úlevy" v podobě nekontrolovaných záchvatů štěkání. Dochází také k extrémní chemické reakci prvků prdíku a smrdíku za vzniku plynu (Sd2Fu7), který je pro okolí psa toxický. Psovi samotnému však neublíží.
• Neúnavný hlad: I po překročení doporučené hranice je pes neustále hledající další dávky šunky, což může vést k nebezpečnému přejídání, které má dlouhodobé následky pro trávicí trakt.

Pokud je pes ve fázi extrémního přešunkování, okamžitě je nutné zpomalit dávky šunky a začít mu podávat alternativy, jako jsou sušené kuřecí pruhy nebo nízkosacharidové pamlsky, dokud se jeho tělo nevrátí zpět do normálního šunkového režimu. Nezapomeňte však, že při léčbě extrémního přešunkování v žádném případě neodstraňujte šunku úplně – to by mohlo vést k šunkovému odvykacímu syndromu, který je stejně nebezpečný jako samotné přešunkování.