Partnerské soužití
Tento článek obsahuje sexistické narážky.
Pokud jste feministka / feminista / maskulinistka / maskulinista, může Vám způsobit psychické problémy.
O partnerském soužití byly sepsány stohy materiálu, vydáno mnoho knih, brožurek, návodů a rad. Bohužel praxe ukazuje, že všechna námaha autorů se míjí účinkem, v životě je všechno jinak. Zdá se, že ideál je nedosažitelný a byl vůbec někdy nějaký ideál dosažitelný? Soužití je mnohdy skutečně těžké, ale jak na to? Jak? Přece nemudrovat, zapojit prostý rozum. Někteří vědátoři spatřují problémy v jiném fyziologickém ustrojení muže a ženy. Tak se na to podívejme blíže.
Rozdíly mozku[editovat | editovat zdroj]
Muž prý je schopen myslet pouze na jednu věc, žena na více věcí současně. No dejme tomu, ale... Zamyslel se někdy někdo nad tím, proč tomu tak je? Muž byl odjakživa lovec a živitel rodiny, jen na něm záviselo přežití rodiny. Těžko se mohl pravěký lovec při lovu, kdy mu šlo o život, zamýšlet nad tím, co by kdyby, jestli mu sluší kožešina, není-li rozvrkočen, nemá-li na klopě snítko, to by to dopadlo. A tak je tomu dodnes, muž jedná přímočaře, racionálně a nadmíru účelně, nerozptyluje se nicotnostmi, nebazíruje na hnidách.
Ne tak žena. Ta uvažuje v širokém záběru, nejčastěji právě co by kdyby, a to ji rozptyluje a odvádí a zcela zbytečně zdržuje od plnění povinností, které po ní muž plným právem požaduje. Odtud potom plyne spousta nedorozumění a vzniká mnoho třecích ploch. Podívejme se na některé z nich.
Pořádek[editovat | editovat zdroj]
No říká se, že musí být. Konec konců proč ne, ale jen do jisté míry. Má-li muž na stole štos papírů, možná to vypadá nehezky a jako chaos. A to je hluboký omyl. Neladné uspořádání má svůj hluboký smysl, muž vždy, ale opravdu vždy ví, kam do té hromady sáhnout, když něco hledá a potřebuje. Celý tento sofistikovaný systém se ovšem okamžitě zhroutí, pokud mu žena „uklidí“ podle svého. To je teď skutečně chaos.
K pořádku také patří samozřejmě úklid v domácnosti a to je kámen úrazu. Mužskému je srdečně jedno jestli jsou za skříní pavučiny, no a i kdyby, stejně nejsou vidět a muž nevidí jediný důvod, proč by měl almaru odtahovat za účelem úklidu, když se to dá udělat jednou za čas při malování.
Drobení[editovat | editovat zdroj]
To je samostatná kapitola hodná zmínky. Dle ženských mužský drobí a tudíž znečišťuje, jako kdyby ony ne. Navíc žena vidí i nanočástice, muž pak teprve drobky od velikosti milimetrů a to jen některé. Bohužel je ženě těžko vysvětlit, že drobky vznikají samovolně, že je to způsobeno jednak vnitřními silami v dotyčném materiálu, pohybem atomů a molekul a občasnému porušení kohezních sil, a také, že daná hmota se navíc pohybuje v čase a prostoru. Je tedy logické, že neustálé metení drobků je čiinost marná, přímo sisifovská práce a tudíž zbytečná, kterou lze vykonat pouze v nějkém časovém intervalu, pokud možno co nejdelším.
Oblékání[editovat | editovat zdroj]
Žena je od přírody parádnice asi aby se líbila mužům. Mužskému je jedno, co na sebe navleče, sleduje poze cíl, aby se cítil pohodlně, nebylo mu zima. Žena nechápe, proč chlap nosí neustále milované triko a silně jeté kalhoty, no proč, protože je mu v tom fajn a v nošení mu zcela jistě nebrání propálená dírka od cigára na břiše, či nepatrná skvrnka od guláše někde jinde. A vypravování se někam, to je teprve věc. Chlap je vypraven na to tata, zatím co ženská, darmo mluvit.
Zlozvyky[editovat | editovat zdroj]
Taky moc pěkná věc. Jakmile pomine první zamilovanost a člověk se začne méně kontrolovat (oba – muž i žena), dá průchod svým letitým zvykům. Ženská zásadně mačká zubní pastu z prostředku, pokládá rozbitné předměty zásadně na okraj stolu, mužský leccos odloží tam, kde právě je, protože mu to tak vyhovuje, atd., atd.
Poruchy v domácnosti[editovat | editovat zdroj]
Ty se vyskutují vždy a v nejméně vhodnou dobu. Občas se třeba začne povolovat klika, například. Oprava je jednoduchá, i když dočasná, a to praštit do kliky z obou protilehých stran. Pravda. chlap by mohl zajít do dílny pro potřebný šroubovák a uvolněný červík dotáhnout, ale není vhodná doba. Jednak má plnou hlavu těžkého myšlení jak dopadne jeho milovaný fotbalový klub, druhak přemýšlí, kdy už konečně bude večeře, trápí ho žízeň. Nehledě na to, že mu milovaná v dílně uklidila a on nemůže nic najít. Jelikož požadované nevykoná ihned a neprodleně, ženin závěr zní neúprosně, chlap kašle na rodinu.
Závěr[editovat | editovat zdroj]
Takto by se dalo pokračovat do nekonečna. Život si jde svojí cestou, tady je veškerá rada drahá, proto si musí najít každý svou metodu jak si život zpříjemnit a ulehčit. Sečteno a podtrženo – rady a návody jsou na nic, každý to má sám za sebe. Jak se s tím popere je skutečně jenom na něm.