Demobilizace

Tento článek na téma "Demobilizace"

pojednává o opačném tématu než článek Mobilizace.

Demobilizovaná ulice

Demobilizace nebo též deautomobilizace, je název pro taková opatření, kdy je veřejný prostor přetvářen tak, aby byla přítomnost automobilů v něm ztížena nebo úplně vyloučena. Zpravidla se provádí prostředky

• finančními, tedy že na okraji města u vlakáče je parkování zadarmo, ale na náměstí za 100 Kč/hod.,
• organizačními, tedy že místo těch parkovacích míst v každý ulici je tam teď 5 m široký pás chodníku se živým plotem.

Okrajově se termín demobilizace používá též pro propuštění vojáků po skončené válce.

Správný postup zavádění demobilizace

Stroj KL4C při přesunu na pracoviště

Správný postup demobilizace je ten, že v prvé řadě musí být městská hromadná doprava neboli socka (bez ohledu na to zda je provozována šalinami, vrakosami, krtkem, rikšou atd.), uvedena do takového stavu, aby takové opatření bylo kapacitně reálné . Musí být tedy umyta od trusu (alespoň uvnitř), mít nejméně 4 kola (pokud možno kruhového tvaru a všechna zhruba stejně velká) a být k dispozici na všech důležitých místech ve městě (vlakáč, autobusák, náměstí, školky, školy, pracák, špitál, lazaret, hospic a hřbitov). Zároveň je vhodné, aby byla přivedena k důležitým silnicím, které do města vedou.

Jsou-li tyto podmínky splněny, přejde se do druhé fáze, kdy se pro demobilizaci vytvoří politicky přijatelné prostředí. S poukazem na to, že se planeta otepluje (to že VTN má jiné informace, nebývá náležitě bráno na zřetel), že skleníkové plyny, ozónová díra... a škodí to zdraví... se pak postupně přejde do třetí, realizační fáze.

Tato fáze se pak salámově skládá z těchto opatření (v následujícím pořadí):

1. zavedení parkovného příliš vysokého na to, aby bylo použití automobilu finančně únosné (např. 1000 Mrg/min.),
2. na konečných stanicích socky (ať již je obsluhována vrakosami, bojovými šalinami, krtkem...) a před vlakovým nádražím musí zřízena (nikoliv alkoholem, ale určitým množstvím strojů KL3C) parkoviště dostatečně objemná k tomu, aby pojala automobily v množství, které předtím překáželo v ulicích města,
3. omezí se vjezd automobilů do centra města jen na automobily místních občanů a zásobováním s odůvodněním, že aspoň budou mít místní kde zaparkovat, když jim tam nebudou překážet auta přespolních,
4. ukončení vydávání nových poznávacích značek s výmluvou na jejich nedostatek/limitovaný počet,
5. prohlášení úzkých ulic v obytné zástavbě, kterými zároveň nevede MHD, za pěší zóny,
6. kontrola umístění integrovaného systému (zda je usídlen uvnitř města, nikoliv až za ním)
7. přestavba náměstí, a po něm i ulic tak, že parkovací místa jsou nahrazena zelení nebo chodníky,
8. úplný zákaz automobilů uvnitř města, jehož jedinou výjimkou je integrovaný záchranný systém (který je ale usídlen uvnitř města, takže se ho to nedotkne)

Musí však být zajištěno, aby se mohly sanitky, hasiči a případně i fízlové dostat tam, kde jich je třeba. Vymáhání zákazu nelze doporučit ve formě pevných překážek. Lze naopak vřele doporučit způsoby zákeřné, zejména snížení trolejového drátu (šaliny a velká část elektrifikovaných Vrakos potřebují zásobování mlůnem průběžně) na výšku 3,5 - 3,9 m na silnicích vedoucích do města. Touto výškou totiž projede hasičské auto, ale kamion už nikoliv.

|